The Battle of the River Plate
Pursuit of the Graf Spee
Pursuit of the Graf Spee
Obsahy(1)
Několik dní před začátkem druhé světové války se německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee vydala úžinou mezi Islandem a Grónskem, aby poté na čas zmizela v jižním Atlantiku. Podle rozkazů měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Stihla potopit devět spojeneckých lodí, než si svůj cíl osudově zmýlila a nevyhnula se tak včas britské křižníkové skupině vedené komodorem Henry Harwoodem. Následná bitva této německé bitevní lodi a třech britských křižníků u ústí Rio de la Plata vstoupila do námořních dějin. (dopitak)
(více)Recenze (18)
Myslím, že aj v roku 56 išlo spraviť námornú bitku lepšie, ako to vidímé v tomto filme. Proste tu chýbali grády a aj gule nesprávat sa za každých okolností džentlmenstky. Príchodom lodí do montevidejského prístavu ztráca film tempo už celkom a miestami vtipné situácie či nezáväzné dialógy vojnovej drámy príliš nesvedčia. Už po pár minútach po pozretí filmu má človek problém spomenút si na nejaké zaujímavé scény či situácie - snáď okrem drobnej role Ch. Leeho. Hodnotenie: 55% ()
Hmmm, co ja viem, ale moc ma to neoslovilo. V prvej polovici filmu sa odohrala nejaka bitka na mori, ale ze by to vyzeralo skvele, to sa zas neda povedat. A druha cast filmu sa zamerala na pristav, kde sa doplavila poskodena lod Graf Spee. Tu v neutralnych vodach na nu cakali britske lode, aby ju mohli potopit, ked znova vyplava na sire more. Koniec filmu bol ale uplne iny, ako si najprv mysleli Briti. Celkovo ma tento film nepresvedcil, ze by ma to nejako extra bavilo. ()
K mému zájmu o námořní boje druhé světové války mě přivedly knihy Miloše Hubáčka a první z nich byl svazek Moře v plamenech, jehož úvodní obsáhlá kapitola pojednávala o honu na panzerschiff Admiral Graf Spee. Miloš Hubáček psal literaturu faktu opravdu poutavě, nešetřil detaily (proto jsem si jeho knihy tak oblíbil) a já můžu konstatovat, že se britští filmaři pevně drželi faktů, od nichž se odkláněli jen ve chvílích, kdy zobrazovali výsledky britské palby. Oba lehké křižníky mohly německému korzárovi způsobit maximálně ztráty na lidech, poškodit dřevěné součásti lodi, lehce pancéřované části nástaveb a zle poničit nátěr. Komodor Harwood měl tedy štěstí v tom, že byl kapitán Hans Langsdorff sice skvělým korzárem, který navzdory všem očekáváním dodržoval konvence v tomto oboru, na druhou stranu se ale ukázalo, že v ostrém boji ve většině ohledů selhal, protože se před zahájením bitvy, v jejím průběhu i po ní nedopustil jen jedné chyby, ale spáchal jich celou řadu. Pokud jde o použitá plavidla, cítil jsem se dost zvláštně. Jasně, Admiral Graf Spee dopadl, jak dopadl, jeho sesterské lodě naplnily svůj osud na Baltu, takže skutečný vzhled německého korzára může divák vidět jen na fotografii v kapitánově kajutě, proto ho ve filmu suploval poněkud přerostlý americký těžký křižník Salem třídy Des Moines, u něhož se tvůrci ani nesnažili zakrýt jeho kódové označení. Podobně to dopadlo s Exeterem, který podlehl přesile v Jávském moři a jehož sesterská (ale vzhledově odlišná) loď klesla ke dnu u Kréty, takže ho Britové museli nahradit lehkým křižníkem; stejně dopadl i Ajax (sešrotovaný v roce 1949) a jediným původním účastníkem bitvy tak byl v době natáčení Achilles, i když i on už postrádal dělovou věž X (odstraněnou v průběhu války ve prospěch navýšení protiletadlové výzbroje). Posila v podobě těžkého křižníku Cumberland byla sice původní, ani tento veterán už ale neměl věže svých 203 mm děl, protože už měl svou poválečnou podobu experimentálního dělostřeleckého plavidla. Šmarjá, jsem zase odbočil ke svým zájmům; musím každopádně uznat, že Britové dělali, co mohli, aby vzdali čest svým hrdinům, neváhali ani ocenit kvality svého protivníka a za to si u mě zajistili respekt i čtvrtou pěticípou. / Poučení: Modernější verze příběhu Davida a Goliáše, která je, na rozdíl od svého pohádkového předchůdce, pravdivá. ()
Námořní válečný příběh založen na skutečné události obsahující na padesátá léta luxusní bitvu válečných lodí. K tomu nádherné scenérie, které se zase až tak často nevidí. Technická stránka je sice viditelná, ale ve své době se to jinak nedělalo. Scénář se snaží přiblížit onu událost co nejlépe a zároveň v té nejjednodušší formě k řádnému uchopení podstaty věci a to se podařilo. Synonymem je pevné tempo ukazující vše patřičné k přiblížení života námořníků a důstojníku na lodi. Zábavná forma navíc dokáže udržet diváka po celou stopáž. Svým způsobem by se dalo říct, že je celý koncept pojat hraným dokumentárním stylem, ale je samozřejmě jasné, že k realitě to má hodně daleko. Převyprávění historického okamžiku v této formě však postačí a film jako takový, i přes určité nepatřičnosti, které se nevyhnou žádného filmu, lze považovat za jeden z lepších. ()
Všem těm tunám oceli to na vodě docela sluší, což milovník námořní vojenské historie možná ocení. Pro diváka, který nerozezná křižník od torpédoborce zbývá zestárlý film, který válku na moři líčí postupně ve třech nesourodých epizodách jako téměř gentlemanskou šachovou partii, chaotickou bitevní vložku a finální diplomatickou zápletku. Bez náboje natočená kapitola dějepisu. ()
Zajímavosti (13)
- Role válečných lodí ve filmu: - HMS Sheffield jako HMS Ajax - INS Delhi (od 1933 do 1946 HMS Achilles) jako HMS Achilles - HMS Cumberland jako HMS Cumberland - těžký křižník USS Salem jako Admiral Graf Spee - HMS Jamaica jako těžký křižník HMS Exeter (sigf07)
- Velká část natáčení probíhala přímo na moři, flotilu "hrajících lodí" doprovázely HMS Birmingham a HMS Battleaxe s kameramany na palubách. (sigf07)
- Ihned po potopení kapesní bitevní lodi „Admiral Graf Spee“ zakoupili Britové její vrak od Uruguayců. Měli zájem zmocnit se pokročilejších technologií německé lodi (radar, dálkoměr), což se jim také podařilo. Vrak dodnes leží v hloubce 11 metrů, nakloněný na pravou stranu a rozlomený na tři části v Río de la Plata. (prsnirizky)
Reklama