Karel Hynek Mácha
-
Nesmrtelný milenec
(Československo)
Drama / Životopisný
Československo, 1937, 110 min
Režie:
Zet MolasHrají:
Ladislav Boháč, Karla Oličová, Eva Gerová, František Kreuzmann st., Světla Svozilová, Jindřich Plachta, Miroslav Svoboda, Marie Ptáková, Jaroslav Průcha, Svatopluk Beneš, Vítězslav Vejražka, Jiří Vondrovič, Rudolf Hrušínský nejst., Antonín Strnad, Eman Fiala, Zdeněk Hora, Jaroslav Sadílek, Jiří Hron, Mirko Erben, Alois Peterka, Václav Mlčkovský, Julius Baťha, Jan W. Speerger, Alfred Baštýř, Milka Balek-Brodská, Emanuel Kovařík, Elsa Vetešníková, Růžena Šlemrová, Věra Petáková, Josef Kraus, Emil DleskObsah
-
Zamítavé stanovisko cenzury k Máchovu románu Cikáni vyvolá mezi studenty a herci pobouření. Mácha odmítá chodit na divadelní zkoušky a žárlivě střeží svou Lori před stykem s vlastenci. Před příjezdem císaře do Prahy ke korunovaci vyzve Palacký literární veřejnost ke složení oslavných veršů. Mácha napíše jen krátkou báseň, kterou však místodržící zamítne. Básník se straní společnosti, protože chce dopsat básnickou skladbu Máj a dokončit studia. Musí se rovněž postarat o Lori, která mu porodila synka Ludvíčka a kterou její rodina pro nelegitimní vztah s Máchou zavrhla. Máj je konečně vydán tiskem, ale kritiky jsou většinou zdrcující. Mezi studenty je naopak báseň přijata s nadšením. Mácha získá místo adjunkta v Litoměřicích a za Lori a synkem chodí pěšky do Prahy. Chce se se svou snoubenkou oženit a po svatbě se Lori má přestěhovat za ním. Krátce před svatbou Mácha obětavě pomáhá hasit požár. Přitom nastydne a zemře na zápal plic. Tragickou zvěst přinese Lori Máchův bratr Michal. (oficiální text distributora)
Zamítavé stanovisko cenzury k Máchovu románu Cikáni vyvolá mezi studenty a herci pobouření. Mácha odmítá chodit na divadelní zkoušky a žárlivě střeží svou Lori před stykem s vlastenci. Před příjezdem císaře do Prahy ke korunovaci vyzve Palacký literární veřejnost ke složení oslavných veršů. Mácha napíše jen krátkou báseň, kterou však místodržící zamítne. Básník se straní společnosti, protože chce dopsat básnickou skladbu Máj a dokončit studia. Musí se rovněž postarat o Lori, která mu porodila synka Ludvíčka a kterou její rodina pro nelegitimní vztah s Máchou zavrhla. Máj je konečně vydán tiskem, ale kritiky jsou většinou zdrcující. Mezi studenty je naopak báseň přijata s nadšením. Mácha získá místo adjunkta v Litoměřicích a za Lori a synkem chodí pěšky do Prahy. Chce se se svou snoubenkou oženit a po svatbě se Lori má přestěhovat za ním. Krátce před svatbou Mácha obětavě pomáhá hasit požár. Přitom nastydne a zemře na zápal plic. Tragickou zvěst přinese Lori Máchův bratr Michal. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
NinadeL
Jméno filmařky Zet Molas bývá skryto pod nánosem laciných výkladů jejího osudu. Jedním z dluhů, které k ní česká kultura měla, bylo uvedení KHM. Stalo se tak naposledy před 25 lety a znovu až nyní. Což není příliš mnoho, ale to samotné je nutno považovat už za úspěch, vzhledem k vývoji současné dramaturgie ČT. Mácha byl vzat do společnosti s Milanem Rastislavem Štefánikem, Karlem Havlíčkem Borovským a Svatým Václavem. Budou-li tedy takto zařazovány starší české životopisné velkofilmy alespoň v období Státnosti, je možné je lépe akceptovat jako platnou součást národního povědomí. Pravda, v době realizace Brabcova Máje měl být Mácha již oprášen, ale nestalo-li se tak ani v kontextu remaku Hlídače č. 47, není jasné, co je třeba očekávat za výraznější počin. Samotný film realizovaný podle divadelní hry Emila Synka Mimo proud je vynikajícím historickým sevřeným dramatem popisující poslední období básníkova života. Ladislav Boháč se chopil (své první) hlavní role se vzpurnou energií sobě vlastní. Jal se skutečně jít mimo proud a jemu navzdory si uhájit nejen Máj, ale i svou Lori. Jeho rozbroje s kritiky i Tylem rezonují v celé otázce této fáze národního obrození a dávají ji jasné rysy a formulují odpovědi na otázky, které jsou kladeny dodnes. Zatímco Boháčův Mácha kypí vzdorem, Oličové Lori přebírá druhé sólo a dává tak tušit talent, který byl využit v českém filmu jen minimálně. V kontrastu těchto dvou velkých úloh ostatní pak jen doplňují dobové panoptikum spřízněných nebo kontrujících duší. Eva Gerová se poměrně netypicky přehrává do role soucitné Loriiny sestry, Světla Svozilová se pozvolna připravuje na putování s poslední štací, Vítězslav Vejražka debutuje a František Kreuzmann si drží svůj vysoký standard. Zet Molas se podařilo z KHM vykřesat zralý film světové úrovně, který dnes tvoří vynikající průsečík mezi adaptací Cikánů Karla Antona a již citovaného Brabcova Máje.(28.9.2010)
-
WANDRWALL
Film nedávno dávala CT. Je to celé pohádkově snivé, i když v adekvátních kulisách, ale působí to tak komicky... Herci tlačí na pilu, tím se stávají směšní...Srovnej s filmem - Mág (Vláčil) - který se blíží k realitě jak ji patrně prožíval a vnímal K.H.Mácha.***(4.10.2010)(4.10.2010)
-
Pacco
110 minut. Mácha umíral 30 minut. Agónie. :((14.12.2008)
-
Mariin
Dobový pohled (1937): Český film ze života básníka "Máje". Provedení je celkem dobré, námět však rozhodně není filmový.(26.1.2009)
-
raroh
Ladislav Boháč hrál velmi dobře, ale na můj vkus příliš civilně, rozervaný romantický autor mohl být víc přepjatější (Eduard Kohout by byl asi příliš vyzrálý, generace romantických bouřliváků teprve spíše měla přijít - mladý Hrušínský, Cupák, Munzar). Jinak se mi líbilo na dobu velmi věrohodně podaný duch, prostor a čas 30. let 19. století, včetně hereckých výkonů, v nicž byl dobrý představitel Tomíčkův a tradičně Tyl Kreuzmannův. Výhrady by byly k příliš v literátských (či lépe žurnalistických) klišé si libujícímu scénáři, naopak podnětné bylo využití Máchových veršů k podkresu filmu.(29.9.2010)
-
Marthos
Osobnost velkého básníka a romantika ovlivnila celé generace umělců, ostatně Máchovo jméno dodnes patří mezi nejvýraznější persony vlasteneckého obrozeneckého směru devatenáctého století (i když on sám se od něj ostře distancoval). Důvodů, proč se domácí filmaři rozhodli v druhé polovině třicátých let oživit Máchův odkaz bylo nepochybně víc; pomineme-li jubilejní sté výročí úmrtí, jeví se rozhodujícím okamžikem spíše vzrůstající česko-německý konflikt, podporovaný na české straně řadou národně buditelských projektů. Divadelní hra novináře a dramatika Emila Synka ležela na Barrandově již od roku 1934 a jakoby čekala na vhodnou příležitost. Realizace se ujala scénáristka a režisérka Zet Molas (Zdena Smolová), kterou veřejnost tehdy znala především z období němé kinematografie i jako čilou propagátorku české umělecké avantgardy. Samozřejmě, nelze pochybovat o soudobém účinku tohoto velkoryse financovaného velkofilmu, ovšem dnes celý ten takřka dvouhodinový epos působí strnulým a nezajímavým dojmem. Dramaticky vyhrocený konflikt mezi Máchou a představiteli tehdejší literární sekce (Palacký, Tyl, Čelakovský a další) je zabit formálně odříkanými dialogy, v druhé polovině Mácha působí jen jako umanutý egoista, spatřující jediné východisko v absurdně zinscenované smrti (scéna s odmítnutým lékařem je otiskem čítankového patosu). Herecké výkony vykazují silně kolísavou úroveň. Ladislav Boháč ztvárnil Máchu s typickým rukopisem svých divadelních deklamací čili bez invence, ovšem ve společnosti zoufale špatných figurkářů Vondroviče, Svobody, Ptákové, Vejražky a mladinkého Beneše se stále jedná o dobrý standard. Asynchronní humor do filmu vnáší Jindřich Plachta, naopak za vyloženě pozitivní považuji obsazení ženských partnerek Oličovou, Gerovou a Svozilovou. Lze jen litovat, všechny vysněné potenciály filmový MÁCHA skutečně měl, bohužel zub času se na něm podepsal více než bychom si sami dokázali připustit. Škoda, víc než okázalý patos v něm nevidím.(28.9.2010)
-
Bohemák
Určitá naivita dialogů se dá rozhodně odpustit vzhledem k období vzniku filmu. Boháč asi dobře vystihuje to, že Mácha opravdu nebyl příjemný, ohleduplný ani pochopitelný člověk. Jeho okolí jistě dosti zkoušelo. Divák po shlédnutí může být trochu zmaten, jak to s Máchovou smrtí vlastně bylo: dnes už si dovolujeme téměř s jistotou tvrdit, že jej zabila infekce. Způsobilo ji pití vody z věder při hašení (voda se nabírala ze struh o domků, které byly plné odpadu). Můžeme vklidu opustit tu myšlenku, že se při hašení nachladil, a následně zemřel na zápal plic (pedagogům a literárním vědcům se asi nechtělo dítkám na ZŠ vykládat o tom, že veliký básník v posledních dnech svého života nestíhal dobíhat na toaletu).(2.10.2010)
-
rigby
Možná trochu víc upovídané, ale jinak celkem záživné i na tu délku filmu.(14.6.2011)
