VOD (1)
Obsahy(2)
V říjnu 1994 se záhadně ztratili v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu tři studenti při práci na dokumentárním filmu. O rok později byl nalezen materiál, který natočili... Mystifikační horor o tajemné kanibalistické příšeře, který zaznamenal mimořádný komerční úspěch, stál pouhých 25 tisíc dolarů, přičemž utržil přes 240 milionů dolarů. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 382)
Přeceněný..(cože,horor?) thriller, který si z diváka po celou dobu jen střílí skrz naprosto hrozné záběry. Scény ze dne jsou spíš jen jako zbytečná vata a vycpávka, které nemají naprosto co nabídnout. A v noci vás chtějí vyděsit holuby aktérů a třesoucí kamerou?Já to musela brzy vypnout s nechápavým zakroucením hlavy. Kroutím hlavou doteď, i když jsem Blair Witch dala šanci i mnohokrát po tom, vždy to skončilo stejně. ()
Neřadím se ani do skupiny nadšených, ani mezi ty, kteří film úplně zavrhli. Co musím ocenit je námět, úžasný minimalismus, na který čím dál víc slyším, solidně tísnivou atmosféru čím dál vypjatějších vztahů pod tlakem, na což slyším ještě víc, a že jsem se při tak řídkém ději nestihl výrazněji nudit a ani ta divoká kamera mi nevadila. Na druhé straně být v tom lese já, už v půlce filmu bych rozkopal Heather kameru i s držkou (ta postava je opravdu hodně otravná), strašení hromádkami kamenů a panáky z větviček na mě opravdu nefunguje a když kamera brousila po nočním praskajícím lese, hrozně jsem se modlil aspoň za jednu lekačku, ale měl jsem smůlu. Každopádně jako velmi zajímavý experiment si to svoje místo v hororových análech rozhodně zaslouží. ()
Dle mého skromného a nikoho nezajímajícího názoru je toto nejlepší horor všech dob. Vím, že spousta lidí má na něj opačný názor, ale já jsem se při tomhle filmu skutečně bál, a to poprvé ve svém životě. Gradovaná atmosféra je úžasná a ke konci už by se dala krájet. Ať si vzpomenu na kterýkoliv moment z tohoto poloamatérského snímku, napadají mě samé superlativy. Připadal jsem si, jako bych v tom lese byl s nimi. ()
Tomuhle filmečku jsem se v době jeho vzniku vyhnul s tím, že to nebude můj šálek čaje. Kdybych dal na svůj instinkt, nevyhodil bych 50 Kč a nezabil bych bezmála 90 minut svého drahocenného času. Jenže s léty, jak známo, člověk blbne. Tedy čekal jsem leccos, ale musím přiznat, že jsem byl stejně upřímně šokovaný. V průběhu sledování jsem si musel stále připomínat pohádku Císařovy nové šaty, pro kterou mám osobní verzi na základě vlastních zkušeností. Kdysi pradávno v 80. letech přišel kamarád s tím, že si z ostatních udělá legraci a vytasil se se zaručenou pravou marihuanou, když smíchal použitý tabák s několika děsivými ingrediencemi (ano, ještě dnes se mi jen při tom pomyšlení dělá nevolno) a nechal to ostatní vykouřit. Všem bylo neskutečně špatně, ale všichni šířili zvěst o tom, že to byl neskutečně krásný zážitek a nejen to, oni tomu dokonce i uvěřili, protože po letech, když přinejmenším někteří poznali skutečnou chuť a účinky marihuany, stále vzpomínali na svoji první zkušenost s jejím užitím. Tak trochu je to i s tímhle filmem, který patří do skupiny těch, které nejsou zajímavé z filmového hlediska, jako spíš čtením nadšených komentářů uživatelů. Tak zoufalá křeč se nevidí ani v pracích studentů filmových škol a tak zoufalá absence čehokoliv, co by se dalo s velkou dávkou fantazie nazvat atmosférou, je neuvěřitelná. Ten film neobsahuje jediný zajímavý záběr, jediný filmařsky zajímavý moment, jediný herecký výkon a ocenitelný je jedině marketing, který v 90. letech šikovně využil nastupujícího fenoménu internetu, na kterém založil svou reklamní kampaň, a díky kterému si dokázal vybudovat pověst nezávislého kultovního filmu. Po jeho sledování jsem měl noční šichtu a šplhal jsem se po žebřících technologických šachet elektrárenského bloku, kde jsem za celou noc nepotkal živáčka a jenom naslouchal monotónnímu zvuku ventilátorů a provozovaných technologických celků. Místy sporé osvětlení, izolace a obří stroje. Kdyby ten film měl byť jen kapánek hororového potenciálu, měl bych cítit aspoň závan bázně. A ono kulový. Tenhle kult mě dokonale minul a po pravdě řečeno, ho také nejméně ze všech chápu. Celkový dojem: 0 %. ()
filmová imitace autentického videozáznamu se během let stala už zavedeným trendem, nicméně tehdy se jednalo o průkopnický experiment. nejlepší filmy pokračující tradice se Záhadou Blair Witch nechaly inspirovat (Monstrum, REC atd.), horší filmy se vydaly cestou polopatické doslovnosti (Paranormal activity), už to samo o sobě svědčí o významném a dodnes působícím vlivu. pod vrstvou naprostého, sotva snesitelného neumětelství filmu přetrvala stálá kvalita jakési nejednoznačnosti, nedořečenosti. divákovi jsou předkládány možnosti a indicie, nikdy finální odpovědi, dostává vodítka a nástřely různých, znepokojivých možností, z nichž lze vyvozovat pádné závěry. definitivní rozřešení ovšem scházejí. aura tajemství zůstává zachována, a proto i atmosféra filmu na diváky působí i jistou dobu po jeho skončení, usazuje se a vstřebává. nese v sobě motiv krutého trestu za zvědavost, za snahu tajemství odhalit, a tak vyvolává bázeň, opatrný respekt ke všem tajemstvím, zapovězeným skutečnostem a okultním jevům - pocity, které spolu se sžírající zvědavostí cirkulují v duších pravověrných hororových diváků a garantují silné zážitky u silných filmů. /// sledovat Záhadu Blair Witch v tehdejší atmosféře, když tolik ostatních diváků věřilo či chtělo věřit autenticitě filmu, nelze popsat. velice lituji, že tyto okolnosti jsou neopakovatelné. ()
Reklama