Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauScénář:
Henrik GaleenVOD (1)
Obsahy(1)
Mladý úředník realitní kanceláře Hutter (Gustav von Wangenheim) je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi (Max Schreck), aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír. Friedrichu Wilhelmu Murnauovi se nepodařilo získat práva na zfilmování románu Brama Stokera "Dracula" a tak pozměnil jména osob a dějiště příběhu zasadil do fiktivního městečka Wismar. Zajímavostí také je, že Murnau natáčel scény z Orlokova hradu na slovenském Oravském zámku. (caligari)
(více)Videa (1)
Recenze (564)
V roku 1922, sa nemecký filmár a režisér Friedrich Wilhelm Murnau rozhodol, že natočí filmovú adaptáciu slávneho románu "Dracula", ktorý v roku 1897 napísal írsky spisovateľ Bram Stoker. Aj keď nezískal autorské práva na toto literárne dielo, podarilo sa mu vyprodukovať absolútnu horrorovú klasiku, ktorú pozná každý obdivovateľ tohto filmového žánru. Pán Murnau natočil legendárny, kultový, jedinečný snímok "Nosferatu, eine Symphonie des Grauens" (Nosferatu, symfónia hrôzy). Čiernobiely, nemý titul, ktorý ešte aj teraz takmer po sto rokoch od svojho vzniku desí a fascinuje horrorových gurmánov. To čo predviedol Max Schreck v hlavnej úlohe je vskutku dychberúca vampírska sympfónia hrôzy. ***** ()
Max Schreck (nomen omen) je upír opravdu k sežrání: dlouhý tenký nos, ostré odstávající uši, obří nehty - kam se na něj hrabe třeba Bela Lugosi. Co mi na Nosferatovi ale vadí je, že v první polovině nemá takový tah. Těch titulků tam bylo opravdu víc než dost. Od scény na lodi ale film už jede na plný plyn a děj konečně pořádně graduje. Ty čtyři hvězdičky jsou silné, žádné nadhodnocování z nostalgie. ()
Stručne povedané - super film - na svoju dobu určite a možno aj na dnešnú. Mnohé scény sú fakt desivé a dokážem si živo predstaviť ako sa pri tom museli ľudia báť. Max Schreck je úžasný, tak ako i kamera, prostredie, kulisy a na tú dobu úžasné efekty. Ja som to videl v zvláštnej verzii s prológom Davida Carradina a s otrasnou metal/rock/gothic hudbou. Dosť to pokazilo dojem (Carradine ani nie, hlavne tá hnusná hudba, tam sa proste hodí iba ak tak orchester), ale aj tak odhliadnuc od hudby je to stále 100%. A narodil sa horor ... ()
Další němá éra a další zklamání. Dobrá tedy, dám šanci ještě Kidovi a potom se do toho nebudu šťourat a nechám to být! Asi tomu nerozumím, asi nejsem takový filmový labužník a asi nejsem tak trpělivý, abych vydržel hodinu a půl u pár zvuků sledovat "prázdnou" obrazovku. První půlhodinku jsem se i bál, prožíval to, ale potom mně přepadla nuda a odešla až s nápisem "KONEC". Na tu dobu vzniku je to briliant, ale na dnešní dobu obyčejnej šutr od Bečvy. ()
Poznámka k olomoucké projekci Nosferatu v rámci Projektu 100 2009 – 24. 2. 2009: Viděl jsem dvakrát shodnou verzi filmu s hudebním doprovodem J. S. Bacha, takže jsem byl zvědavý na odlišný přístup – elektrickou kytaru hudebníka kapely Priessnitz – Petra Kružíka, od které jsem si sliboval především specifickou úroveň expresivnosti. Celý problém byl v tom, že hudba nepodtrhovala obrazy, ale strhávala pozornost na sebe. Tempo doprovodu bylo po většinu filmu neslučitelné s tempem filmu – až na povedenou část, kdy Nosferatu připlouvá na lodi a gradující kytara vzbuzovala silnou emocionální odezvu, kterou navíc dokázala udržel po celou dobu až do okamžiku příjezdu. Po zbytek filmu jaksi nedocházelo ke kontrapunktu obrazu a zvuku, ale celé představení budilo dojem, že sledujeme němý film, a do toho shodou okolností prosakuje zajímavá hudba. Navíc byl film na začátku hudebně zbytečně „přepálen“ a pak to vypadalo, že hudebník dalších dvacet minut ladí kytaru, aby nevyšel z tempa a silný úvod pak vyšel trochu naprázdno. Je to škoda – němé filmy s hudebním doprovodem jsou u nás poměrně vzácným zážitkem a například podobné klavírní doprovody Filipa Topola byly k promítaným obrazům citlivější. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (55)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- F. W. Murnau věděl, že bez autorských práv může být žalován pro velkou inspiraci slavným románem Brama Stokera, proto změnil konec, aby mohl říct, že tento film a „Dracula“ nejsou úplně to samé. (JayZak)
- Ve Švédsku byl film až do roku 1972 zakázán kvůli nadměrné hrůze. (Kulmon)
Reklama