Strašáci

Z mého pohledu nejsilnější film Sama Peckinhapa, nesmírně působivé, zneklidňující drama věnované fenoménu násilí. Psychologicky přesné, hodnověrné, ve své absurdidě realistické, zraňující a hodně hořké... Pomalu se rozvíjející příběh konfrontace mezi intelektuálně zaměřeným vysokoškolákem a nevzdělanými venkoany a nabírá postupně na tempu a vrcholí šokujícím masakrem. Je to film o odlišných hodnotových žebříčcích, o neschopnosti kompromisu, ale především o temných pudech a potlačované agresivitě, která se skrývá v každém z nás a pokud jim okolnosti umožní se projevit, mohou napáchat neskutečné škody. Celkový dojem: 95 %. (01.04.2009)

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

Pro mne po Divoké bandě a Železném kříži třetí nejlepší Peckinpahův film. Míče házené retardem, poskakující bradavky, kmitající kuličky kyvadla. Vržené kameny a padající střepy. Pak bojovná skotská hudba a lití vařící kapaliny na hlavy vetřelců... Perfektně napsané, nečernobílé a vyvíjející se postavy, postupná gradace rozporů mezi vychytralými domácími burany a nekonfliktním americkým inteligentem vede až k finálnímu střetu - a ten je pro diváka akční lahůdkou i vlastní psychoanalýzou. Prokázal bych sílu bránit svůj dům i ženu proti přesile? Nevydal bych raději možného vraha k lynčování? Cítil bych po vykonaném "díle" spokojenost? Velký Sam Peckinpah ve svých filmech uměl najít různá zákoutí duše každého z nás. Mimochodem, taky jste s napětím očekávali, zda a jak bude použita natažená past na pytláky? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=yXkqGVfm1mo (05.09.2012)

Pro mě jsou Strašáci asi nejlepší film od Sama Peckinpaha. Hned za ně pak řadím Jízdu vysočinou. V tomto filmu si pro nás režisér připravil jednoduchý příběh, který má ale obrovskou sílu. Úvod snímku je pomalý, byť nenudící, skvěle připravuje půdu pro drastické finále. Podmanivý anglický venkov s vesnickými "balíky" skýtá nejedno nebezpečí a režisér skvěle stupňuje napětí a brutalitu. Scéna znásilnění je výborně natočená a konečné bránění domova v sobě má opravdu mnoho zvrhlosti, surovosti a krve, přičemž bych rád ocenil perfektní zpracování této pasáže (kamera, střih, hudba). Susan George byla skvělá po celou dobu a Dustin Hoffman taktéž, avšak já osobně ho až tak moc nemusím. (27.11.2012)

Další setkání se Samem Peckinpahem a další trapné úsměvy a zdrženlivost. Dvou hodinové sledování proměny jednoho muže z matematika v novodobého Ramba, který nepotřebuje ani luk a šípy nestojí za nic. Peckinpah dokáže točit své oblíbené násilí a filmu dodat atmosféru, ale k čemu to je když je neustále kažen nepochopitelnou postavou Amy. Každá dramatická část filmu je zkažena postavou, která neví co chce a po celý film vystřídá nejméně 4 polohy a charaktery. Třeba se jako já budete smát, když otevře dveře muži, který ji okatě chce znásilnit, ani mu nijak nevzdoruje a nakonec si to sama užívá a pak následují další a další pochybné kousky skládačky postavy, která je koketní 14náctkou s tělem Susan George. Je to poprvé, co mi filmy dokázala znechutit jedna tupá postava, ale to k tomuto snímku patří a bez ní by stejně nebyl o moc lepší. nezachrání to totiž ani výborný Dustin Hoffman, kterému uvěříte tupého matematika, který rád opouští svou manželku, ale určitě mu neuvěříte novodobého "obránce hradu", který využívá také mnoha historických relikvií (to myslím vážně). Film, jehož příběh je obrovské klišé o muži bránící svůj dům před "nájezdníky". Kdo chce vidět v každém filmu "něco víc" určitě si to najde i tady. Nepopírám, že tam jistá symbolika, myšlenka a bůh ví co ještě je, ale tvrdím, že je to špatně zvládnuté a poskládané, a že jméno režiséra a myšlenka filmu nesmí automaticky znamenat vysoké hodnocení, jako tomu je pravděpodobně u mnoha zdejších hodnocení. Byli by jste v pořádku v domě plném mrtvol, kde se vás právě pokusili zabít? (14.07.2008)