Reklama

Reklama

Nic není, jak vypadá na první pohled. Drama ze zákulisí sdělovacích prostředků a mezinárodní špionáže. John Tanner, populární speakr televizních show, je obviněn zástupcem CIA, že se v jeho domě scházejí zástupci špionáže jiných zemí. Aby se „vykoupil“ z obvinění, k němuž jsou mu předkládány důkazy, přistoupí Tanner na to, aby další schůzka byla pod kontrolou pomocí utajených videokamer. Nevědomky tak rozpoutá doslova peklo, v němž se ocitne i jeho vlatní žena a děti… Film podle románu Roberta Ludluma natočil známý americký režisér Sam Peckinpah (Jízda vysočinou, Divoká banda, Balada o Cable Hogueovi, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž). Úlohu Johna Tannera ztvárnil Rutger Hauer, roli agenta CIA hraje John Hurt. Hudbu k filmu připravil Lalo Schifrin. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (49)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Inu, špičku režisérovy tvorby "Ostermanův víkend" určitě nepředstavuje. Ty tam jsou westernové kulisy "Divoké bandy" a "Pata Garretta...", znepokojivě apokaliptické Mexiko z "Alfreda Garcii", zběsilé tempo "Útěku" i zoufalý boj osamělého intelektuála proti přesile ze "Strašáků". A přece má poslední autorovo dílo s těmito snímky společného i něco víc, než tipicky zpomalené záběry. Je to výsostně peckinpahovské téma přátelství a jeho rozpadu, loiality tvrdě zkoušené okolnostmi a také vnějšímu tlaku vystaveného vztahu mezi mužem a ženou. "Ostermanovým víkendem" se Sam Peckinpah rozloučil s režií důstojně a já se k tomuto snímku vrátím určitě raději, než třeba k dnes již hodně naivně působící "Jízdě vysočinou". ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Docela podivný film... Každopádně však v rámci žánru zajímavě pojednaná studie o manipulaci a zneužití moci, s poctivě odehranými rolemi hlavních protagonistů - a byť s přece jen místy trošku nepřehledným a za vlasy přitaženým dějem, přesto důstojné rozloučení se Mr. S.P. s tvůrčí prací... - - - P.S. Ovšem - nemůžu si pomoct, ale do "zlatého fondu světového filmu" (aspoň v rámci českého vydání na dvd v levněknižní edici ZFSF) přece jen i přes svou zajímavou formu a nesporné kvality nepatří... ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Peckinpahův styl mi nikdy neseděl (se dvěma výjimkami), přišel mi takový dryáčnický a nefilmový. Bohužel se to dotklo i této knižní akční klasiky. Kdo četl Ludlumovu předlohu, ví, že její předností a hlavním prvkem napětí je to, že NEVÍME, co se vlastně děje a proč, a mezi jednotlivými postavami si musíme sami udělat jasno. I v tom, komu fandit. Film nám naopak na úvod řekne v podstatě VŠE, takže tento prvek napětí je pryč, a v knize gradované napětí a interakce a skoro až psychologické thrillerové postupy jsou ve filmu nahrazeny několika nic neříkajícími dialogy. Kdyby to někdo natočil, jak to leží a běží v knížce, bude to napínavé. Tohle je jen další, vlastně poslední, Peckinpahovo dryáčnictví. ()

Galerie (54)

Reklama

Reklama