Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Krakonoš a lyžníci je rozmarným příběhem o lidech z hor, navazující na legendy a pohádky tohoto kraje a přibližující přitom i kořeny, z nichž vznikaly. Na počátku minulého století byla přivezena do Krkonoš novinka - lyže. A právě kolem lyží se točí půvabné vyprávění, jehož hlavními hrdiny jsou dva malí kluci a jejich přítel proslulý pašerák, který má v dětské fantazii všechny vlastnosti pána hor, Krakonoše. (Bontonfilm)

(více)

Recenze (271)

velkyvezir 

všechny recenze uživatele

Další z naprosto výborných dětských filmů, které - a říkejte si co kdo chcete - se uměly natáčet jen za komančů. Romantická atmosféra sklenářské hutě, sněhem pokryté kopce, to vše v idealizovaném přelomu 19. a 20. století. Augusta coby hospodský přesvědčuje o svých hereckých a komediálních kvalitách, stejně jako Heřmánek. Sympatická dvojice Havelky a Vladyky rovněž stojí za poznamenání. Prostě výborná podívaná na vánoční svátky. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si poprvé v životě udělal čas na tenhle film. A ejhle. Hapkova hudba ve mně rozechvěla dětskou duši a už jsem se vezl. Na čem? No na lyžích. Tenhle film je prostě svátečním videoklipem s Hapkovou hudbou, kupou dětí, sněhu a Krakonošem na lyžích. Přestože o nic nejde, příběh je chatrný jak stará duchna, atmoška je tak podmanivá, že je člověk pomalu při každým záběru dojatej. Klobouk dolů před paní Plívovou, že zvládla takovou zrežírovat takovou spoustu dětí.V každým případě bych si tu lyžovačku s nima dal klidně taky. 85% ()

Reklama

honz 

všechny recenze uživatele

Báječný dětský snímek s kouzelnou zimní atmosférou zasněžených Krkonoš. Pán hor - Krakonoš má v dětské fantazii různé podoby, pro kluky z tohoto příběhu je to tajemný obr, který dokonce létá na dřevech. Chvílemi veselý, chvílemi tajemný film plný laskavého humoru je i po třiceti letech od svého vzniku více než příjemnou podívanou plnou výborných herců, v dospělých i dětských rolích. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Paní režisérka Plívová-Šimková měla neobyčejný cit pro dětský film, který nádherným způsobem využila i v tomto krásném, poklidném snímku. Obraz doby je naprosto věrohodný. Chudí kluci Budařů, pomáhající pašerákovi, proti, z počátku, zlému synkovi bohatého hospodského. Překrásné prostředí je ovšem, z hlediska filmařského, velmi nepřátelské. Na filmu se ovšem drsné podmínky, za kterých se točil, neprojevily, a proto tu máme, v doprovodu krásné skladby Petra Hapky, jedinečný dětský, ale i dospělácký film, který naštěstí není tolik przněn komerčními televizemi. Film vlévá klid a pohodu (nejen) do dětských duší a je i morálně poučný. "Copak nevíš, ty chytráku, že bez kořalky se obejdu? Ale že bez pašování by půlka Krkonoš chcípla hlady?!" ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Překrásný dětský film postavený na silně poetizovaném a idealizovaném vidění světa a doby přelomu století, trochu podobný idealizaci Divadla Járy Cimrmana. Tady se ovšem počítá s tím, že cílovým divákem je dítě, pročež královna československého dětského filmu režisérka Plívová-Šimková drží své filmové vyprávění výhradně v intencích narace dětského světa. Svět plný pohádek, mýtů o králi hor Krakonošovi zhmotněném v nepolapitelném pašírovi, svět dětských radostí a her, hojnosti sněhu i dobrodružství, do něhož přicházejí první magická dřeva - ski... Ten krásný sentiment idealizovaného pohledu na první české lyžaře (a co takový obraz idealizované české školy s buditelským učitelem...) je kouzelný a nezapomenutelný, navíc podpořený krásnou hudbou pana Hapky. Jako dítě jsem chtěl právě tohle prožít. To nádherné klukovské dobrodružství. Žít ve světě, kterému vládne nepolapitelný pašír, jemuž jsou financové leda tak pro smích... ,,...že, mistře Vichře?" ()

Galerie (10)

Zajímavosti (13)

  • Hercům dělalo velký problém sjíždět kopce na dřevěných lyžích. Proto použili klasické sjezdovky a oblepili je dřevěnou tapetou. V těch nejnáročnějších scénách je potom nahradili členové horské služby. (Hans.)
  • Jan Kreidl, představitel malého Matěje, po letech zavzpomínal: „Během natáčení nás nutili jíst místní pochoutku, krkonošské kyselo. A to pro nás jako děti nebylo nic moc lákavého. Také si pamatuji na tu strašlivou zimu, jak jsme byli pořád promoklí, takže se vždycky udělal kotel čaje. Dospěláci do něj lili rum, aby víc zahřál.“ (sator)

Reklama

Reklama