Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Protagonistom je Bill (Jeremy Theobald). Bill je nezamestnaný ctižiadostivý spisovateľ, ktorý žije samotársky a nudný život v Londýne. Billa veľmi fascinujú ľudia s nádejou, že nájde nejaké podklady, o ktorých by mohol písať. Z davu ľudí si teda začne náhodne vyberať jednotlivých ľudí a sleduje ich. Stanoví si pravidlá, aby sa vyhol problémom a aby jeho sledovanie bolo vždy náhodné. Ale čoskoro poruší jedno z pravidiel a sleduje niekoho viac krát, než len raz. Osoba, ktorú často sleduje je Cobb (Alex Haw). Cobb ako sebaistý a inteligentný zlodej prichytí Billa pri sledovaní. Ale kto koho vlastne sledoval? (genetique)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (502)

TheEvilTwin 

všechny recenze uživatele

Svým nelineárním průběhem mi nesedlo Memento a stejně tak mi nesedlo ani Following. Motiv zajímavý, stopáž rychle utíkající a příběh atraktivní, ale tohle přeskakování časů a scén, které zpočátku nedávají smysl, mě prostě nebaví. A černobílé zpracování stejnětak. Každopádně na Nolanův debut velmi pokrokové a nadčasové. ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Christopher Nolan velmi rád ve svých filmech narušuje chronologii vyprávění za účelem přimět diváka, aby sám hypotézoval nad spojitostmi v ději a nad fabulí jako takové. Toto pravidlo narušují pouze filmy Insomnia (chronologické vyprávění), Batman začíná (chronologické vyprávění; flashbacky) a Temný rytíř, přičemž zase u něho je patrná paralela s nejnovějším Počátkem, kde je kladen důraz především na gradaci stupňovanou především pomocí užití paralelního střihu. Zbývající filmy pak na základě určitého systému boří chronologii a aktivně zapojují diváka do dění – ten pouze nesleduje tok událostí, nýbrž sám se aktivně podílí na rozřešení fabule. V Mementu byla narativně tematizována psychická nestabilita hlavního hrdiny (pravidelně ztrácí paměť) a celý příběh se odvíjí pozpátku. V Dokonalém triku je divák obětí klamu stejně jako rivalští kouzelníci, tahající jeden druhého za nos a je zde užito vyprávění ze vzpomínek, a rekonstrukce dění při čtení deníku v němž je čteno z deníku… V Počátku je zase při vyprávění brán ohled na snění, a tak je divák nucen orientovat se v několika rovinách snu (sen ve snu, co je snem ve snu dalším…) a zároveň mu jsou poskytována vodítka nutící ho pochybovat o skutečnosti některých scén. Do této skupiny patří i Nolanův debut Following, kde je vyprávění roztříštěno do tří časových segmentů, v nichž se nacházejí faktické pauzy a divák je tak opět nucen provádět hypotézy. K orientaci v jednotlivých liniích slouží vzhled hlavního hrdiny (dlouhé vlasy/ostříhaný/zmlácený) a z příběhu, který by byl ve striktně chronologickém podáni vcelku jednoduchý, se díky Nolanově vypravěčské virtuozitě stává proklatě napínavá a zajímavá podívaná. Ve finálním rozuzlení do sebe vše dokonale zapadá a nemohu říct, že jsem nebyl ani jednou překvapen. Z režijního hlediska je na filmu znát, že je Nolanovým prvním dlouhometrážním filmem a jeho režijní styl během natáčení teprve získával ostré hrany. P.S.: I zde nosí většina postav společenský oblek. P.S.S.: Výskyt ikonického znaku Batmana na dveřích od bytu hlavního hrdiny je vzhledem k dalšímu směřování Nolanovy tvorby lehce úsměvný. ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Jsem rád, že jsem se k tomuhle filmu díky CT2 dostal. Zkopíroval jsem si ho, ale dostalo se na něj u mě až náhodou. Co mi při jeho sledování lahodí, tak je boj s všedností. Mám rád takové lidi, protože tenhle boj patří, či hlavně patřil i do mého osobního boje. I některé "fóry" beru jako dobré...Co mi ale zatím vadí, tak je jistá umělost při konfliktech, nahlížení do druhých, jako by to bylo přesně načasováno, což je vždy nedostatek u těchto komorních filmů...Víc se mi na podobné téma líbilo "Miss Monday", kdy si mladý filmař vybere ženu, která se mu jeví krásně a úspěšně, vleze jí do bytu, a zažívá její osobní život, kterým je draze vykoupený ten, který předvádí v práci, navenek. ...Ale možná, že ještě změním názor, protože jsem film viděl jen jednou, a určitě se na něj ještě budu koukat, až ho úplně nasaji, neb dosud se tak nestalo. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Už v stredometrážnej prvotine Following je vidno vyspelú výstavbu scenára, spletitý a komplexný dej, a hru s divákom, ktorú Nolan neskôr uplatňuje vo svojom pravdepodobne najlepšom filme Memento. Snímka ponúka ako niekoľko pohľadov, tak niekoľko zaujímavých myšlienok a ešte zaujímavejšie čítanie medzi riadkami. V momente, keď si divák myslí, že ho už nič neprekvapí a začína sa báť stereotypu, nadhodí Nolan ďalšiu udičku v podobe dvoch brutálnych zvratov (jeden doslovne) a opäť navodí to správne napätie. Slabším článkom sú občas niektorí vedľajší herci, filmu dominuje ani nie tak príbeh, ako jeho nekontinuálne podanie, ktorému korunu nasadilo práve Memento, rozdelené do dvoch nie tak celkom paralelných línií, ktoré sú rovnocenné - žiadna nepôsobí iba ako vysvetľovacia či uvádzacia. Momentka zo scény, v ktorej Bill v bare stretáva ženu, pôsobí ako odkaz na štýlové noirové gangsterky zo 40.-tych rokov - tento príklon naznačuje aj celkový výzor ženskej postavy, ktorá je z nich akoby vystrihnutá. A tu to nekončí. Vo Following sa toho dá nájsť veľmi veľa, ale toto nie je priestor na diplomovú prácu, takže možno inokedy. 85% ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

rozehrát šachovou partii s přeházenými tahy na hodině pásky tak, aby dávala jako mozaika nakonec smysl, použít pro to jen pár herců, 6 (slovy ŠEST) tisíc dolarů, jeden rok, dvě barvy a vygradovat to vše geniální pointou, to už prostě vyžaduje určitou dávku režisérského (a scénáristického) umění. první film, jímž Nolan hlasitě zvolal: "Jakooo, halooo, jsem Pan Režisér!"... Sledování Sledování mě prostě bavilo a místo v mé TOPce režisérů si tenhle Brit svým debutem zase o něco víc upevnil... 80% ()

Galerie (37)

Zajímavosti (26)

  • Stejně jako v Mementu (2000) a Insomnii (2002), i zde používá hrdina pro vniknutí do bytu kreditní kartu. (Ai.ma)

Reklama

Reklama