Reklama

Reklama

Rogopag

  • Česko Tvaroh (více)
Trailer

Obsahy(1)

Rogopag je složen ze čtyř krátkých filmů různých režisérů. Vypráví příběh atraktivní letušky, která se neobvyklým způsobem vypořádává s obtěžující náklonností jednoho ctitele, dále příběh mladíka jehož přítelkyně změní své chování poté, co nad Paříží vybuchne atomová bomba, líčí aroganci a cynismus filmového štábu při natáčení filmu o utrpení Ježíše Krista na předměstí Říma a konečně představuje typickou "konzumní" rodinku na malém výletě do přírody. (Levné knihy)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (34)

mortak 

všechny recenze uživatele

(1) trocha pop-psychologie neuškodí. Takový příběh do letní nedělní přilohy novin. (2) krátké režisérské cvičení na téma rozpad vztahu. Originální (práce se zvukem, vyjádření hlavní myšlenky: Já tě exmiluji), ale nechápu propojení s atomovým výbuchem. Muž a žena si takhle přestávají rozumět od nepaměti. (3) Barevné scény jsou výborné, cynický režisér na plátně předčítá z režiséra skutečného. Marxismus nebo katolictví - kompars má vždycky hlad. (4) "jen" satira, ale ty děti žijící reklamou jsou přesné (Viva myšáček!) a takovou rodinku uvidíte dnes v každém motorestu. Konzum je věčný. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Štyri kvalitatívne aj námetovo rôznorodé poviedky s podtitulom o začiatku konca sveta nakrútila štvorica režisérov pod názvom Rogopag (názov filmu je zložený zo skratiek priezvisk režisérov). 1. CUDNOSŤ (r. Roberto Rossellini) o letuške, obťažovanej nepríliš úspešným záletníkom. Krátka trpko-smiešna moralita o vynútenej vulgarizácii správania naprieč spoločnosťou, tiež zaujímavo predpovedá dnešný digitálny vek zachycujúci cez okienko hľadáčika všetky zážitky a osoby. 70%. 2. NOVÝ SVET (r. Jean Luc- Godard), obrazovo úsporné spracovanie následkov výbuchu atómovej bomby prostredníctvom vzťahu muža a ženy. Strata logiky, významu slov, nadobúdajúcich iný zmysel (pôvabný je najmä ženin výraz: "Ja ťa exmilujem"), nadužívanie liekov, relativita sľubov - sú hlavné zdroje nového sveta. Strohosť spracovania nahrádzajú typické godardovské slovné hračky a rôzne drobné odkazy, či citácie z literárnych diel (tu napr. Paul Eluard), trochu sa strácajúce vo vznešenej intelektuálskej nude. 60% 3. TVAROH (r. Pier Paolo Pasolini) - marxisticko-kresťanský režisér v podaní Orsona Wellesa má jasný vzťah k odporným kapitalistom, ktorí sú producentami jeho filmu a šľahá ironickými poznámkami k ikone talianskej kinematografie („Fellini – ten tancuje“), Kristovo umučenie sníma v nádherných renesančne sýto farebných obrazoch, no na hladujúcich štatistov jeho presvedčenie akosi nesiaha. Ostrý sarkastický škľab napravo aj naľavo v najvydarenejšej poviedke filmu. 90%. 4. DOMÁCE KURČA (r. Ugo Gregoretti) – sociologická prednáška podaná strojovým hlasom cez dierku v hrdle významného vedca, je prekladaná opisom jedného dňa stredostavovskej talianskej rodiny, ilustrujúcim prednášané tézy. Ideálni konzumenti spôsobia však niekedy výrobno-obchodnej mašinérii nečakané problémy, s čím však teória počíta. 80%. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Povídkový film, který vlastně nic nespojuje, protože se na něm podíleli režiséři rozdílných škol, generací, národností i témat. Tím pádem je i nevyrovnaný, absolutní vrchol pro mě představuje Pasoliniho povídka z prostředí filmového štábu - mistrovská analýza lidského sobectví a bezohlednosti. Zaujal mě i opomíjený Gregoretti se svou temnou satirou konzumní společnosti stojí na dobře vypozorovaných situacích a absurditách, které přináší moderní prosperující společnost. Slabší je Rosseliniho povídka, která je spíš nataženou zfilmovanou anekdotou, a neoslovilo mě ani Godardovo zpracování jinak zajímavého námětu. Celkový dojem: 70 %. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Taká zábavka pre slávnych režisérov ako krátenie si času medzi celovečerákmi. Okrem Godarda to všetci zobrali s humorom a preto tu tá jeho poviedka zapadá asi najmenej. Občas film prekvapí bonmotmi typu Taliani sú analfabeti a najväčší malomeštiaci v Európe, ale inak je to príliš ukotvené vo svojej dobe a kritická satira vtedajšieho konzumu už nemôže zaujať tak, ako keď dnes sme posunutí omnoho ďalej a 60. roky nám pripadajú ako raj, kedy každý s každým komunikoval osobne a neskrýval sa za sociálnymi sieťami. Preto ma vlastne napadá otázka, že prečo dnes nemajú Taliani režisérov ako Pasolini, Rosselini, Godard a Gregoretti, ktorí by našu dobu a všetko okolo postihli rovnako presne a poznali by sme ich tak aj na Slovensku a v Čechách. ()

ad 

všechny recenze uživatele

Budu hodnotit postupně a celkové si nechám až nakonec, čili: CUDNOST - ** (Rosselliniho přístup je bohužel v konkurenci nezajímavý a i celý příběh by bez zneklidňujícího podtónu v podobě snoubence nebyl o nic lepší, než slušná bakalářská povídka) NOVÝ SVĚT - **** (Godard nezklamal) TVAROH - *** (Pasoliny překvapil, snad jediný jeho film, který mě nějakým způsobem zaujal - Především Welles je kouzelný) KUŘE DOMÁCÍ - *** (poměrně vtipná, trochu průhledná, ale pořád fungující satirická hříčka, méně však již nosný příběh...rozhodně ale nejvtipnější ze všech povídek) Celkový dojem neprovázanosti, nevyrovnanosti a (alespoň pro mě) nepříjemná hudba mě nutí dát za tři... Ale i tak se budu vždy koukat jen na dílčí části, než na celý film... ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Pier Paolo Pasolini byl za epizodu „La ricotta“ odsouzen za pohrdání náboženstvím, ale trest odnětí svobody si díky amnestii neodseděl; film se vrátil na plátna s úpravami zvuku a některými škrty, stejně jako s úpravou úvodního titulku a závěrečné poznámky Orsona Wellese, která původně zněla: „Zemřít byl jeho jediný způsob, jak udělat revoluci.“ Nahrazeny byly také fráze: jako: „Pryč s krucifixy,“ které postupně vykřikují postavy na scéně i na ulici, a dokonce i pes; drobné škrty vedly také ke zkrácení některých sekvencí, které byly považovány za trapné, například Stracciho (Mario Cipriani) vzlykání (mylně považované za orgasmus) před striptýzem komparzistky a moment goliardovského veselí, který přeruší konstrukci výpovědi. Škrty provedl Pasolini přímo na negativu, což vedlo k domněnce, že první verze byla ztracena. Kopie filmu s původním střihem byla nakonec nalezena a restaurována Cineteca Nazionale, která také znovu vložila několik vteřin střihů provedených cenzurou ještě před uvedením první verze (všechny se týkaly scény striptýzu); s názvem La ricotta director's cut byla uvedena v roce 2022 na festivalu Bologna Festival del cinema ritrovato. (classic)
  • Námět tohoto netypického sci-fi filmu by se dal popsat jako „šťastný začátek konce světa“. Inspirací byla režisérovi četba románu „Já legenda“ od amerického spisovatele sci-fi Richarda Mathesona. (classic)
  • Pier Paolo Pasolini, režisér segmentu "La ricotta", sfilmoval príbeh o ukrižovaní Ježiša Krista už vo vážnejšom prevedení o rok neskôr vo filme Evanjelium sv. Matúša (1964). (ash99)

Reklama

Reklama