Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Snímek volně inspirovaný skutečným příběhem sériového vraha Henryho Lee Lucase sleduje Henryho a jeho spolubydlícího Otise, bývalého parťáka z vězení.Mnohé z jejich vražd jsou považovány za ty nejbrutálnější,jaké kdy byly ve filmu natočeny... Henry je ztrápený tulák, který se bezcílně potlouká z místa na místo a s děsivou nenuceností páchá jednu brutální vraždu za druhou. Jeho nahodilé chování, které je pro něj příslibem relativní beztrestnosti, maří jakékoli pokusy policie dát si jeho četné zločiny do souvislosti a postavit jej před spravedlnost. Když Henry přijede do Chicaga, dělí se o dočasný domov se starým parťákem z vězení a jeho sestrou. Jakmile se svými spolubydlícími začne sdílet i svá tajemství a násilný životní styl, získá dva nové komplice – jejich porozumění však nemůže trvat věčně. (Cinemax)
(více)Recenze (213)
Nevím, co bych dříve viděl jako zcela pravděpodobné, zda najít v americké kinematografii 80. let něco jako „trezorový“ film nebo najít film o zabijácích, u kterého budu natolik pohlcen a natolik prožívat šok i nadšení současně, že sáhnu téměř bezvýhradně po plném počtu. Ale vzhledem k tomu, že už před půlrokem se mnou s podobným výsledkem zamával francouzský film Povolání vrah, tak spíše to první... Všem, který zde oslavovali předloňského (za mě jinak dosti trapného a laciného) Jokera coby něco úžasně výjimečného, kontroverzního a šokujícího, bych nechal na oplátku sledovat tento film. John McNaughton natočil hororový příběh volně inspirovaný skutečnými osobami zcela nekompromisním, undergroundovým způsobem, se silně realistickým až dokumentárním nádechem připomínající spíše evropský art. Ale přesto Henry jako film vůbec nenudí, naopak díky surové atmosféře vyvolávající punc autenticity si to podmaní diváka, aniž by se tvůrci snažili podbízet a jakýkoliv pokus o diváckou senzaci zde nahrazuje neotřele civilní vykřeslení postav samotářského Henryho i jeho otevřenějšího přítele Otise. Jejich vražedná i jiná úchylná počínání jsou prolínány těmi nejobyčenějšími situacemi a film se nebojí sklouznout dokonce do scén, v níž dění je nasnímané amatérskou rodinnou kamerou přímo jedné z postav. Nezapomenutelná zvrácená procházka nejen nočními ulicemi... „Tak se pojď se mnou projít.“ 90% ()
„Portrét“: 1) obraz (pův. nejčastěji malovaný) zpodobňující někoho, podobizna. 2) kniž. popis nějaké osobnosti, zejména literární, charakteristika. (Akademický slovník cizích slov.) Po dokoukání si pokládám otázku, který z těchto významů měli tvůrci na mysli. Na první pohled se nabízí ta charakteristika, jenže postavy v něm jsou zploštělé na maximální míru, jakou filmové plátno snese. Ovšem i jednorozměrný objekt je objekt, že. Pravděpodobnější bude ale asi ta podobizna, Henryho zde totiž (překvapení!) opravdu uvidíme. Ještě k oné údajné psychologii postav, o níž jsem se leckde dočetl... Otis (druhý ze zabijáků) se sice po první vraždě, za niž tak úplně nemůže, tváří šokovaně a vyjadřuje svůj nesouhlas, druhý den už ale nadšeně navrhuje, aby si zašli někoho zabít. Henry prostě jen tak rád vraždí a znásilňuje, ale ze zásady je proti Otisově polibku se sestrou, za nějž nebožáka málem oddělá, a odsuzuje svou matku, protože byla štětka. A také nesnese vyhození rozbité kamery; takové plýtvání, co by za ni děti v Africe daly! Na psychologické propracovanosti tyhle střípky nepřidají, protože nejsou do obrazu charakterových profilů zasazeny, nýbrž pouze bez ladu a skladu vhozeny, jelikož režisérovi asi přišlo hloupé ukazovat násilí bez jakékoliv omáčky. O skutečných pohnutkách (jsou-li nějaké) jsem se nic nedozvěděl. Je jistě možné, že žádné neměli a mučení obětí a jeho nahrávání na kameru je prostě pouze bavilo, pak se o tom dá ale stěží natočit zajímavý, neřku-li psychologicky propracovaný film. Na samotném začátku jsem oceňoval povedený způsob, jakým se explicitnímu násilí vyhnul (obrázky obětí a autentická zvuková stopa), žel pocit uznání ve mně vydržel pár minut, které ukázaly, jak jsem byl naivní. Snímek totiž stojí pouze na zobrazování brutálního násilí, které bylo na svou dobu možná pro někoho šokující, dnes už je ale televizním standardem. Nudná hromada samoúčelného násilí si mé sympatie vskutku získat nemůže. Hvězda za humorný konec, který (společně s hudbou) sám vytahuje Henryho z toho nejhlubšího bahna. ()
Amorální hrdina, kterému rozumíme a v jistém slova smyslu s ním i soucítíme, mrtví lidé na každém kroku a přitom vraždící běsnění zabírá pouze zlomek stopáže filmu. Ryze atmosférická záležitost, které byla dopřána pevná režisérova ruka a perfektní herecké výkony, vám po svém skončení na náladě rozhodně nepřidá. Michael Rooker je děsivější než kdejaký vraždící „vidlák“ z hororových vod a přitom takových (od pohledu) sympaťáků potkáte denně stovky… nepříjemné, syrové, autentické, skvělé! ()
Děsivá analýza psychologie ZLA! Tohle byl brilantní, děsivý kus artu s malým rozpočtem, s neznámými herci a začátečnickým režisérem, který dokázal natočit extrémně reálný, odvážný a těžce stravitelný film. Henry je jeden z nejuvěřitelnějších vrahů, který kdy byl ve filmu ztvárněn, hned za ním je Woody Harrelson z Natural Born Killers. Tohle není typický slasher, ale spíše psychologický horor, z kterého mi po skončení fakt nebylo příjemně. Sííla!! 80% ()
Jeho kontroverznost je mi docela záhadou, ale je pravda, že i dneska působí Henry dost špinavě, těžce a hlavně reálně. Chytře zvolená polodokumentární forma navodí skoro zaručeně negativní emoce, kor když se do akce zapojí kamera, skrz níž "hrdinové" staví diváka do pozice voyeura. Rooker coby chladnokrevný, ale svým způsobem sympatický zabiják táhne film hodně dopředu, za zmínku však stojí i hororový veterán Tom Towles (Noc oživlých mrtvol, Borrower, Vyvrženci pekla). ()
Galerie (21)
Zajímavosti (14)
- Film byl natočen již roku 1986, ale dostal nejvyšší možný rating X jako morálně závadný, což ho ve své podstatě odsoudilo z kinodistribuce. Byl tedy na tři roky "uložen k ledu" než mohl být představen v původně zamýšlené neupravené podobě. (DaViD´82)
- Film byl natočen během osmadvaceti dnů. (DaViD´82)
- Režisér John McNaughton dostal nabídku, že za 100 000 amerických dolarů si může splnit sen a natočit svůj první celovečerní film. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o horor. Dle jeho slov by na nabídku kývl, i kdyby měl rozpočet činit jen 10 000 dolarů. Dodal také, že naopak i pokud by měl k dispozici peněz víc, na filmu by nic neměnil. (H34D)
Související novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (více)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (více)
Reklama