Režie:
Lars KraumeKamera:
Jens HarantHrají:
Burghart Klaußner, Ronald Zehrfeld, Robert Atzorn, Sebastian Blomberg, Stefan Gebelhoff, Cornelia Gröschel, Rüdiger Klink, Dani Levy, Paulus Manker (více)Obsahy(1)
Německo roku 1957. Vrchní prokurátor Fritz Bauer získá klíčové důkazy o místě pobytu Adolfa Eichmanna, hlavního "architekta holocaustu". Podplukovník, který je odpovědný za masovou deportaci Židů, se údajně skrývá v Buenos Aires. Bauer, který je sám Žid, se od svého návratu z dánské emigrace snaží dostat zločiny Třetí říše před soud. Zatím však bez úspěchu, neboť Německo je pevně odhodláno potlačovat svou neblahou minulost. Kvůli nedůvěře v německý soudní systém se Fritz Bauer rozhodne kontaktovat izraelskou tajnou službu Mossad, čímž se dopustí vlastizrady. Bauer ale neusiluje o pomstu za holokaust – jde mu především o budoucnost Německa. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (28)
Německo si před vlastním prahem nezametá, ale doslova luxuje. Film se soustředí na Fritze Bauera a jeho buldočí snahu dát Německu zpět ztracenou tvář důveryhodné země, která i mnoho let po válce nebyla schopaná ukázat na svoje nácky. Upřimně řečeno vůbec mně nebavila Karla Angermanna, celý to dění kolem ní bylo hodně nasilně připsané, nemluvě o tom, že Ronalda jsem viděl ve třech filmech a ani v jednom mně nepřesvědčil, že umí víc než vypadat hezky. ()
Dobře vygradované drama ukazuje neznámé okolnosti vedoucí k slavnému únosu Adolfa Eichmanna izraelským Mosadem a zároveň dobře dokumentuje složitou situaci ve Spolkové republice Německo v době, kdy spoustu klíčových pozic zastávali nacističtí pohrobci, což bránilo efektivnímu vyrovnání se s minulostí. Zároveň je jasně naznačen i nezájem amerických i německých tajných služeb na stíhání nacistických zločinců, protože prioritou bylo soupeření se sovětským blokem v době studené války. Vedlejší smyšlený prvek skryté homosexuality na jednu stranu příběh graduje a ukazuje, jak se vyrábí kompro na nepohodlné osoby, na druhou stranu dokresluje nesamozřejmost lidských práv v dnešním pojetí ještě dlouho po válce i na západě. Film, jakých není nikdy dost, který klade závažné otázky divákovi, který se nechce jen bavit, ale dokáže i kritický myslet. ()
Klaussnerovo velkolepe predstaveni, kterym zdramatizoval historicky prispevek Fritze Bauera. Film pomalu plyne a naladu mu dodava vyborna kinematografie. Jsou videt i soudobe politicke nazory. V americkych zpravodajskych sluzbach bylo opravdu hodne byvalych nacistu, protoze americka mentalita je fasismu podobna. Misto Adolfa Hitlera vyzaduje viru ve Svaty Dolar. ()
Role Fritze Bauera je v Eichmannově případě značně nedoceněná, takže jsem rád, že se to Němci snaží napravit, ale výsledek je přeci jenom trochu rozpačitý. Nejde ani tak o celkové vyznění, ale spíš o filmařskou stránku. Na mě to bylo zkrátka moc suchopárné, zbytečně ukecané a homosexuální vsuvka mi přišla vyloženě navíc. Naopak se mi líbil Burghart Klaußner v hlavní roli, který si umanutého a protivného prokurátora střihl vyloženě s chutí a oceňuji i nastínění doby, kdy se Německo snažilo zapomenout, ačkoliv tady se dalo přitlačit na pilu. Hodnotím na 60%, ale jednu hvězdu navíc si Bauer zaslouží. ()
Souboj a konfrontace statečného židovského prokurátora s esesáky a gestapáky uhnízděnými všude ve vedení poválečného Německa. Doktor Bauer se snaží najít hlavního organizátora odsunu židů do koncentračních táborů, Adolfa Eichmanna a postavit ho před německý soud. Jakmile se to prozradí mezi justicí a médii, začíná Bauer dostávat anonymní vyhrůžky. Po boku je mu v tomto boji mladý právník Ackermann. I na něm však najdou nacisté slabinu a vydírají ho. Zdá se, že vše je ztraceno a Eichmann opět unikne spravedlnosti. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Postava mladého nadějného prokurátora Karla Angermanna (Ronald Zehrfeld), ke které Fritz Bauer (Burghart Klaußner) chová náklonost, je ve skutečnosti jen fiktivní postavou vytvořenou za účelem dramatizace filmu. (Posheidon)
- Při vyšetřování narážel Fritz Bauer (Burghart Klaußner) na rozhořčený odpor z vlastních řad, protože většina právníků tehdejší doby působila už za nacistického režimu a obávala se o svou dobrou pověst. Výrok Fritze Bauera „Když opouštím svou kancelář, vstupuji na nepřátelské cizí území“, použitý ve filmu, je autentický a není pouhým výplodem fantazie scenáristy. (Posheidon)
- Film podsouvá divákovi také možnou homosexuální orientaci Fritze Bauera (Burghart Klaußner). K té se Bauer nemůže přiznat, protože paragraf 175 německého trestního zákoníku až do roku 1994 kriminalizoval sexuální jednání mezi muži. Z tohoto vnitřního konfliktu čerpá film své emoční napětí – a zároveň zpochybňuje svou historickou věrohodnost. (Posheidon)
Reklama