Tuca & Bertie

To je tak hloupý, až je to občas dobrý. Ale jen občas. Tahle role Tiffany Haddish fakt sedla, skoro bych věřil, že se jí některé z těch věcí staly, protože ta přirozenost, se kterou hraje tukana Tuca, je až podezřelá. Škoda jen, že se tvůrci BoJacka Horsemana zaměřili na tu dada stránku a ne na tu, která dávala smysl či měla nějaký hlubší význam než jen čisté absurdno. (09.05.2019)

Měl jsem docela velký problém dokoukat byť i jen první díl. Doufal jsem v něco jako ženskou verzi Bojack Horsemana, ale nic by nemohlo být dál od pravdy, i když vizuálně to vypadá skoro stejně. Tohle je jen intenzivně otravné a i přes svou hyperaktivní ujetost těžce nezábavné - z vtipů tam nefungoval ani jeden, a místo aby ty postavy vzbuzovaly nějaké emoce, tak vzbuzují jen odpor. (10.06.2019)

Ty vole, tohle fakt nejde. První, co mě napadlo, bylo hyperaktivní. Druhé pak překýčované. A třetí ptákovina. Jasně, je tam pár geniálních bojackovských momentů (slovní hříčky, existencialismus), ale celkově mi to nesedlo ani náhodou. Pod dvou dílech vzdávám nadobro. Každopádně nejsem tak úplně cílovka, protože tohle je v první řadě fakt mířené na ženské a jejich problémy, se kterými se zrovna já asi úplně neztotožním. Takže na můj názor moc nedejte, ženy. (15.05.2019)

Nejsem ani fanoušek BoJacka, takže mě přímo nepřekvapuje, že na mě neplatí ani Tuca a Bertie. Přijde mi to jako banální hromada klišé, kterou jakž takž zachraňuje animace. Fakt bych potřeboval, aby mě zajímala některá postava, konflikt atd.. Tady si ale umím představit celkem snadno, že to někoho přece jenom osloví, protože někteří diváci, a předně divačky, se asi budou moct snadno promítnout do postav a jejich problémů. (21.08.2019)

Klasika - normální (byť s notnou dávkou zdravého šílenství), publiku přístupná "hlavní hrdinka", díky které můžou scénáristé vařit zápletky z milostného trojúhelníku (který ovšem s přibývajícími díly nabírá na hloubce a je zde i prostor pro emotivní momenty a character development). A pak je tu její modrá kámoška. Jako yin a yang, ke klidnějšímu člověku asi zřejmě dobře pasuje někdo nenormální. Někdo nezodpovědný, jakási zvláštní verze šaška, jehož faux pas jsou zametána pod stůl, protože takový už prostě byl, je a bude. Úmyslně jsem tu popsal Star vs The Forces of Evil, protože i tam mě Ponyhead štvala, ale naštěstí byla zdravě dávkována. Přesto se nedá zapřít určité kouzlo jejich dospělejších verzí. Probíraná témata jsou zajímavá a určitě by se o nich mělo hovořit. Bohužel mi však nejsou bližší než témata probíraná v Bojackovi Horsemanovi, kde se mimo jiné také moc o komedii v klasickém cartoonovském smyslu slova hovořit nedá. Bohatá práce na animaci však nedostatek smyslu pro humor nezachrání. (08.08.2019)