Jan Cmíral starší se narodil 13. července 1924 v Praze. S herectvím začal bezprostředně po skončení druhé světové války. Prošel jako herec pražským Divadlem mladých pionýrů (1945 – 1947), Divadlem pracujících ve Zlíně (1949 – 1953), Armádním uměleckým divadlem a D 34 E. F. Buriana (1953 – 1960), kolínským Městským divadlem (1960 – 1966), Maringotkou v Praze (1966 – 1971) a Laternou magikou (1971 – 1972).
Následně byl jmenován ředitelem Státního divadelního studia (1972 – 1975) a vedoucím i hereckým členem Hereckého oddělení Filmového studia Barrandov (1975 – 1987), kde setrval až do odchodu na odpočinek. Ovšem hostoval i na pražských scénách Divadla E. F. Buriana a Divadla S. K. Neumanna a v Divadle Vítězného února v Hradci Králové. Byl charakterním hercem, ovšem ve své ředitelské funkci se zapojil do normalizace a zejména v Činoherním klubu jí tvrdě prosazoval – stáhnul několik inscenací a propustil vedoucí pracovníky.
Jako herec si ovšem zahrál např. v inscenacích „Ostrov pokladů“ (John), „Proso pro Osmou“ (Čínský velitel), „Hotel Astoria“ (I. I. Ťuleněv), „Máj“ (Sbor), „Švejk“ (Jaromír Vandas a Čahoun), „Každý něco pro vlast“ (Správce), „Fyzikové“ (Richard Voss), „Naši furianti“ (Matěj Šumbal), „Grandhotel Nevada“ (Tomáš), „Mamon Lescaut“ (Duval), „Figarova svatba“ (Antonio) či „Evžen Oněgin“ (Gremin). Do českého filmu Cmíral vstoupil v polovině 50. let, ale až od 60. do 80. let byl velmi častým představitelem epizodních roliček – zejména během angažmá na Barrandově (v roce 1979 hrál dokonce v jedenácti titulech).
Do roku 1967 si zahrál ve filmech HUDBA Z MARSU (kapelník ÚLT), FLORENC 13:30 (řidič František), PÁTÉ ODDĚLENÍ (doručovatel), MALÝ BOBEŠ (soused), IKARIE XB 1 (člen posádky), BYLO NÁS DESET (poručík Kozlok), KAŽDÝ DEN ODVAHU (podnikový ředitel), TŘICET JEDNA VE STÍNU a NIKDO SE NEBUDE SMÁT (soused), VRAŽDA PO NAŠEM (závozník), KDO CHCE ZABÍT JESII? (topič v krematoriu), FLÁM a HRA BEZ PRAVIDEL (člen VB), KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY (pořadatel), SOUKROMÁ VICHŘICE (vrchní) a ČTYŘI V KRUHU (popelář).
Od roku 1968 se představil jako fízl (ZLOČIN V ŠANTÁNU), cirkusák (ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA), generál (MARATÓN), kovář (FARÁŘŮV KONEC), Jakub II. (ČEST A SLÁVA), delfský důstojník (EZOP), pumpař (VELKÁ NEZNÁMÁ), policista („PANE, VY JSTE VDOVA!“), hospodský (PAN TAU A CESTA KOLEM SVĚTA), nadstrážmistr VB (SMRT SI VYBÍRÁ), praporčík VB Vaněk (TŘI NEVINNÍ), podpraporčík VB (LÁSKA) i poručík VB (JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH), magnát D‘Argenti (HVĚZDA PADÁ VZHŮRU), dělník u stroje (PALETA LÁSKY), kovář (NÁŠ DĚDEK JOSEF) a průvodčí ve vlaku (film Studia FAMU – HODNĚ ŠTĚSTÍ!) apod. Jak vidno, často hrál muže zákona.
A od léta 1977 se do konce 80. let objevil v dalších filmech: VÍTĚZNÝ LID (Antonín Zápotocký), SÁZKA O TŘINÁCTKU (náměstek ředitele), O MORAVSKÉ ZEMI (poručík SNB), HNĚV (horník Valchař), KULOVÝ BLESK (stěhovák), TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA (člen městské rady), SKANDÁL V GRI – GRI BARU (portýr a pan Šimek), BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE (trenér), DEVÁTÉ SRDCE (lokaj), PÁTEK NENÍ SVÁTEK (provozní), LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ (vrchní v tabarinu), KONCERT NA KONCI LÉTA (pan inspicient), JULEK (strážmistr četnictva), HODINÁŘOVA SVATEBNÍ CESTA KORÁLOVÝM MOŘEM (myslivec), CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ, PÁNOVÉ… (vrchní), CAUSA KRÁLÍK (předseda senátu), SESTŘIČKY (zdravotník) či ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ (Vedral) a řada dalších.
Využil se též v rozhlase („Rudá a hnědá“, „Láska, vzdor a smrt“, „Smrt matky Jugovičů“, „Lidová suita“ atd.), dabingu (př. JEN ŽÁDNOU PANIKU), televizních filmech (DOKTOR A BĚSI, VRTKAVÝ KRÁL, VILÉM ROZKOČ aj.) a seriálech (ROZSUDEK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, ŽENA ZA PULTEM, PLECHOVÁ KAVALÉRIE, DNES V JEDNOM DOMĚ, ARABELA, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ, SANITKA, GOTTWALD a nebo RODÁCI).
Jeho ženou byla herečka Miroslava Malecká – Cmíralová – Svobodová (*1923) a jeho synem byl herec Jan Cmíral mladší (*1959). Herec a ředitel Jan Cmíral starší nakonec zemřel 5. května 2001 v Praze.
Jarda "krib" Lopour
