Kamera:
Jack CardiffHudba:
Brian EasdaleHrají:
Deborah Kerr, Flora Robson, David Farrar, Sabu, Esmond Knight, Jean Simmons, Kathleen Byron, Judith Furse, Jenny Laird, Margaret Scudamore, May HallattObsahy(1)
Dramatický příběh o krušném životě anglických řádových sester a snaze založit křesťanský klášter v indické oblasti podhůří Himálaje a skrýt se před jakýmkoliv pokušením domorodců, dále potkání křesťanské civilizace s mytologickým zobrazením orientu, plný tajů, skryté erotické touhy a nábožensky motivovaného asketického způsobu života. Kde se prolíná závist a vášeň lásky s rozpolceným dogmatickým světem. (tahit)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Melodrama jako fík! Někomu mohou být přehnaná gesta, dramatická hudba a prostředí namalovaných Himálají protivné, ale mě zaujala ona pověstná eroticky dusná atmosféra, v roce 1947 jistě přelomová. Neustálý vítr vzdouvající jeptiškám sukně, monotónní, hypnotizující víření bubnů, svatý muž, jenž vše beze slova pozoruje... A skupina jeptišek, které pomalu upadají do šílenství a budou muset svést boj o svoji víru. Dnes možná trošičku vyčpělý, přesto však velmi precizní a zajímavý film. ()
India predstavená cez Himaláje. Konkrétne cez himalájsky horský kláštor, niekdajší hárem miestneho generála. Zvonica je v ňom nad kolmou hlbokou skalnou stenou. Nad strminou žiadny plot ani reťaz. Od prvého záberu na zvonicu je jasné, že tam niekto hupsne. Správkyňa háremu s výzorom strigy sa teší na obnovenie jeho pôvodnej funkcie. Trpko sa sklame príchodom partičky mníšok. Atmosféra miesta, divoká príroda i prítomnosť mužského elementu zapália mníškam lýtka. Nahlodávajú sa ich plány i pevnosť viery. Elegantne zdobený syn miestneho generála, polonahý tajomný guru a najmä anglický komisár s vizážou i oblečením člena Rýchlych šípov. Títo muži, každý inak, podnecujú divoké myšlienky i spomienky mníšok na život bez hábitu. Oknami kláštora neustále povieva vietor. Nadúva rehoľné rúcha do hriešnych tvarov. Pitie zdravej horskej vody spôsobuje mníškam fľaky. Upozorňujú na nezmyselný celibát a odriekanie si radostí života. Sýto farebné, bizarné filmové dobrodružstvo. Mix duchovných pochybení, veľhôr, thrillerovej vsuvky aj domorodých zvykov prikrýva závoj červenej knižnice. ()
Ta kamera! Místy svou malebností a nádherou ty obrazy tlačí hranici kýče, ale skvěle to pasuje k ději, jehož hlavním motivem je nekonečné potlačování emocí, pudů a prostě sebe sama. Kdyby to bylo jen o trochu míň doslovné a polopatické, bylo by to špičkové. Ale nakonec je to jedno, protože i kdybych se měl jen kochat těmi úchvatnými záběry, budu spokojený. Nedivím se, že samotná firma Technicolor považovala tenhle film za nejlepší užití jejích barev - osobně nejsem největší fanoušek Technicoloru, ale tady je rozhodně dechberoucí a nevím teď z hlavy, kdy by se mi tak moc líbil. (I když taky nutno podotknout, že ne každý technicolorový film prošel tak kvalitní restaurací.) ()
Pár úprav a byl by z toho absolutně strhující film. Pressburger, Powell a Cardiff ukazují fantastické výtvarné cítění. Bohužel nerozumím pojetí postavy pana Deana, která svojí šílenou vizáží a podivným chováním narušuje jinak ucelenou atmosféru a sevřenost snímku. Naopak, linie "jeptišky jsou v klášteře na místě s podivnou atmosférou a začně jim z toho mrdat v hlavě" je v kombinaci s vizuálním pojetím naprosto omamná. Skvělý film, který ale mohl být naprosto jedinečný. 8/10 ()
Fascinace techinocolorem snad patří k době a byl bych ji i překousl, kdyby alespoň příběh byl víc než kašírovaná povrchnost. Dostal jsem však jen koňskou dávku béčkové romantiky a potlačovaného erotického dusna. A co hůř: musel jsem trpět pohledem na nohy pana Deana, který se po plátně věčně promenádoval v kraťasech, co připomínaly spíš seprané trenky, případně jezdil na zakrslé bílé mule půjčené odněkud z cirkusu. Jaká trestuhodná karikatura všech Humphrey Bogartů a Cary Grantů! Sestra Ruth musela být opravdu psychicky chorá, že jí imponoval. Při vší té haně je však filmu nutno přiznat přinejmenším jednu skvělou horrorovou scénu a také jisté duchovní body za mladou matku představenou - sestru Codagh - jež statečně odolává výzvám cizího prostředí i svůdně chlupatým končetinám výše zmíněného macha. ()
Galerie (72)
Zajímavosti (16)
- Carol Reed navrhol ako skladateľa Briana Easdalea, ktorého stretol v Indii pri práci na vojnovom dokumente. (Bilkiz)
- Výšivka, ktorú robí sestra Clodagh (Deborah Kerr), je sv. František z Assisi. (Bilkiz)
- Celá specifická vizuální stránka filmu je výrazně ovlivněna tvorbou nizozemského barokního malíře Jana Vermeera (proslulého především obrazem Dívka s perlovou náušnicí). Kupříkladu hned v úvodní scéně (při čtení dopisu matkou představenou) je přímý odkaz na jeho obraz Dívka čtoucí dopis. Zdroj: IMDb/Wikipedia (DaViD´82)
Reklama