Sommarnattens leende
Smiles of a Summer Night
Úsmevy letnej noci
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Ulla Jacobsson, Eva Dahlbeck, Harriet Andersson, Margit Carlqvist, Gunnar Björnstrand, Jarl Kulle, Åke Fridell, Björn Bjelfvenstam, Naima Wifstrand (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kostýmní komedie, pod jejímž fraškovitým povrchem prosvítá hlubší filosofický kontext, má odlehčenou zápletku - milostné hrátky v podání několika mileneckých dvojic, do jejichž sladké rozvernosti proniká místy hořká ironie. Není bez zajímavosti, že v době vzniku filmu prožíval režisér těžké životní období ('Když jsem jedinkrát v životě málem spáchal sebevraždu, natočil jsem Úsměvy letní noci'). Neodolatelná komedie s břitkými dialogy je důkazem, že ani Bergman nemusí být stále jen vážný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
Má to několik velmi zajímavých scén, brilatních dialogů, výborně napsaných a ještě lépe zahraných postav (služka, herečka), ale polsepované do jednoho celku z toho pořád vychází jen příjemná, lehká a úsměvná komedie. Není to špatné, ale není to také nic výjimečného. Kromě jedné věci, samozřejmě, a tou je naprosto dokonalá Eva Dahlbeck. ()
Neodolatelná komedie s perfektními dialogy. Doporučuji jako důkaz, že ani Bergman nemusí být stále jen vážný. ()
Začínam byť asi unavený z všetkej tej umeleckosti významných diel svetovej kinematografie. Ako ináč nazvať veľký nezáujem o sledovanie tohto pre mňa nadovšetko preceňovaného diela? Nuda, nuda, nuda. ()
Když točí komedii Bergman, samozřejmě nespadnete smíchy pod stůl; to se snad ani od nejdepresivnějšího režiséra 20. století nedá čekat. Co tedy od Úsměvů letní noci naopak čekat můžete? Především skvělý happy end, který vám tvář roztáhne do širokého úsměvu, dodá naději (jaký nezvyk u I.B.!) a dá vzpomenout na krásné promilované letní chvíle. Zpočátku (tj. asi první hodinu) jsem si říkal, že tentokrát jsem se s Ingmarem opravdu minul, protože tyhle laskavé kostýmní komédie, kde lidi očekávají mdloby s rukou na čele, opravdu nejsou mým šálkem čaje. Přestože jsem cítil satirické podtóny, musím přiznat, že příběh mě nejdřív nijak zvlášť nezajímal. Nicméně pokud to máte stejně, opravdu radím dokoukat film do konce, protože jakmile se všichni hosté potkají společně na honosném sídle a film směřuje do finiše, je to prostě kouzelné... ()
Kostýmní veselohra o vztazích není zrovna mým šálkem čaje, ale Bergman ji alespoň dává cosi navíc - trochu posmutnělou atmosféru, nekarikaturní postavy a civilnější situace. Přesto však na mě měl tento příjemný snímek jen prchavý účinek a v jeho střední části mi přišel trochu utahaný. ()
Komedie od Ingmara Bergmana? No, musím říct, že jsem byl trochu na vážkách, jaké to asi bude. A na vážkách jsem i po zhlédnutí. Je to skvěle natočené, má to krásný obraz, nádhernou výpravu a místy výborné dialogy. Herecky zajímavé, protože s takovými herci se člověk normálně nesetká, což je škoda. Švédové rozhodně umí hrát. Jako celek mě to ale moc neoslovilo. ()
Bergman a hořká komedie. Vydařená kombinace? Zcela určitě. Vzhledem k tomu, že jsem byl vždycky zvyklý sledovat točení mezilidských vztahů na podobných akcích, jakou uspořádala Desirée, spíš jako nezainteresovaný divák, mají pro mě Úsměvy letní noci poměrně zvláštní příchuť. Není divu, že nejvíce mě zaujala postava advokátova syna. "Bože, je-li tvůj svět hříšný, chci hřešit." (651., 30. VI. 2011) ()
ocenenia : MFF Cannes 1956 - Špeciálna cena poroty ()
Komedie mi k svedskemu rejzovi Bergmanovi teda rozhodne nepasuju. Obcas to ma dokonca aj usmevne momenty, ale snaha o humor je krcovita a prilis sa tlaci na pilu. Jediny film, ktory Bergman natocil v dobe, ked pomyslal na samovrazdu. Ulla Jacobson /Zulu 1964/ bola vyborna, ale sama nestacila. 60 % ()
Ono spojení Bergmana a komedie není úplně mimo, Ďáblovo oko se mu podle mě celkem povedlo, ale i tak to nikdy nebyl žánr, který by mu bůhvíjak šel. Tady sice je pár úsměvných momentů (nejvíc se mi asi líbila závěrečná část s ruskou ruletou), perfektní filmařská i herecká stránka taky samozřejmě nechybí, nějaké to drobné filozofování o lidských vztazích je zde taky a celkově to skutečně má takovou oddechovou atmosféru, ale zároveň nejde o nic, u čeho by se člověk bůhvíjak bavil. A taky se nejedná o nic, co bych chtěl vidět podruhé. Shází tomu prostě něco víc, řemeslně to není špatný pokus o komedii, ale prostě to není úplně ono. Navíc ta nedějovost mi taky moc nesedla a celkem tu Bergmanovi chyběl i cit pro tempo. Celkově to holt vidím na průměr. 3* ()
Lehká, letní, lechtivá komedie o vztazích a lásce. Nadčasový film, protože vztahy se nezmění ani za 100 let. Můžeme mít mobily, internet i silikonové implantáty, ale stále se budeme bát vyjádřit lásku, abychom náhodou nebyli k smíchu nebo byli odmítnuti. A ženy? Ženy si hrají tu svou hru s mužem již tisíce let. A my to stále neumíme prokouknout. Ony nás dostanou vždy tam, kam chtějí. Ale ty hry o nepřístupnosti a pokoušení, jsou to nejkrásnější. ()
Bergmanova osobitá variace na Sen noci svatojanské říznutá dialogy na způsob společenské komedie a frašky 19. století. Hrdinové - slabošský maloměstský advokát, který chce vykoupit svůj prostopášný život cudnou manželskou láskou k panně, jeho kopie syn slabošsky se neustále litující a podléhající "zkaženosti" světa, hrabě, jemuž aristokratické zásady pronikly až do morku kosti - to je mužská část. Na ženské straně: Anna vidící ve svém manželovi jen a jen hodného tatínka, odkvétající a prudce inteligentní herečka Desirée, která potřebuje zajištění pro stáří a ví, že jí ho zajistí nejlépe muž, kterého vidí v jeho duševní nahotě a hraběnka - cynická mrcha, která přesto trpí láskou - závislostí. Každému se dostane nakonec jeho pekla (Promiňte - Lásky). ()
U Bergmanových komedií mám vždycky předem trochu obavy z koženosti, ale pomalu začínám zjišťovat, že neopodstatněné. Tenhle kousek je nonšalantní, dravý, některé scény úplně jiskří energií (určitě to souvisí i s jeho stářím, čili mládím režiséra a herců – mladý (čti: teprve pětačtyřicetiletý) Björnstrand s bonvivánskýma fousama je k sežrání, všechny dámy zrovna tak), jiné takovým tím druhem atmosféry, kdy skoro cítíte ve vzduchu tu svěžest svítání. Těžko uvěřit, že ho Bergman natočil v hlubokých depresích. Škoda, že to místy trochu ztrácí tah, ale opravdu jen trochu. ()
Kouzelní a smyslní. Hosté lásky pod stříbrným vládcem oblohy. Magický elixír, lyrický, líbivý třpyt, vlahá, opojná tma, a dějí se divy. Stydlivě rozkošné, škádlivé, šibalsky ohnivé, osudové hry přitažlivosti. Nikdo nezůstane lichý. I vy, diváci, vyprahlí z denního svitu slunce, nechejte se /s/vést, lehce se unášet mírně lechtivou a inspirativní fantazií. Tužte se, muži a ženy. Kápněte do toho osvěžují, lahodný říz, ať zajiskří vaše radovánky. Přízračný genius loci nevyprchá se svítáním. ()
I Bergman může rozesmát.... kdo by to čekal? Já rozhodně ne. O to více jsem byl z Úsměvů letní noci unešen. Nemluvě o fabulozní Evě Dahlbeck. Pokud má někdo rád inteligentní, intelektuální komedie posazené do mravné společnosti 19. století, tak by si tuhle záležitost neměl nechat ujít. ()
akoze najvtipnejsie je na tom uvodny titulok ,,romanticka komedia Ingmara Bergmana". urcite nie ten typ zabavneho filmu aky by ste cakali, bergman sa v komornych a vyhrotenych situaciach nezaprie a skor by som to charakterizoval ako hodne ciernu, minimalne tragikomediu. na bergmana netradicny zaner sa ale vobec nevymyka kontrole, je prijemne oddychovy, genialne napisany a ako inac excelentne zrezirovany. ps: tri usmevy ma najviac dojaly ()
Na Bergmana pro mě nečekaně pěkná satira, ale jsem v poznávání jeho díle teprve nováčkem [LFŠ2018] ()
4,5 "Láska je nepretržitá hra s troma loptičkami. Volajú sa srdce, slovo, lono." Tak trochu anomália v Bergmanovej tvorbe, ale skvelá anomália. Hoci sa Bergman komediálnemu žánru venoval len v minimálnej miere, bol to taký výnimočný filmový mág, že dokázal vyniknúť aj v tomto žánri. "Úsmevy letnej noci" sú spoločenskou satirou so skvelo napísanými postavami a perfektnými dialógmi, kde jedna výborná hláška strieda druhú. Herecké výkony sú až do poslednej roličky vynikajúce: uhladený a bez morálky Gunnar Björnstrand, krásne sarkastická Eva Dahlbeck, krásna panna Ulla Jacobsson, či zvodná koketa Harriet Andersson. "Chcem niečo povedať!" "Tu hovorím ja. A ja hovorím, aj keď nemám čo povedať." ()
Přepsáno v lednu 2019. Úsměvy letní noci jsou příjemně osvěžující veselohrou. Hlavním prostředkem k pobavení se stal dialog, cynismus se zjemnil pro výslednou náladu na přijatelnější drzou ironii a provokativně hravý spád konverzace se valí nezadržitelně vpřed v rozmarech i okouzlení až k úplnému rozhřešení a uspokojení lidské přirozenosti. Erotické jiskření teplé svatojánské noci se od dob Shakespeara nezměnilo a niterné štěstí se přívětivě usmívá v hřejivé náruči opačného pohlaví, na které jsme tak dlouho v naději i odevzdanosti osudu čekali. Silnou stránkou Bergmanova filmu je pochopitelně obraz v celku i detailech, existencialismus v rozverných tazích filmové kamery si dobírá stereotypy i nedokonalosti vztahů a s radostným zadostiučiněním shlíží na lidské touhy a chtíče. Hlavní postavou lidského toužení je Fredrik Egerman (dobrý Gunnar Björnstrand), úspěšný advokát a na úplnou připravenost vlastní manželky trpělivě čekající postarší mlsný kocour. Spřádá plány ke svému vítěznému zdolání vytouženého klína, ale minulost je připravena hlásit se o svůj požadavek i v pokojné chvíli bezstarostnosti. Nakonec, kdo má větší právo na štěstí, než potomci vlastních tělesných tekutin? Hlavní ženskou postavou je Desirée Armfeldt (sebevědomá Eva Dahlbeck), obletovaná divadelní herečka a dávná Fredrikova známost. S přibývajícím věkem přichází také starost o budoucnost. Obdiv prominentních lásek nemá stálého trvání, východisko se samo nabízí v bezelstných rozpacích dalších životních kroků. Stačí ponechat vlastnímu důvtipu volný prostor. Výraznou postavou je Anne Egerman (příjemná Ulla Jacobsson), mladě nezralá a stále cudná Fredrikova manželka. Je o ní pečováno s láskou, přesto se její intimní city nenápadně stáčí jiným směrem. Důležitou postavou je hrabě Carl Magnus Malcolm (vynikající Jarl Kulle), povýšený aristokrat a vojenský důstojník s přirozeným pocitem nadsamce. Jeho sebevědomí je neochvějné, jeho majetnictví výhružně cení zuby a žárlivost bouří ve slovech i teatrálních činech. Urozenost je prominentní výsadou a nad ní není nic vznešenějšího. Výrazné místo má také hraběnka Charlotte Malcolm (velmi zajímavá Margit Carlqvist), nespokojená manželka Carla Magnuse, jehož milostná dobrodružství ji berou stále více z jejího sebevědomí. Ovšem chmury se nehodí pro urozenou tvář, možnost nápravy dodává sílu i pocit převahy. K přednějším postavám patří také Henrik Egerman (sympatický Björn Bjelfvenstam), melancholický student teologie a Fredrikův syn z prvního manželství. Nevhodné city se zahánějí prožitkem, přesto svoji touhu nedokáže umlčet. Z dalších rolí: stará, stále rozverná a zabezpečená matka Desirée (příjemná Naima Wifstrand), Egermanova snaživá a roztoužená služka Petra (zajímavá Harriet Andersson), bezstarostný opěvovatel krás života a sluha staré paní Armfeldt Frid (příjemný Åke Fridell), stará Egermanova kuchařka Beata (Jullan Kindahl), či garderobiérka Desirée Malla (Gull Natorp). Úsměvy letní noci jsou konverzační komedií chvění tělesných tužeb s rozverně neposedným ironickým nadhledem. Muži mají všude chlupy a musí se jim v závažných otázkách života s provokativní vynalézavostí pomáhat. Příjemné filmové osvěžení. () (méně) (více)