Proxima

Tuším, že v tomto případě jsou to právě ambice režisérky, co mi nesedlo.. Měla jsem od začátku pocit „nátlaku“, až jsem začala uvažovat nad tím, kdo napsal scénář.. A hned mi bylo odhaleno tajemství kostrbatých dialogů.. Nicméně hanět se mi nechce, takže své připomínky - chování dítěte (?), uplakané telefonáty (?), zdravotní potíže (?), labilita astronautky (?), nahota (?), kamera (?) - pitvat dál nebudu a ohodnotím snímek jako hold odvážným ženám, které si houževnatostí, odhodláním a sebezapřením splnily životní sen, no a jaksi nemohu nezmínit atraktivitu prostředí, jisté kouzlo to prostě má.. (22.06.2021)

Naučil som sa nové francúzske slovo. Bonbón sa povie bonbon. Film som si pozrel výlučne kvôli Eve Green a potvrdil som si jej široké jazykové schopnosti. To je tak z pozitívneho zážitku všetko, inak ide o nudnú, ani nie drámu, pretože dramaticky sa tam toho veľa neudeje, ale skôr o nudný príbeh ženy astronautky, ktorá má rodičovské povinnosti. Ukazujú, ako má svoju dcéru strašne rada, ale povinnosť nepustí a ona musí ísť do vesmíru. Snáď ju niekto nútil? (27.05.2020)

Čekal jsem hutné drama, které se bude diametrálně lišit od ostatních vesmírných sourozenců upozaděním astronautské stránky filmu, ale zato výrazným vyzdvižením emocionální stránky a pouta matka-dcera, ale bohužel ani tohle mě tady nijak neoslnilo. Eva Green je šikovná a ačkoliv moc nehraje, její tvář si divák pamatuje (po tomhle filmu i více než jen tvář) a výkon podala dobrý, ale nic víc film prakticky nenabídne. Našlo se pár zajímavých scén výcviku (scénáře pádu záchranné kóje do vody/do přírody, zkoušky stavu bez tíže nebo vyprošťování kolegy v simulacích pod vodou), ale jinak je to tak strašně nevděčný, pomalý a táhlý film, že to velké procento diváků doma u obrazovky vzdá, přetočí nebo rovnou vypne. Celé je to strašně uloudané a s místy nevšedními záběry, ale bohužel nevýraznou emoční stránkou, která na mě vůbec nezapůsobila a to i přesto, že by to měl být hlavní tahoun Proximy. Škoda. (KVIFF 2020, cinestar Praha) (07.07.2020)

Nápad samotný je jistě originální, natočit čistě komorní drama o něčem tak epickém, jako je cesta do Vesmíru, asi to může fungovat pro ženy-divačky, já jsem většinu filmu přemýšlel o tom, že ženy alespoň v naší části světa dnes už mohou naprosto všechno, třeba létat do vesmíru, chudáci ale jejich děti...a o tom asi ten film měl být...když podprahově klade otázku, obdobu Sofiiny volby - co je víc, vidět na vlastní oči Vesmír, nebo vyrůstat své dítě? (13.10.2020)

Film končí tím, čím jiné filmy o vesmíru začínají. Je to odvážný počin natočit tak intimní film o tak obvykle velkolepě pojímané záležitosti. Pochopitelné každé matce by trhalo srdce rozhodování jestli opustit svou malou hvězdičku kvůli cestě za velkými vzdálenými hvězdami, ale co mě nakonec přimělo dát čtyři hvězdičky, byly závěrečné titulky. (26.02.2021)