Režie:
Mel GibsonScénář:
Mel GibsonKamera:
Caleb DeschanelHudba:
John DebneyHrají:
James Caviezel, Maia Morgenstern, Hristo Jivkov, Francesco De Vito, Monica Bellucci, Mattia Sbragia, Toni Bertorelli, Luca Lionello, Christo Šopov (více)Obsahy(1)
Film Mela Gibsona nás zavádí do Jeruzaléma v době před více než 2000 lety a nebývale působivou, místy až šokující formou popisuje posledních dvanáct hodin života Ježíše Nazaretského (James Caviezel) před jeho ukřižováním na hoře Golgota. (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (909)
Jak se mohlo okolo tak hloupého a interpretačně prázdného filmu dělat takový randál? Jediné co jsem si odnesl bylo poučení, že není nic horšího než bezhlavý dav. Stejný dav, který z Gibsonovy tupé rekonstrukce udělal kontroverzní událost; potravu pro neřemyslící média a pár fanatických věřících, a nenechal ji zaslouženě uhnít jako nezajímavý slepenec zpomalených záběrů. Víra nevíra, ten film je plytký až běda. ()
Nepopírám, že Gibson ani v nejmenším nerozvíjel charaktery postav, a člověk, co nezná Nový zákon, nemá šanci pochopit, co se ve filmu děje a oč tam skutečně jde, ale na druhou stranu je Passion of the Christ tak neobyčejně působivé (což ještě více podtrhuje Debneyho hudební doprovod) a tak úžasně zpracované až to bere dech. Chladnokrevné scény, kdy Ježíš statečně snáší brutalitu ostatních, jsou tak realistické a herecky brilantní, až to v člověku škube úžasem. Člověk si sice říká "Proč mu to vlastně dělají? Proč se nebrání? Proč si nezachrání život, když může?", ale nemyslím si, že by tahle skutečnost snižovala hodnotu filmu... spíše naopak. ()
Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí. ()
Jako správný pohan (pohanka zní jak ta kaše) sem se tomuhle filmu vyhýbala jako čert kříži, ale poslední dobou si píšu se silně věřícím člověkem a tak sem si říkala, že se na to křesťanství teda podívám po dlouhý době trochu blíž a byla jsem ráda, že mi to zabere mnohem míň času než tehdy četba Bible, kterou jsem žvejkala měsíc v kuse, než jsem byla vysvobozena. Takže hip hop hurá na dvě hodiny pod aktovkou Gibsona a jak říkáme my ateisté "S boží pomocí do toho". Začnu klady - Hraje tam Monica Bellucci, se kterou bych hřešila a rozhodně se mi na ní vždy krásně kouká. Další klad tohohle filmu určitě je, že nemá třeba tři hodiny a já tak byla po cca 120 minutách propuštěna z očistce, páč tohle byla kolosální píčovina a fuckt, že někdo kvůli tomuhe filmu páchal sebevraždu, svědčí o tom, že někteří věřící jsou opravdu na palici. Každopádně pokud by třeba film "Umučení Alláha" donutil islámské radikály se v kině hromadně odpálit, klidně bych jim to natočila a promítala čistě jen a pouze pro ně, alespoň by bylo o pár "bombových" lidí méně. Jinak u téhle pasti na pohany sem chcípala u "oficiálního textu distributora" páč, aby někdo vykecal kompletně celej film, na to bývám většinou expert já, když sem nasraná, ale že i distributor, to sem nevěřila. Násilné scény, ze kterých se spousta lidí mohla posrat, se mnou teda neudělaly absolutně nic a když naskočily titulky, bylo to pro mě vykoupení. Takže opět jasný důkaz, že křesťanství a cokoli s ním spojený fakt není pro mě. PS : Nic proti křesťanům, já nesnáším všechny náboženství, jelikož se vždy najde parta zmrdů, co si ho obrátí tak, aby mohli páchat ve jménu víry ty největší zvěrstva. Proto zakládám nové náboženství - Mámvpičismus - to by se mohlo chytit a pokud ne...mám v piči. ()
Velmi naturalisticky a syrově ztvárněný film, po jehož zhlédnutí jsem se necítila nejlépe. Jaksi roztrhaně a "umučeně". Spousta scén (bičování Ježíše, jeho ukřižování) je opravdu hodně brutálních a asi nejsem sama, kdo při nich musel odvracet oči. Třeba se po tomto budete cítit jako sám Ježíš, když kráčel dlouhou cestu a neustále padal vyčerpáním a bezmocí pod tíhou kříže. ()
Galerie (99)
Zajímavosti (58)
- Představiteli Ježíše Jamesi Caviezelovi bylo v době natáčení 33 let (stejně jako Ježíšovi v čase jeho ukřižování), a jeho iniciály jsou JC, což odpovídá anglické transkripci Jesus Christ. (ČSFD)
- Mnozí herci se denně účastnili svatého přijímání. (Reiniš)
- Vďaka podielu z tržieb predstavoval zisk Mela Gibsona 210 miliónov amerických dolárov čo vtedy bola najvyššia čiastka, akú kedy tvorca za jediný film získal. (Raccoon.city)
Reklama