Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Snímek volně inspirovaný skutečným příběhem sériového vraha Henryho Lee Lucase sleduje Henryho a jeho spolubydlícího Otise, bývalého parťáka z vězení.Mnohé z jejich vražd jsou považovány za ty nejbrutálnější,jaké kdy byly ve filmu natočeny... Henry je ztrápený tulák, který se bezcílně potlouká z místa na místo a s děsivou nenuceností páchá jednu brutální vraždu za druhou. Jeho nahodilé chování, které je pro něj příslibem relativní beztrestnosti, maří jakékoli pokusy policie dát si jeho četné zločiny do souvislosti a postavit jej před spravedlnost. Když Henry přijede do Chicaga, dělí se o dočasný domov se starým parťákem z vězení a jeho sestrou. Jakmile se svými spolubydlícími začne sdílet i svá tajemství a násilný životní styl, získá dva nové komplice – jejich porozumění však nemůže trvat věčně. (Cinemax)
(více)Recenze (213)
Svému reálnému předobrazu jsou filmoví Henry s Otisem a jejich příběh na hony vzdáleni, to však nic nemění na tom, že John McNaughton natočil velmi působivý snímek, jehož největší síla spočívá paradoxně ve všednosti toho, co se odehrává před divákovýma očima. Všichni tři hlavní protagonisté i prostředí ve kterém se pohybují jsou úplně obyčejní a jejich průměrnost ostře kontrastuje s jejich děsivým počínáním. Takhle nějak by mohl vypadat skutečný sériový vrah a člověka při sledování Henryho občas napadne, co asi dělá po nocích ten chlapík od vedle... ()
Rookerova první filmová role a hned bezmála strhující výkon. Myslím, že jeho Henry se mi dobře zapíše do paměti. Vlastně i celý tenhle zvláštní film. Chvílemi jakoby alternativní experimenťák, chvílemi sociální drama z prostředí bílé městské spodiny, chvílemi psychothriller o dvou vraždících magorech, z nichž každý je ovšem magor úplně jiným způsobem. A hodně mě svým civilním herectvím zaujala i Tracy Arnold, i když v její roli bych si spíš představoval o něco vulgárnější osobu. ()
K filmu nemám, co dodat, ostatní komentáře plně vystihují i mé pocity z téhle autentické záležitosti. Jen bych měl takovou zajímavost, týkající se hudby. Nevím nakolik to svědčí o kvalitě, ale ústřední melodii si vybral Mike Patton (ano, ten týpek z Faith No More) a předělal ji k obrazu svému do dosti drsňácké verze a vydal společně s jinými známými filmovými melodiemi (např. z The Godfather, Der Golem, The Omen) na desce Director´s Cut své formace Fantomas. Vřele doporučuji, pokud snesete dost tvrdou a zároveň dost alternativní muziku. ()
Na mě tradičně moc osmdesátkové, ale dalo se to překousnout. Co mě spíš iritovalo byla absence jakékoli snahy o vysvětlení proč byl Henry, čím byl. Nějaké rozepře v rodině jsou sice načrtnuty, ale ne tak, aby se z toho dalo vyvodit nějaké rozumné vysvětlení. Nekritizuji absenci jakýchkoli orgánů jako policie, domácí apod., protože předpokládám, že to měl být umělecký záměr. Vlastně celý film si u mě šel pro dvě hvězdy, čemuž hlavně napomáhala naprosto nechutná postava Otise a na tři to vytáhl až celkem drsný konec. ()
Henry Lee Lucas není figurka z Happy Mealu, ale jeden z nejkontroverznějších sériových vrahů v dějinách amerického zločinu. Byl odsouzen pro dvanáct vražd, je v podezření, že se podílel na dalších sto padesáti, a on sám mluví o čísle 300. Ottis Toole, druhý z antihrdinů, na tom není o moc lépe. Zvláštní je, že i když byli souzeni v zemi s trestem smrti, dostali oba doživotí. Problematická je jejich motivace. To naznačuje film tím, že vypodobňuje Henryho jako bestii s lidskou tváří a Ottise jako přímý důsledek těžkého dětství - babička byla satanka, otec ho znásilňoval a bil, sestra ho nutila nosit ženské šaty, nadto byl chatrné mentální inteligence (IQ 75) a Henry se stal jeho druhým otcem a vůdcem bandy. Jak je vidět, vrahem se člověk nerodí, ale stává a spouštěč je vždy rodina a nejbližší okolí. Ne počítačové hry, násilné filmy apod. Ty můžou tak maximálně vychovat z člověka cynika, respektive masového vraha (viz případ Columbine), nikoliv sériového. Čili v tomhle ohledu má film poněkud zavádějící překlad, jelikož Henry nebyl masový vrah, jakkoliv blaze to uším koncového diváka z distribučního hlediska zní. Další spornou otázkou je chování obětí. Konkrétně ve filmu se dá o čisté vraždě mluvit pouze v případě tříčlenné famílie. Zbylé oběti jako by si svým přístupem o zabití koledovaly - riskující stopařka, drzý tlouštík v obchodě, chlápek zastavující v noci. Ve výsledku ale film tak bezútěšný není. Za prvé do něj jakýsi element lásky vnáší Becky a za druhé s realitou moc společného nemá. Než byli dopadeni, provozovali oba vrazi na své pekelné cestě skrz naskrz Amerikou nesrovnatelně krutější ty-já-trrr. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (14)
- Henry Lee Lucas (Michael Rooker) se sice k velké spoustě zločinů přiznal, časem bylo ovšem prokázáno, že většinu těchto zločinů spáchat nemohl. Jistě alespoň dvě vraždy spáchal, poté se mu nejspíše zalíbilo, jakou „celebritou“ se po zatčení stal, a šerifové díky jeho přiznavačství jednoduchou cestou uzavřeli několik případů. (LuNicy)
- Překlad názvu filmu do češtiny je velmi chybný. „Serial Killer“ je přeložen jako masový vrah. Rozdíl mezi sériovým vrahem a masovým vrahem je ten, že sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, kdežto masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas. (Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno, spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami, což Henry (Michael Rooker) za celý film nespáchá.) (Zek)
Související novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (více)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (více)
Reklama