Ostermanův víkend

Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. (29.11.2011)

,,AK JA SOM PLÁŠŤ, VY MUSÍTE BYŤ DÝKA." __ Posledný Peckinpahov film vykazuje všetky typické črty tohto svojrázneho režisérskeho outsidera. Príbeh je vystavaný v rýchlom strihu, ktorý pôsobí chaoticky pri striedaní rôznych prostredí a neprehľadne v automobilovej nahánačke (podobne ako skorší ,,Útek") a v akčných scénach obohatených o - tu nevhodne zvolené - charakteristické spomalené zábery a zvukové efekty. Podstatne lepšie vyznejú ženské postavy, často ukázané ,,hore bez" a svojím konaním pripomínajúce šľapky. Všetko zmienené iba svedčí o rozpoltenosti Peckinpahovej labutej piesne, ktorá sa na jednej strane oháňa dobrým hereckým obsadením, zároveň však napriek svojmu atraktívnemu námetu pôsobí kvôli priveľkej nadsázke a viacerým ťažko uveriteľným situáciám pomerne neukotvene. Úvod a stred filmu sa mi preto žánrovo páčili omnoho viac ako mierne konšpiračná posledná štvrťhodina. Napokon Lancasterova veta: ,,Pokiaľ nebude zdravá Amerika, budeme žiť v beznádejnom svete." pôsobí ako vytrhnutá z úst súčasného amerického prezidenta. Príjemným žartíkom bolo, že vo vydarenom českom dabingu dabuje Jan Tříska Jana Třísku. (399. hodnotenie, 42. komentár k filmu) (27.06.2019)

Tak takéto sklamanie som rozhodne nečakal. Pritom prvá tretina filmu ma príjemne prekvapila a trochu vzdialene (tematicky) mi pripomenula Coppolov Rozhovor (1974). Potom nastal zlom, ktorý každou ďalšou minútou degradoval Ostermanov víkend do kategórie podpriemerných filmov. A pri tom išlo o adaptáciu novely R. Ludluma Samom Peckinpahom. 4/10 (13.02.2008)

Inu, špičku režisérovy tvorby "Ostermanův víkend" určitě nepředstavuje. Ty tam jsou westernové kulisy "Divoké bandy" a "Pata Garretta...", znepokojivě apokaliptické Mexiko z "Alfreda Garcii", zběsilé tempo "Útěku" i zoufalý boj osamělého intelektuála proti přesile ze "Strašáků". A přece má poslední autorovo dílo s těmito snímky společného i něco víc, než tipicky zpomalené záběry. Je to výsostně peckinpahovské téma přátelství a jeho rozpadu, loiality tvrdě zkoušené okolnostmi a také vnějšímu tlaku vystaveného vztahu mezi mužem a ženou. "Ostermanovým víkendem" se Sam Peckinpah rozloučil s režií důstojně a já se k tomuto snímku vrátím určitě raději, než třeba k dnes již hodně naivně působící "Jízdě vysočinou". (28.09.2007)

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. (04.01.2008)