Rodinné trampoty oficiála Tříšky

Tak tohle je moje srdeční oddechovka...prostě se tím filmem stále bavím....odmyslete se od té agitky a zkuste si to užít :-D a zazpívejte si :-D PS: Alena Kreuzmannová, coby dcera, chodící s poručíkem, byla ve skutečnosti manželka barytonisty a malíře pokojů, kterého hrál Felix le Breux a milovala ho její filmová sestra Boženka (Lída Vostrčilová). na své si přišel i Karel Effa a jméno  "Gaston Košilka", to se jen tak nezapomene... (15.04.2020)

Jedna z prvních komediálních agitek. Po Jindřichu Plachtovi (a jeho panu Novákovi) se také Saša Rašilov musel přizpůsobit nové době. Pan oficiál Tříška i samotná účast Rašilova jsou spíše jakýmsi kompromisem mezi dřívějšími veselohrami a socialistickými agitkami. Saša Rašilov moc filmových příležitostí neměl, a tak je vzácná každá příležitost vidět ho v akci. Rukávy se zde nevyhrnují až tak vysoko a celé to budování probíhá v únosné míře. Nebýt vtlačení vojáků do příběhu a hudební soutěže na konci filmu, neměl bych v zásadě, co namítnout. (17.11.2003)

Nenáročná odychovka z konce 40l., ze které je lehce patrné to budovatelské nadšení, které bych ale ještě nepřičítala našim soudruhům, ale takové té poválečně soudržnosti a nadšení z budování nové republiky - takže je to vcelku neškodné. Příběh není nikterak ostrovtipný, ale dohání to kvalitními výkony v čele se Sašou Rašilovem st. (jehož pupkaté tatíky nijak moc nemusím, což nemění nic na tom že tu byl opravdu dobrej). (17.12.2012)

Přetížený bytový úředník Tříška je poslán do penze a zároveň na rekreaci, klid však se ženou (J. Kurandová) a 5 dětmi nenalézá ani v tichém pohraničí, kde je jejich výprava omylem považována za žňové brigádníky. Starý bručoun se nakonec v práci nedá zahanbit a dospělé děti naleznou svá správná místa a lásky. Svižná, byť zejména v první půli až na brilantní úvod střihů z bytového úřadu po krácení volající komedie propaguje zabydlování vysídleného pohraničí (zde zřejmě Liberecko) celkem s lehkostí a vkusem, nadto ji zušlechťuje sugestivní herecký výkon S. Rašilova v titulní roli. (24.01.2014)

Komunistická prasárna z padesátých let. Tato je však vtipná, milá a slunná. Rodina oficiála Tříšky je mi (předtím, než všichni vstoupili do KSČ) velmi sympatická, když například despotický (avšak ve skutečnosti velmi roztomilý) otec nutí ke zpěvu všechny své potomky u společných večeří jednou týdně, kde pravidelně všechny mentoruje. Werichovi jsem dal za pekaře 1*, tady mi to příjde o hvězdu míň útočné. Takže 2. (11.01.2010)