Zábava, zábava

Na stále plné skleničky, pardon, lahve. Dennodenně. Permanentní domácí, venkovní výbava. Zbavte se vazby na barový "pitný režim," než vás zalkne ona hlavní, hltavá, pilná zlodějka motoriky, vědomí vnitřního děje. Ztratíte sebe. Štamgastky života u výčepu, co (ne)mají mok "ve voku." Života, který (do nich) protéká přes rty, přisátými u hrdla. (17.03.2024)

Nuž, darmo, alkohol je sviňa. Som rád, že patrím medzi tých, ktorí sa nemusia premáhať, aby mu dokázali odolať. Nerád by som totiž skončil ako ľudská troska, resp. ako trojica žien v tomto filme. Aj keď chápem, že na dočasné "uvoľnenie" a "útek z reality" dokáže alkohol pôsobiť ako dobrý sluha, čo sme mali v podstate možnosť vidieť aj v tomto poľskom filme. Potenciál obrovský, ale predsa len mi to prišlo trochu obyčajné, hoci na druhú stranu oceňujem ten dravý realizmus, v ktorom sa niesli tieto príbehy. Každopádne, film s touto témou by mohol mať oveľa širší záber ako tu bolo prezentované. Možno by nezaškodil ani koncept kríženia príbehov á la Guillermo Arriaga. Čo už, za tie 3* to určite stálo... (12.02.2021)

V tom istom roku vyšlo v Čechách „Úsmevy smutných mužov“ a tak jednoznačne musím porovnať. Oba tieto filmy majú čo povedať, ale predsa len poľská „ženská“ verzia má prepracovanejšie dejové línie. Všetky príbehy sú silné, excelentne zahrané a sprevádza ich občasne silná hudba. Dve linky sa v podstate nesú rovnakým smerom v štýle „komu niet rady, tomu niet pomoci“, ale práve v tom zanechali podľa mňa silné posolstvo o tom, že s alkoholom to neradno preháňať. Veľmi ma ale potešila tretia linka, v ktorej nakoniec dominuje rozhodnutie obetovať sa pre iných. To vzbudilo u mňa najväčšie emócie. A keďže tie ostali aj so záverečnými titulkami, dávam z plánovaných štyroch plných päť. (26.12.2020)

O tomto snímku lze napsat mnohé, ovšem zábavný není v žádném ohledu.. Sledování tří žen s lahví mi způsobovalo průběžné mrazení v zádech, místy se mi svíral žaludek (opilá lékařka jde operovat, prokurátorka namol sedá za volant) a líto mi bylo jen té nejmladší, která to celé škaredě odskákala.. Herečky v hlavních rolích jsou výborné, až jsem přemýšlela nad tím, jestli vážně nejsou pod parou.. Zdařilé polské drama působí až děsivě reálně a pravdou je, že sympatie cítit nelze... Každopádně to stojí za to vidět, zastavit se a zamyslet.. (25.03.2024)

„Stůjte!“ - „Proč?“ - „Najela do podchodu a odmítla dechovou zkoušku.“ - „Má imunitu.“ - „Potřebujeme udělat krevní test.“ - „Není to obyčejný občan.“ - „My máme kategorie občanů?“ - „Tak teď už víš všechno.“ Jenže bez ohledu na postavení, chlast si nevybírá…Režisérka se podobně jako v o 3 roky starším Moje dcery krávy soustředila na ženské hrdinky, jejich problém je zde však jiný. Nakonec divák vidí 3 různé dějové linky, které se s 1 malou výjimkou neprolínají, což však ve výsledku nijak nevadilo. Těžko říct, na kterou z nich je odpudivější pohled. Rád bych napsal „smutný“, ale i při snaze být maximálně empatický jsem měl problém vzít 2 z 3 hlavních hrdinek na milost (především kvůli jejich aroganci a faktu, jak jim vše procházelo), lítost jsem pocítil jen u té nejmladší, ta za svou blbost zaplatila až příliš. Překvapivě mi ovšem jako nejsilnější příběh přišel ten od anonymní matky s 2 dcerami („Všechno má svůj důvod.“). Herecky to zvládly všechny 3 „alkoholičky“ výborně, jejich role jsem jim věřil. Celkově bych to viděl na slušné 4*. (11.09.2022)