Gigi
Gigi
Obsahy(1)
Malá Gigi (Leslie Caron) je vychovávána svoji babičkou a příležitostně dostává společenské lekce od babiččiny sestry – kurtizány. U babičky se setkává s bohatým mladíkem Gastonem (Louis Jourdan). Gaston k nim chodí nasávat domácí pohodu a dobírat si Gigi. Ani si neuvědomí, že z ní vyrostla slečna. Tato proměna způsobí změnu jejich vztahu, kdy babička dá jasně najevo, že nenechá Gigi zkompromitovat bez záruky na finanční zajištění. Gaston přistoupí na obchodní podmínky, ale hned první večer kdy uvede Gigi do společnosti si uvědomí, že ji miluje a požádá o její ruku. (Jezinka)
(více)Recenze (45)
ocenenia : MFF Cannes 1958 - nesúťažný výber ()
Mé osobní peklo. Jestli mě něco absolutně nezajímá, tak jsou to příběhy bohatých, krásných, noblesních a bezchybných lidí, jejíž největší starostí je výběr vhodných šatů na dnešní večírek a jestli mi některý žánr vůbec nesedí, tak je to především muzikál. A tohle celé bylo přesné takové, navíc ještě s minimálním dějem, šíleně naivním laděním a postavami, které mě, očekávatelně, absolutně nezajímali. Je to sice takové uvolněné, milé, všichni se mají úžasné, furt chodí na večírky, nikdo nepracuje, ale peněz mají všichni dost, pořád svítí slunce, které zapadne na požádání, když potřebujete správnou romantickou chvilku... Já chápu proč to vypadá takhle, ale nic to nemění na tom, že to absolutně není můj šálek kávy a že jsem se u toho neskutečně nudil. A nebýt povedené výpravy a kostýmů, nedal bych ani tu druhou hvězdu. Ještě mě těší, že to není celé zpívané, protože pak bych měl teprve problém to dokoukat. Vysoký počet Oscarů ale nechápu i přes to, jak mě to míjelo. Je to takové dost obyčejné, průměrné a zapomenutelné. Slabé 2* ()
Podstatne lepsie nez tie dva predchadzajuce Minnelliho svinstva Cobweb a Some Came Running : 85 % ()
Klasická muzikálová šlichta, která je sice krásně udělaná a zahraná, ale obsahově je plochá jako korejská gymnastka. Já chápu, co se lidem na tomhle typu filmů líbí, ale já jim asi nikdy nepřijdu na chuť, protože je pro mě prostě scénář základním stavebním kamenem, bez kterého to nejde. 30% ()
16. Zlatý Glóbus za rok 1958 - cena (3) - *Nejlepší film (muzikál), *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Hermione Gingold, *Nejlepší režie - Vincente Minnelli + nominace (3) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Leslie Caron, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Maurice Chevalier, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Louis Jordan ()
Neverim vlastnim ocim, jak tento film mohl dostat devet Oscaru... Na muzikal sotva prumerne pisnicky (melodicky, texty byly dobre). Cele je to natoceno nejak zastarale (na rok 58) a hlavne strasne kycovite. Scenar pro romanticky muzikal neni spatny. Leslie Caron jsem videl ve druhem filmu a opet me nepresvedcila. Doporucuji jen pro fanousky zanru, pro zbytek dvouhodinova ztrata zivota:-)! ()
Tak jsem si odškrtl další oblíbený muzikál Woodyho Allena. Řemeslně dokonale odvedená technicolorová únikovka o tom, kterak nevinné děvče díky své bezprostřednosti osudu kurtizány uniklo a pohledného milionáře za muže ulovilo. Hudební stránka formálně naprosto v pořádku, jen jaksi chybí aspoň jediný chytlavější nápěv (snad The Parisians by se dali s přimhouřením oka uznat); zábavně zveršováno, roztomilé francouzské akcenty, Gigi samozřejmě neodolatelná. Netvrdím, že jsem se tu a tam nedojal, ale na to, abyste si dneska takový film opravdu vychutnali i s příšerným slintajícím pedofilním dědkem v šarmantním podání Maurice Chevaliera, musíte žít tak trochu v jiném světě; pro nás ostatní pěje Louis Jourdan refrén It's a bore! ()
Na muzikál k mému překvapení jsou písničky velmi slabé, snad i v rámci žánru nejhorší, a příběh taky nepatří k těm originálnějším. Aspoň to zachraňuje svižný spád s atmosférou starých muzikálů např. Mary Popins. ()
Poslední film z roku 1958 jsem si tradičně vyhradil pro oskarovku. Gigi jakožto zapomenutý film byl před léty nesehnatelný, takže jsem jej viděl poprvé. A potvrdil si, co jsem tušil od začátku. Gigi je naprosto průměrný film, který má samozřejmě plusy. Nádherná výprava, kostýmy a kamera vytváří dokonalou iluzi Paříže přelomu 19-20. století. Ve vedlejší roli je okouzlující Chevalier a párkrát jsem se zasmál, když se tetička snaží učit titulní hrdinku mravům. Zbytek? Porvrchní, načinčaná nudná limonáda, ve které se protřelý milionář zamiluje do naivní dívenky. Jourdan bohužel nemá nijak zvláštní charisma, Caronová na toho "žabce" příliš v 27 letech nevypadá i když to utáhne svým elánem. Skutečný cit tu nahrazují milostné hry a bonton. A muzikálová čísla jsou bez tance, nápadů i jediného zapamatovatelného hitu, navíc s nezpěvem Chevaliera a Jourdana a přezpívanou Caronovou. I titulní oskarová Gigi je průměrná. V 50. letech asi největší přešlap Akademie, zvlášť když si člověk uvědomí co za filmy mohly Oskara získat - Kočka na rozpálené plechové střeše, Stařec a moře, Útěk v řetězech, Velká země, Vertigo... ()
[3,5*] "Without knowledge of jewelry, my dear Gigi, a woman is lost." Jeden z najslávnejších muzikálov, ktorý získal úctyhodných 9 Oscarov a bol zaradený aj do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Odohráva na prelome 19. a 20. storočia v meste lásky, Paríži a rozpráva príbeh mladej dievčiny Gigi, ktorá je vychovávaná na kurtizánu pod vedením svojej pratety, v danom smere mimoriadne skúsenej. Gigi musí pritom podstúpiť životne dôležité lekcie, ako sú napríklad dokonalá konzumácia homára, či hodiny koketérie. Leslie Caron je v úlohe Gigi na zahryznutie, ale aj tak večná škoda, že tú rolu odmietla Audrey Hepburn, tá by v nej bola nepochybne úžasná. Veľmi dobrý bol i Maurice Chevalier ako šarmantný starý záletník a zároveň aj rozprávač príbehu. Najsilnejšími stránkami filmu sú samotný príbeh (práve ten býva v muzikáloch veľmi často strašne naivný, odsunutý na vedľajšiu koľaj) a výborné dialógy so skvelým sarkastickým humorom ("He's so conceited, so superior in an inferior way."). Hudba ma, naopak, až tak neoslovila, je taká jednoduchšia, recitačná, príp. estrádna (piesne to ale kompenzujú tým, že sú veľmi vtipné). Je to zvláštne, keďže tá istá autorská dvojica (André Previn a Frederick Loewe) je aj za skvelou My Fair Lady (1964). Je potom paradoxné, že dávam tak vysoké hodnotenie muzikálu, ktorého hudba mi veľmi nesadla (okrem asi 2 motívov). "What else did you study?" "English." "English? I suppose we must. They refuse to learn French." ()
vcelku dobře odvedené řemeslo, ale příběh je i na muzikál trochu přeskromný ()
Málokdy se v muzikálu sejde silné téma se silnou hudbou (jako např. v Sísově Baladě pro banditu). Pokud plytký příběh nezachrání skladatel, je výsledek tristní. Na Gigi je pozoruhodná práce architekta a kostýmního návrháře, která odolá i podvratné činnosti diletantského svícení pana kameramana - chce nás větším množstvím stínů rozbíhajících se od objektů různými směry v exteriérových (zčásti ovšem v ateliéru realizovaných) scénách přesvědčit, že na pařížském nebi svítí víc než jedno slunce? A propos, Paříž, Francie: rušivého dojmu z angličtiny ve zpívaných číslech (hlavně u Maurice Chevaliera) jsem se až do konce nedokázal zbavit. Ale to je můj problém, protože film byl určen především americkým divákům. Ty ostatní by měl neobvykle vysoký počet Oscarů přimět k zamyšlení, do jaké míry toto ocenění vypovídá o kvalitě, a jak moc ho tudíž brát vážně. ()
Slaboulinký muzikál, kde i zpěv je mluvené slovo, stojí na chatrné ohrané plytké romantické zápletce a nenabízí nic navíc, ani humor, ani dobré písničky. To, že je Gigi roztomilá na Oscarový snímek prostě nestačí. ()
„S takovými zuby bys mohla zhltnout celou Paříž a půlku Evropy“, konstatuje majetná tetička, dávaje své chudé neteři Gigi soukromé hodiny bontónu vyšší pařížské vrstvy. Gigi je neposedná dívka, jejíž temperament nutně musí osekat a uhladit a naučit ji „bruslit“ ve vyšší společnosti, kde „bez znalosti šperků (ovládání příborů a dalších nezbytných umů) je žena ztracená“! Půvabně rozverný muzikál přivádí nás do secesní Paříže hýřící barvami, róbami a hláškami, z nichž mnohé daly by se tesat. *** Pro bohatého a k smrti znuděného Gastona jsou návštěvy domácnosti Gigi a babi závanem čerstvého vzduchu a oživujícím pramenem, kde s patřičnou otráveností může se svěřit s pořádáním malého večírku na rozloučenou pro dvě stě lidí a dalšími nudnými událostmi… Přesto je vždy vítaným hostem, neb „Gaston je takový drahoušek…!“ *** Celkem banální příběh je postaven na úchvatných dialozích, humoru a hercích, jež svou úlohu zvládli na výtečnou. Zvláště tetička byla roztomilá! *** Muzikál GIGI vám rozezpívá duši a jeho humor rozsvítí pošmourné dny. A v čase podzimních melancholií je výborným lékem na splín. ()
Labutí píseň klasických muzikálů, kterou i přes obdržených 9 Oscarů (tehdy to byl rekord, o rok překonaný Ben Hurem) nemůžeme zařadit z dnešního hlediska k vrcholům žánru. Přesto se jedná o velmi dobrý film s jemným humorem, s úžasným Mauricem Chevalierem a nádhernou písní Gigi. Gigi by měla být rozhodně v červených číslech a já se na ní někdy rád podívám znova. ()
Motto: "Tenhle příběh je o děvčátku. Mohl by být o kterémkoli z nich. Ale není. Je jenom o jednom. O téhle dívence. Jmenuje se Gigi. Gigi. Co všechno tě čeká! Gigi." Pokud pomineš skutečnost, že Gigi [čti Žiži] vyhrála Oscara za nejlepší film i režii v roce 1959, kdy bylo ve hře i Vertigo (které se ovšem dostalo pouze do nominace za nejlepší výpravu a zvuk), a přistoupíš k ní bez jakýchkoli nároků, pak dostaneš obvyklý americký muzikál té doby. Představitelka hlavní role hraje určitě stejně dobře jako hrála paní Hepburnová na divadle (shodou okolností byl muzikál anoncován jako nová My Fair Lady) a většina melodií není k zahození, ač se zde překvapivě a bohužel příliš nezpívá (typické americké herectví 50. let je tak málokdy něčím přehlušeno). Ve známost vešly písničky Bohudíky za děvčátka (Thank Heaven For Little Girls) či Pomodli se za mě dnes (Say A Prayer For Me Tonight). Epilog: Jaké jsou stromy? Zelené! A loni byly? Zelené! A příští rok? Zelené! To mě nudí. ()
Z úcty k M. Chevalierovi aspoň jedna hvězda navíc k té první, jež symbolizuje žánrovou sterilní dokonalost. Nenáročné, rychle zapomenutelné melodie a plytký děj (kterak skromná krasotinka ke svému movitému seladonovi přišla....) Tenhle muzikál jsem nebaštila ani jako "děvčátko, jež každým dnem rostlo". Těžko uvěřit, že Gigi porazila Kočku na rozpálené plechové střeše a zmocnila se Oscara za nejlepší film roku 1958. ()
Půvabné, starosvětské, a přitom velmi svěží. Klasika. ()
Moc se mi líbil příběh, ale nelíbilo se mi provedení. První půlka, která je pojatá jako muzikál/komedie, mě vyloženě nebavila. Naopak ta druhá část, dramatická, ta mě chytla. Celkový vzhled filmu mě nutil porovnávat s My Fair Lady, tam ovšem naprosto zvítězily písničky, tady se mi nelíbila ani jedna a vyloženě děj zdržovaly. Podtrženo, sečteno, kdyby šlo o klasické romantické drama, byla bych mnohem spokojenější, než když se jedná o muzikál. ()
Něžná romance, romantika, příjemně naladí. Dějová jednoduchost, miloučké. 9 Oskarů by muzikál dnes nedostal, nicméně moc hezká práce i požitek z těch romantických dojmů. ()