Cesta do nemožna

Životopisný historický film pojatý jako pocta počátkům kinematografie, a Mélièsovi obzvlášť (ostatně už názvem). Tolik triků v hraném filmu a podobně hravým stylem u nás používal snad jen Karel Zeman, jehož filmy mi to také občas připomínalo. A přitom do této pestré koláže dobře zapadly i skutečné dokumentární záběry. Štefánikův životopis je ostatně téměř neuvěřitelný, takže forma vlastně odpovídá. ;-) Noro Držiak se každopádně zařadil mezi filmaře, jejichž další tvorbu budu vyhlížet s očekáváním. (16.01.2021)

Životopisný film o Milanu Rastislavovi Štefánikovi anebo obrovská snaha o artový film? Z obojího tak něco, což ovšem v konečné fázi dopadlo příšerně. Je na tom sice vidět, jak si Slováci dali záležet na uměleckém zpracování filmu. Ta animace je detailně propracovaná, ovšem podle mého názoru celý film pokazila. Vůbec se do takového filmu nehodí. Možná v menší míře by to bylo snesitelné, ale tohle je opravdu příliš. Na úkor grafického zpracování pokulhává samotný příběh, což je škoda. Nakonec si z toho filmu budu pamatovat jen tu animaci a že Štefánik lezl na Mount Blanc, zřítil se letadlem, natáčel s Méliésem a chodil do kabaretu na kankán. [322. hodnocení, 37. komentář, 64%] (21.01.2021)

Artová kompozícia obrazov, pestrá kombinácia s animáciou, úmyselne nedokonalé triky a farebný vizuálny opar - to sú len určité atribúty tohto zaujímavo poňatého filmu. V našich podmienkach ide o výnimočne spracované dielo, obohacované dobovými obrazmi a vynaliezavými prechodmi medzi scénami, ale treba podotknúť, že na Držiakov snímok sa treba naladiť. Bolo by naivné myslieť si, že Cesta do nemožna ( pekný odkaz na Méliésa ) je seriózny historický životopisný film, ale ako alternatívnu kinematografickú fantáziu treba oceniť tento počin. (10.08.2020)

Ach, jaj... mohla to být i milá skromnější (česko-)slovenská variace na Huga a jeho velký objev, kdyby filmu nescházely emoce a kdyby si tvůrci ujasnili, CO a PRO KOHO chtěji točit. Cesta do nemožna občas svým pojetím vyprávění, pestrobarevnými animacemi a vzdělávacím charakterem sice připomíná film pro děti a mládež, jenže nemá jedinou dětskou postavu, neodehrává se ani v prostředí dětskému publiku blízkém a nedokážu si představit, žeby na mě ve věku dítěte kdysi mohla fungovat. Problém je, že mimo originálního vizuálu (který sice ne vždy působí dokonale, ale ony „trhliny“ zas často mají v souvislosti s poctou počátkům kinematografie smysl) nenacházím ani silnější důvod, proč by mě mohl tento film nadchnout jako dospělého. A bohužel ani nenadchl. Témata cestovatelských dobrodružství nebo počátků trikového filmu v popředí s Georgesem Mélièsem jsou určitě hodně atraktivní, osobnost M. R. Štefánika a pozadí vzniku 1. Československé republiky minimálně zajímavé. Jenže dohromady tu bylo na můj vkus namícháno tolik různých témat a motivů, včetně romantické zápletky nebo výrazných fantazijních pasáží (s totálně WTF nápady např. o tom, jak by Slováci mohli kolonizovat Tahiti...), že ve výsledku vznikl prazvláštní guláš, občas zcela svévolně střídající mj. hraný film s animacemi, jaký moc nezachutná. V žádném z toho množství témat a vrstev film nejde pořádně do hloubky a co je ještě horší, většinou postrádá emoce, herecké výkony působí nezáživně a navzdory formě ve stylu hravé žánrovky (jíž zde není dokonce cizí ani groteska!) tu úplně absentuje humor... Strašně rád dal 3. hvězdičku, protože v rámci současného domácího filmu rád ocením něco, co se vymyká běžné tvorbě, ale mimo vizuální nápady a načrtnutí pár historických témat mě Cesta do nemožna moc neupoutala. Vlastně jde o další z řady filmů, v nichž solidní netuctová forma vítězí několik metrů nad velmi slabě propracovaným obsahem, jakých vzniká poslední dekádu hodně a z většiny z nich za sebe nedokážu být nadšen. Vizuálně je film zdařilé, ale jinak jakoby mu chyběla duše. A jestli mám v rámci odkazů na francouzskou kinematografii jásat nad tím, že je na zvonečku napsáno Claude Lelouch, tak jen nevycházím z údivu, co tu Lelouchovo jméno v době před světovou válkou vůbec dělá... [45%] (13.01.2022)

Vopred si musíte ujasniť, že idete na vysoko štylizovaný film, kde sa nesmiete dívať na jeho efekty optikou nejakej technickej kvality. Triky sú husto nedokonalé, ťahajú možno až oči, ale v rámci celku, ktorý pripomína mix Karla Zemana, Wesa Andersona alebo Baza Luhrmana a ďalších, sú nakoniec funčké. Aspoň v rámci domácej kinematografie. Problém je v tom, že postava M.R.Š. by vydala materiálom na 10-dielny seriál, ktorý by bol aj tak dejom poriadne nahustený a táto hodinka a pol aj s titulkami je skutočne pohľad na naše dejiny letom-svetom. (02.11.2019)