Devátá brána

netroufám si hodnotit kompletní polanského kinematografii, protože z toho co jsem viděl mě zaujala pouze ,,Rosemary... " a právě Devátá brána. asi to bude tím, že okultní filmy můžu. děj je vystavěn na pátrání po knize, ze kterého se stává posedlost a tedy na výkonu J. Deepa, který mě dokonale přesvědčil, že je knižní detektiv dean corso. do postupně budované temné atmosféry dobře zapadají tajemní bratři cenizabros a OČI emmanuelle seigner. ano, film se občas vleče a také konec není podle mého gusta, ale myslíte li si, že satan dokáže napsat knihu, tak se klidně podívejte. (12.08.2005)

Podle mého se jedná o jednu z nejlepších mystických detektvivek, ne-li vůbce nejlepší . Řekl bych, že je dost nedoceněná. Jednak film stojí na skvělém příběhu. Polanski vypráví pozvolna a srozumitelně. Nepředbíhá, nesnaží se vše vychrlit v pár dialozích a také se vyhýbá zbytečným akcím. Tím je film sympaticky neamerický. Ačkoliv předlohu neznám, adaptace do scénáře se vydařila na výbornou. Hudba je také špičková a skvěle podbarvuje zlověstnou atmosféru. Všechny role jsou osbazeny skvěle, od neznámých herců až po Johnyho Deppa jsou veškeré postavy výborně zahrány. A stejně tak režisér nezapře, že je mistr svého řemesla. (08.06.2009)

Jeden z vôbec najslabších Polanskiho filmov, kde postava Deana Corsoa v podaní Johnnyho Deppa zažíva také vypäté, strastiplné, absurdné, až by som normálne podotkol, že neuveriteľné, a predsa uveriteľné situácie, keď okolo neho umiera každý jeden človek, ktorý sa tesne predtým s ním stretol, kedy horlivo diskutovali o prekliatej knihe: Deväť brán do Kráľovstva Tieňov, ktorej spoluautorom je sám veľký, azda najväčší vládca pekla „LCF“ . Na svete sú ešte dve kópie tohto zväzku, ktoré sú ukryté u zberateľov v Európe, kam má Dean vycestovať, aby si ich porovnal so „svojím” originálom od bohatého podnikateľa Borisa Balkana, ktorý ho zasvätil do zaťažkávajúcej úlohy plnej nástrah a nebezpečenstviev, z ktorých si akosi pozoruhodne nerobí ťažkú hlavu, že sa väčšinou pohybuje po tenkom ľade, a pritom sa taktiež ani nezamýšľa nad dievčaťom, „anjelom strážnym” , alias nad manželkou samotného režiséra Romana Polanskiho, Emmanuelle Seigner, že sa zakaždým objaví u jeho prahu dverí, keď sa niečo zaujímavé stane, alebo si už veľmi dlho uvedomuje, že je ňou sledovaný, skrátka, nevidí do zákulisia, čo je všetko za tým ? U sexy Liany Telfer (zmyselná Lena Olin) aspoň dobre vie, odkiaľ vietor fúka, keď mu nedávno takmer oči vyškriabala po predchádzajúcom divokom vzplanutí, a tak sa ani extra nečudujem, že má maximálny strach z vdovy po Andrewovi Telferovi, ktorý sa na úvod doma obesil, čo bolo dotvorené perfektnou atmosférou, ktorá sa postupne vyparovala (vytrácala), ako ranná hmla. Určitý čas parádne účinkovala, či aj skvostná Deanova výprava jej zručne sekundovala+istoitne i DP Dariusa Khondjia vytvárala to, po čom vždy túžim v danom žánri. Opakujúci sa hudobný motív Wojciecha Kilara mi nevadil, alebo občas už prehrávajúci sa Johnny Depp bol strašne COOL (i keď v jednom kuse fajčil a pil), ale toto všetko nakoniec vyšlo do prázdna, kedy sa tieto zložky nevkusne zmixovali (sparodovali) do akéhosi filmového nevkusu, ktorý si to sprvoti určite nezaslúžil, pretože si niečo najprv pekne systematicky budoval, a potom si to sám i nehorázne zbúral, a to je podľa mňa-premárnený potenciál ! (01.11.2019)

80% - Mám rád Polanského styl v podobném žánru. Ať už to byla Rosemary, nebo Ples, film vždy oděje svou ''béčkovost'' do stylově lehčího hávu, a okoření se směsí humoru a napětí ve velmi podivuhodné kombinaci, jež více fascinuje, než straší. Taková je Devátá brána. Kvalitní herectví, podporované skvělou hudbou Wojciecha Kilara vytváří mysteriozní atmosféru, která se neopírá o žádné zbytečné triky. Nejsem žádný velký horrorový fanda, ale tento film mě potěšil. (08.10.2006)

Nedávno jsem měl s Romanem Polanskim menší rozepři. Po dlouhém vyjednávání jsme se dohodli, že než jej definitivně shledám kokotem, tak se kouknu na jeho další snímek, který se mi měsíce letoucí válel na disku. Volba padla na 9. bránu. Rozhodně nejen proto, že je Johnny Depp borec a chovám k němu čistě heterosexuální lásku. Mimo jiné se mi potvrdilo podezření, že je Emmanuelle Seigner jeho osobní stavitelka jeho stanu, jestli mi rozumíte. Po zhlédnutí je zcela jasná jedna věc, tím kokotem jej shledat nemohu a výše zmíněný předmět naši rozepře byl čistý omyl. Místo dvou hodin nudy jsem si prožil tentokrát 2 hodiny konstantního napětí, prohloubil si obdiv k Johnnymu a potvrdil si, že jeho pozice mezi mými oblíbenci je neotřesitelná a neovlivnilo by ji ani to, kdyby si střihl menší roličku pseudo upíra třeba hned vedle Parkinsona. Celou stopáž jsem dával pozor skoro jako ve škole a krůček po krůčku poodkrýval tajemnou oponu, která se nad tou satanskou literaturou vznášela. Nepopírám, že i mě mírně zarmoutil závěr, který otázky rozhodně nezodpověděl, nýbrž jen nakladl další. Ostatně jako celý film. Dost věcí tedy zůstalo divákům zahaleno tajemstvím a nebo je tu i ta možnost, že jsem jen retard a celé jsem to nepochopil. Nicméně, zamlouvalo se mi to. Snímek je správně tajemný a napínavý a já si jej zkrátka užil. Hororem bych si jej nazvat netroufl. K hororu má velmi daleko. Pokud tedy hledáte něco jako kvalitní mysteriózní thriller, tak jej mohu vřele doporučit. Romanovi tedy dlužím malinkou omluvu. Nebudu se tu pokoušet rozepsat, jak jsem si celou tuhle hru na tajemno vyložil já. Stejně by tomu nikdo nerozuměl. Jen ve zkratce prozradím, že výše zmíněnou Romanovu dvorní rozkuřovačku jsem shledal býti Satanem - tedy padlým andělem, či jak to Bible správně označuje. Neprozradím proč, protože chci být také chvíli tajemný. Hodnocení si troufnu posadit ke slabším 4. Cosi do sebe to prostě mělo a jaksi mi to sedlo. (30.12.2015)