Jana Eyreová

Seriál BBC z roku 1983 možná nedisponuje tak krásnou šerosvitovou kamerou, ani temně klasickou hudbou jako nová verze z roku 2011, televizní atmosféra z něj čiší v mnoha ohledech, ale po mém soudu tento seriál nejlépe vystihuje podstatu geniálního (a tudíž "nesmrtelného“) románu Charlotte Brontëové. Postupně vysvětluje a výstižně zobrazuje pomalu sílící pouto mezi nespoutaným, divokým, vášnivým, zatrpklým a životem znechuceným Rochesterem a malou, skromnou, nepříliš pohlednou, trochu upjatou, ale přece tak upřímnou, inteligentní a hrdou Janou. Timothy Dalton je sice až příliš hezký, ale dokáže být tak nepříjemný a protivný, že se stává nejskutečnějším Rochesterem. Seriál nevynechává žádnou z podstatných částí románu, a to jej činí úplným a tolik pravdivým. Nicméně souhlasím s některými dalšími přispěvateli, že Jana Eyrová na svoji ultimátní verzi stále čeká. (15.08.2011)

Snad jen s přihlédnutím k roku vzniku dávám aspoň průměrné tříhvězdičkové hodnocení. Takhle inscenace je už přežilá. Příliš se drží nesnesitelně romantické předlohy a doslovně ji přepisuje. Nedává nic navíc a tak scény, které jsou z dnešního úhlu pohledu směšně už v předloze, jsou ve filmu ještě směšnější. "Nenápadný" převlek za starou cikánku v nezáměrné směšnosti vede. Moc tomu nepřidávají ani herecké výkony, když Zelah Clarke se projevuje hlavně štěněcíma očima, a když jde do tuhého, tak ještě přidá na štěněcovitosti. Timothy Dalton by byl asi dobrý na divadle, ale tam měl také tenhle druh herectví nechat a pro film zkusit něco civilnějšího. ____ Kdepak, série už patří do televizní historie, ne do současnosti. /12. 6. 16./ (12.06.2016)

Těm nejlepším adaptacím literárních skvostů televize a její možnosti sluší a dává jim náležitý a důležitý prostor. Tato adaptace je naprosto zaslouženě legendární. Daltonovo pojetí je strhující a alespoň dle mého se tak trochu stává díky jemu hlavní postavou tohoto zfilmování právě Rochester. To co Dalton propůjčil Rochesterovi už nikdy podle mého nezopakoval v jiné roli. Není to fyzická krása, protože dle mého to byl spíše handicap, který musel překonat než hlavní klad. Timothy Dalton dal Rochesterovi to pravé Brontëovské temné tajemství a neproniknutelnost, které Charlotte zpočátku dává svým hrdinům, dal mu i autorkou žádanou energii, zuřivost, běsnění i pláč a to tak, že to nikdy nepůsobilo přehnaně, působilo a působí to autenticky a sugestivně. Na druhé straně je síla této adaptace, která tkví v nezapomenutelném hlavním hrdinovi, trochu i slabinou, protože strhává pozornost od Jany a ač ta je obsazena dobře a mile, někdy prostě jen čekám, kdy bude Rochester znovu na scéně a někdy je to až nekonečné čekání...:-))). Pomalý tok příběhu by potřeboval více živoucích postav podobných té Rochesterově. Pozdější adaptace ukázaly, že je to možné. Prostě tuto adaptaci miluji a nevzdám se jí kvůli žádné novější, ale novější miluju velmi podobně, ale...stále čekám na zjevení té ultimativní podoby příběhu. (21.10.2007)

Na tenhle film vzpomínám s nostalgií. Jana Eyrová je přesně ta nehezká Jana Eyrová, popsána v knize. Dokonale ukrytá pod šedými šaty vychovatelky. Rochestra Daltona jsem milovala. Vzhledem divoký a ošlehaný větrem ho překonal jen William Hurt. Ale Britové se snažili. Adaptace je opravdu chytlavá, tajemná, strohá jako Thornfield a přesto Vás upoutá zvláštním teplem, které vyzařuje z rodící se náklonnosti obou hlavních hrdinů. Výkřik Rochestera do noci...Jano, Jano....Vám bude ještě dlouho znít do uších:-)) (01.04.2010)

Na této verzi oceňuji zejména snahu o co nejmenší odchýlení od předlohy, ale kniha byla napsána už před dávnou dobou a film je moderní záležitost. Např. scéna, kde je Rochester převlečený za čarodějnici, působí prostě trochu směšně ( a to opravdu nemá). Proto tuto scénu v současnějších adaptacích buď nenajdeme, nebo je pozměněná. Co se týče hlavních hrdinů, Timothy Dalton byl pro tu roli moc vysoký a až moc hezký, Jane na mě zase působila staře ( ale možná je to tím, že mi připomínala mojí učitelku ze střední školy:)).. (11.02.2014)