Stav ztroskotání

Gay model Zounar. Blanarovičová a Tofi jako toulaví cigoši. Filip Renč střídající na vodáka poměrně bohatý šatník včetně trika Adidas. Kateřina Brožová s neoholeným podpažím. Současný šéf Divadla Kalich Kocourek, který nám ve filmu ukazuje, jak si vydělat prachy a pobavit se. Moderátorka Kotle Jílková, která prostě nemohla být herečka. A samozřejmě Osvald a Suchánek. Zní to slibně, ale ani takové obsazení nezachránilo mizerný film s tématem rasových předsudků. Ani česká verze Deliverance, ani Nahota na prodej. Strašně suchej táhnoucí se film, se slabým scénářem a nepovedenou režií. (23.04.2013)

Jj tento prázdninový příběh jsem měl ve svý době jako puberták strašně moc rád. Připomněl mi tak nejen vodácké tábory ale i bezstarostné a klidné dětství. Pohodový letní film na prázdniny s hnedle několika hereckými debuty (viz např. patnáctietá Katka Brožová v plavkách a další). Nejlepší byl ale stejně pípák Michael Hofbauer (známý Osvald z filmů o Lucii)..Vít Olmer (Po "Sonátě pro zrzku" a "Dětském domě" již třetí dětský film, ještě uměl) a Karel Smyczek (tam je to bez debat) moji oblíbení reřiséři v dětství...Škoda že se film objevuje tak málo v televizi, rád bych si ho připomněl.. (12.05.2006)

Na tomhle filmu je zejímavé jen to, že můžeme vidět mnoho později slavných osobností. Jinak je to nehorázná nuda. Zápletka je slabá. A country hudba rozhodně nenavozuje trampskou náladu. Vladimír Kratina - ještě jako mladý a štíhlý herec, tehdy nebyl ten udělaný chlap, jak jsme ho znali později, neměl jako vedoucí prakticky žádnou autoritu. Je tedy otázkou, proč se s dospívajícími vůbec někam vydával, když je nedokázal ztrotit. Mladí si dělali v podstatě co chtěli. Podle mě film, který chvílemi hledal svou hlavu a patu. (30.07.2020)

Výborně obsazená parta vodáků v podobě všech známých mladých herců, řeší nejen časté potápění pramicí a kajaků, ale také nepříjemnou skutečnost narůstajících krádeží, které se kolem nich už nesnesitelně množí. Každý z nich má svou pravdu a ta skutečná se pomalu odkrývá. Určitě zdařilý pohled do duší mládeže 80tých let. Tihle děcka měly rozhodně jiný náhled na trávení volného času a taky na pojem kamarádství než dnes. (16.06.2012)

Vodní léto po mládežnicku coby upocený blábol o šťastných časech normalizačních, s etnicky etickou zápletkou návdavkem ke vší té rádoby alternatívnosti... Jojo, postpubertální pražská čudlárna zplodila pod taktovkou budoucího >národního údmělce< Olmera téměř generační výpověď o proplouvání sračkami doby, tehdá ještě netuše nic o věcech budoucích. Ale já jim to věřím, že to mysleli upřimně! Ano, oni si věřili, a věřili straně a vládě a šťastným zítřkům bez budoucnosti i ctnosti. Možná i proto většina z nich v dobách popřevratových svobodně dorostla (či líp ztroskotala?) do podoby entit, jak je (do)dnes vídáme na všech (k)análech napříč televizáckým spektrem... °-/ . . . Čistě řemeslně filmařsky pak jde o materii značně nevyrovnanou, se scénářem doslova plovoucím na říčném proudu laciné svazácké zábavy, s hroznými postsynchrony a bezzvučným zvukem vůbec, obraz >orwokolór< 4:3 nevyjímaje... . . . Resumé? No, párkrát se děcka udělaly, lotr byl odhalen, družba gadžů s romáky byla navázána a víc už šmytec. Dnes už dobré jen na zalepení pozdně letních nováckých popolední a doklad toho, jací (oni!) tenkrát byli... Docela bída teda d.m.s.n. - - - - - (Poprvé viděno kupodivu /jojo, tenkrát igitátor nuceně bránil socialistickou vlast a pak už na tuhle kultůru tak nějak sral/ až 11.9.2011, hodnocení 388., komentář zde jako pětadvacátý - 11.9.2011) (11.09.2011)