Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. ()
I když tento film neřadím ke klasice sci-fi žánru či hororu, tak jsem za něj moc rád, protože inspiroval Johna Carpentera, aby v roce 1982 naplno využil jeho potenciál a díky svým schopnostem natočil skutečně mistrovský snímek. Například původní verze jiného hororu z 50. let, Mouchy - se mi líbila o dost víc. Toto je jen mírný nadprůměr. ()
7/10 Nadpriemerné dobové sci-fi, ktoré bohužiaľ dopláca na malý rozpočet. Napríklad scéna objavenia vesmírnej lode vyzerá tak, že z ľadu trčí malý kúsok a ostatní sa postavia dookola do kruhu a povedia, že takáto je veľká! Takýmto spôsobom sa rieši väčšina fantastických vecí, ktoré sa odohrajú vo filme. Námet je ale každopádne pôvabný a najmä v úvode je medzi postavami skvelá chémia. Pravdaže dobový záverečný patetický prejav je skvelou čerešničkou na torte. ()
Samozrejme, že by sa film nemal porovnávať s Carpenterovou klasikou. Vo svojej dobe triková technika nebola na takej úrovni, aby sa dielo držalo knižnej predlohy a tak sa tvorcovia rozhodli hrôzu zredukovať na jedno ´´frankensteinovské´´ monštrum. A celkom to vychádza. Film má svoje momenty, je poplatný svojej dobe, aj napínavý aj občas pomalý. Ale hlavne nie zlý. ()
Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Film inspiroval Johna Carpentera k natočení filmu Věc (1982). (jurasino)
- James Arness údajně považoval svou roli za tak trapnou, že se nezúčastnil premiéry. (Kritick)
- Detailní záběry na „Věc“ byly odstraněny kvůli nedostatečnému make-upu. (Marek06)
Reklama