Bez věcí nad věcí

Kdo by čekal, že německá komedie, kde ještě pořád cejtím Pedolfa, bude za poslední měsíc to nejlepší a nejvtipnější, na co jsem mohl v pirátském webu natrefit. Jako správný gerotorent, nebo spíš torrent (ani nevím, co ty slova znamenají), tak i já bohužel jsem otrok moderní konzumační sféry. Denodenně mám plnou lednici žrádla (nějaká klobása a plesnivej sejra), mám co nosit každý den něco jiného, a nenosit pořád ty samé hadry (triko co mám na sobě, nosím už asi tejden), a mám dostatek prachů, abych si mohl kupovat každý půl rok nejnovější model Ajphounu (mám jen místo toho starý siemens, kterému ještě k tomu nefunguje klávesa na zapnutí), a mám i dostatečně rychlej internet, abych si dokázal na 100% legálně (kecám) stáhnout film, který mi přímo do ksichtu říká, že jsem ta nejhorší osoba na světě. Píčifix. Už je asi na čase, abych si taky udělal takový rádoby "celibát" bez věcí, bez kterých byl nepřežil ani den. První den - jít do centru města, bez spoďár a kaťat a uvědomit si, že exhibicionismus je dost nahovno věc, a ne každou to tak oslní, že mi ho rovnou přeblafne u knihovny, kde potkám svojí bývalou učitelku matiky. Uuh, ta krůta mi vždycky rozjasňovala pelikána. Druhý den - vynést celou lednici, rovnou i s tím smradlavým sejrem, a nechat před popelnicí, ať si místní feťák a Majsneros pochutná, já nepotřebuji konzumní trh. Mě stačí stonek cibule, která mi zrostla na podlaze, a já si můžu hezky vychutnávat dlouhé a zimní (už pomalu letní) večery. No, a jelikož 100 dní je na mě příliš moc dní (hlavně kvůli tomu, že do té doby bych dávno skapal s nedostatkem porna), takže třetí den - Finální - když jsem ztratil veškeré své cennosti a oblečení, tak si počkám až soused půjde nasekat špalek do kamen, a já přeskočím oknem, zamknu dveře a všechno totál zeseru, pomrdkuju a pochčiju, vezmu mu zbytek žrádla a jeho starou, podpálím mu chajdu do základú, a vezmu si to dom a konečně pochopím, jaký to je mít lepší život. Soused je asi milionář či co, a ta zmije lakomá mi nechce dát ani búra na pivko, takže konečně chápu tenhle "celibát". Súsede, zkusili jste taky tuhle nekonzumní čelindž? (21.05.2020)

Florian David Fitz je mým oblíbencem už od Deníku doktorky, ale když se chopí scénáře, nemívá vždy šťastnou ruku. O to smutnější, že má nápady, ale nedokáže je dotáhnout. V tomhle filmu šlo právě jen o ten nápad a snad úvodní čtvrthodinku, než celý snímek začal haprovat. ____ Nápad na život bez všech věcí, kdy si každý den smí člověk vzít zpátky jen jednu jedinou, zapadl téměř okamžitě, nebyl vůbec rozvinutý, a oba „kamarádi“ ani nedodržovali pravidla. ___ O materialismus ale stejně moc nešlo. Nastoupil zcela zbytečný a nudný milostný románek. Postupně se ukázalo, že jeden z kamarádů je dětinský ubrečenec, zatímco druhý je sebestředný podrazák, takže bylo po diváckých sympatiích. Jediné, co se mi na jejich vztahu líbilo byla cynicky pravdivá věta: „Nejsme nejlepší přátelé, my se jenom dlouho známe.“ Nějak se do toho zamotala babička, která furt lezla na štafle. Taky nějaká variace na Zuckerberga, docela dost sprostá, protože ze skutečné žijící osoby udělala kreaturu, aniž by to mělo oporu v realitě. A jeden kýčovitý dřevěný panáček. SHRNUTÍ: Ta jediná věc, kterou jste si měli vzít, měla být kniha Jak psát scénáře, pro začátečníky. (11.02.2020)

Nemci ma neprestávajú udivovať - v poslednej dobe práve z nemeckej produkcie vzišlo mnoho výborných filmov a mám pocit, že zvyšok Európy začína akoby zaostávať. Sympatické duo Florian David Fitz a Matthias Schweighöfer sa po úspešnom Der geilste Tag objavujú spolu aj v ďalšom Fitzovom filme - a opäť s výborným námetom. Zápletka filmu je sama o sebe v podstate jednoduchá, ale príbeh so sebou prináša oveľa väčšie posolstvo ako by sa pôvodne mohlo zdať. Keby som to mal hodnotiť čisto ako komédiu, tak by to bolo azda len kdesi na hranici priemeru, ale tento film mal oveľa väčší záber ako len obyčajná komédia. A práve ten sociálno-humanistický rozmer zožal u mňa obrovský úspech. Práve takýto typ filmov donúti človeka sa podvedome zamyslieť nad zmyslom skutočného šťastia a bohatstva. Už len samotný prológ stojí za zamyslenie... Výborný film. 5* dávam veľmi zriedka, ale v tomto prípade zaslúžene! A čo vy? Ktorých 100 vecí a v akom poradí by ste si vybrali? (14.06.2019)

"To ti někdo odebral lebeční kost a nasral ti tam?" Aj takéto kúsky rozosmejú v príjemnej komédii. Trochu nevyváženej z hľadiska humoru, ale stále príjemný zjav s malou dávkou romantiky s šerednou Nemkou a veľkou dávkou priateľstva. Páčila sa mi myšlienka konzum vs sloboda, kde asi zahrala aj propaganda zelených, ale tu s nimi súhlasím. Asi sme naozaj príliš zamestnaní materiálnymi vecami, ktoré z nás robia otrokov. (28.11.2019)

Člověk by řekl, že když může vidět v kině Spidermana a nebo německou komedii, bude zákonitě zklamaný, pokud padne volba na druhou možnost. Jenže musí se téhle srandě s hodně slušnou ústřední dvojici nechat, že překvapit umí. Vtipy nejsou hnané na hranu trapnosti, což je u mě vždycky velké plus. Hlavní dvojka šlape fakt poměrně slušně. Jistě občas by místo blbých reakcí stačila jedna věta, aby konflikt nevznikl. Jenže to by pak ke konci nemohlo dojít na omluvy a šťastný konec. Pointa je podaná v pohodě a nenásilně a to je dobře. Být chycený za krk a dotáhnutý na komedii může dopadnout i fakt dobře. 70 procent za pohodový film a odpoledne. (28.07.2019)