Dekalog

Kieslowského méně známé dílo, které aplikuje na deset krátkých filmů témata z desatera na jejichž motivy pak velice volně vypráví příběh ze současnosti... Celkově, vizuálně i stylově sladěné dílo (přestože každý díl spolupracoval s jiným kameramanem) které ale nepatří mezi Kiéslowského nejlepší filmy... (30.04.2008)

Dekalog I: 4 *, Dekalog II: 3 *, Dekalog III: 2 *, Dekalog IV: 2 *, Dekalog V: 3 *, Dekalog VI: 3 *, Dekalog VII: 3 *, Dekalog VIII: 4 *, Dekalog IX: 3 *, Dekalog X: 4 * (02.01.2017)

Velmi konzistentní seriál, který sice reflektuje desatero přikázání, ale krom prvního dílu není nasáklý křesťanskou tematikou, což je (právě vzhledem k prvnímu dílu) jedině dobře. Dekalog je záměrně schematický a modelový, ale přepjatý naštěstí jen místy. Mrzí mě, že se díly víc neproplétaly, byly tu jen náznaky, jež nabízely mnohem znatelnější hrátky s promícháním osudů. Víc v komentářích k jednotlivým dílům. (19.10.2013)

Bezpochyby jeden z najlepších počinov na poli seriálovej tvorby v histórii. Ide síce o samostatné príbehy s uzavretými príbehmi, avšak Dekalóg sa odohráva v jednom fikčnom svete, ako sme sa presvedčili v dvoch epizódach (aspoň ja som takto zaznamenal opakujúce sa postavy a udalosti). Ale pozor, Dekalóg nie je rozhodne záležitosť pre bing watching, každý príbeh sa vám musí v hlave rozložiť, treba ho precítiť, správne pochopiť a následne ho nechať nejaký čas v sebe doznievať. Neviem, či je súčasná mladá generácia zvyknutá čisto na nadväznú serialitu toho schopná. (05.02.2023)

Co se formy týče, Dekalog je pro smysly koncertem. Kde ale přichází na řadu pochopení vždy nekonvenčně vypointovaných příběhů, rozum nejednou zapláče. A to je obrovská škoda, protože v kontrastu s povídkami, jejichž smysl ani dnes nepozbývá na síle pak odvolávání se na rigorózní a pružnost pozbývající etický kodex desatera působí jako pěst na oko. Přestože totiž na zcela jednoduché poučky roubuje opravdu komplikované životní situace, díky kterým je mnohem patrnější, že morálka se nedá shrnout do pár konkrétních vět, nemohl jsem se celý seriál zbavit pocitu, že mi i přes své volnější vyznání pan autor pointami (tresty) káže co je správně, a co je špatně. Jsou to právě takové momenty, jenž zub času nahlodal nejvíc, a které by si dnes nedovolil natočit nikdo jiný, než náboženský fundamentalista. Nicméně i tyto slabší kusy je radost sledovat (snad jen Nepokradeš mi nepřirostlo k srdci). Ten zbytek je pak možná tím nejlepším, co se televizním obrazovkám přihodilo, a to jednoduše proto, že materiál je to ryze filmový, jen kvůli své rozsáhlosti jiným způsobem téměř nerealizovatelný. Těch deset vzájemně propletených osudů spojených jen jedním malým betonovým městem v polské metropoli totiž víc působí jako filmová série. A je to možná trochu škoda, protože kvůli té (střízlivě) krátké stopáži sotva stihne zkoumaný byt přirůstat k srdci, už už nastupují titulky a přesun o patro dál. I tak má ale většina povídek nevídanou sílu, snad je jen škoda, že tehdá někdo někde nepopletl čísla a nevyměnil devítku za desítku. Zvláštně jinaký poslední díl totiž jinak srdceryvný cyklus uzavřel v trochu odlišném duchu, než mají jeho předchůdci, obzvlášť právě ten předposlední. (23.12.2014)