Jarmark marnosti

Tento film opravdu není červená knihovna, jak se tu někteří snaží naznačit, William Makepeace Thackeray byl satirik a humorista, jeho tvorba pak převážně společensko- kritická, to už by k červené knihovně měla blíže Jane Austenová, nebýt tolik sofistikovaná. To, že tvůrci Jarmarku marnosti promrhali všechny své trumfy, je ale smutné a do očí bijící, a to posuzuji skutečně jen film, protože Thackeryho objemný román jsem v rukou nedržela přes dvacet let a v dohledné době na tom nemíním nic měnit. Za bohatou výpravou a okázale dekadentní barevností cítím prázdnotu, kterou nezachránilo ani zajímavé herecké obsazení většiny postav. Gabriel Byrne je zde trestuhodně nevyužitý, a Rebecca Reese Withersponeové v mých očích postrádá vnitřní inteligenci a integritu, která se mi na ní tolik líbila v „Pravé blondýně“ a ve „Walk the Line“. Jediní, proti komu bych asi neměla větší výhrady, tak zůstávají Jonathan Rhys Meyers, který zajímavost svede propůjčit každé roli a James Purefoy... Tomu, kdo by snad chtěl vidět, jak by takový příběh také mohl vypadat, mohu doporučit minisérii televize BBC z roku 1998. (30.09.2008)

„ Stačí získat postavení a svět vám leží u nohou“. A přesně to je cílem chudé, ale ctižádostivé Becky Sharp, mít co nejvyšší postavení ve společenské hierarchii. Jenže do běžného handlu, kde se kupčí před sňatkem... . „ mám značný majetek a bídný původ. Mám tedy na výběr pouze z chudých šlechticů nebo bohatých měšťáků. Jako ty. Ráda bych měla titul. Když my dva ty majetky spojíme, titul si potom můžeme koupit.“, nemá co nabídnout. Má pouze svoji chytrost (vychytralost) a šarm. A do té naduté společnosti, kde vládne chamtivost a hloupost, ale navenek se tak krásně leskne .... prostě chce. Ironický pohled na snobskou společnost ve velkolepé kostýmové podívané se skvělou Reese Witherspoon. (30.05.2006)

Doposud jsem si Thackerayho spojovala ve filmu jen s Barry Lyndonem, který je příliš Kubrick, než aby to byl Thackeray. Ale naštěstí Vanity Fair je mnohem častěji adaptovaný román a tato zatím poslední verze je velmi půvabná a inspirativní. Zatímco na počátku (1911) byla geniální zkratka ve 30. letech jedna sexy moderní verze s Myrnou Loy a druhá tradiční v Technicoloru s Miriam Hopkins, tato s okouzlující Reese Witherspoon vrací celý příběh do indických souvislostí a vypráví o všem milém i nemilém, co nebohou Becky Sharp potkalo. Ačkoli Becky by sama sebe nikdy neoznačila za nebohou, že ano. Tyto opulentní romány v empírové nádheře skutečně mohou jen získat, pokud je režíruje někdo tak kosmopolitní jako Mira Nair. Ano, ta Mira Nair, jejíž Bouřlivá svatba tolik znamenala pro obnovení zájmu o indický film a indickou kulturu na západě. Zkrátka, mohu jedině doporučit. A pokud si stále nejste jisti, klidně si dejte na čas, já čekala na své setkání s Vanity Fair celou dekádu a vyplatilo se. (10.05.2017)

Uvažovala jsem i nad 3*, ale to bylo asi po hodině trvání filmu. Jenže pak se to táhlo a táhlo, až se to dokázalo dotáhnout dokonce dál než na dvě hodiny a to tomuto snímku rozhodně nepřidalo. A když jsem si navíc ke konci uvědomila, že se mi ta hudba prostě nelíbí, nemohlo být pochyb o mém podprůměrném hodnocení. Ano, Reese a Romola sice byly skvělé a na jejich manžílky byl příjemný pohled, ale to bylo asi tak všechno. Až na pár silnějších scén mě příběh vyloženě nudil a celé mi to přišlo takové neuspořádané. Bylo tam dost podstatných věcí, které se staly mimo dosah kamery (jen se o nich mluvilo), a také tam bylo hodně záběrů, které bych bez problémů dokázala vyškrtnout. Závěr se mi sice líbil opravdu dost, ale na mém hodnocení to nejspíš nic moc nezmění. (29.09.2012)

Ve své první polovině má snímek šťávu a spád, jenže s postupem minut se zpomaluje a ztrácí dech. Stopáž je příliš dlouhá, přesto je řada důležitých momentů pouze útržkovitá a jiné, zbytečné pasáže mají zase příliš mnoho prostoru, psychologie postav moc černobílá. Reese Witherspoon není v hlavní roli špatná, ale na tenhle film se „Pravá blondýnka“ moc nehodí, není příliš výrazná. Nejlepší z herců je Gabriel Byrne, bohužel má málo prostoru. (03.11.2005)