Tenkrát poprvé

Po prvním díle jsem byla vyloženě zhrozena a chtěla tento seriál "zahodit". Jenže jsem si řekla, že přeci nemůžu hodnotit celý seriál podle prvního jednoho dílu a tak mu dala šanci "ještě jeden díl a jestli to bude stejně hrozný, vypínám to a najdu si něco lepšího." No a po druhém díle mě to vyloženě chytlo :D perfektní odreagovačka, 4 série utekly jako voda a ještě je mi smutno, že už je konec :D (27.01.2024)

i když je Devi většinu času otravná sebestředná kravička (a jestli byla Mindy Kaling jako teenager taková musel to být fakt miláček),tak nakonec u Never have I Ever převáží zábavnost a uvěřitelnost něčeho co si na nic nehraje a dokáže nejen rozesmát,ale nakonec i lehoulince dojmout.To,že tvůrci občas ujedou k teen seriálovým klišé nevadí a pokud by v rámci žánru všechno vypadalo takhle,asi bych se nezlobil...70% (12.05.2020)

Oddechový teenage high school seriál. Hodně politicky korektní obsah, žádné velké kontroverze, rovnoměrné zastoupení etnických i sexuálních menšin. Jednoduchý příběh a trochu naivní scénář. A také sympatické postavy, dobrý humor, feel good atmosféra. Krátké, třicetiminutové díly dělají z Never Have I Ever koukatelnou věc. Ale Sex Education je někde jinde. (14.08.2022)

Když porovnám s žánrově podobným Netflix seriálem Daybreak, tak ho Tenkrát poprvé jasně předčí. Čekal jsem málo a dostal mnoho a to mě vždycky potěší. Bylo to poutavé, zábavné, kulturně zajímavé a středoškolské problémy zpracovány způsobem, který na mě nekřičí z každé druhé scény trapnost!!! No a vypravěč John McEnroe byl prostě nelepší. Jeho trefné hlášky mě dokázali nejednou rozesmát. Seriál můžu doporučit i lidem jako jsem já, kteří tento žánr nesledují a nevyhledávají. (06.05.2020)

Školní komedie, které jsem viděl, bych napočítal na prstech jedné ruky a stejně bych si nevzpomněl na jejich jména, a snad proto jsem si Never have I ever užil s nadšením hormonálního puboše, který myslí na svůj první sexuální styk s Paxtonem. Tento seriál v sobě kombinuje nadsázku s "opravdovými" strastmi středoškolského života, jízlivou parodii s mistrným začleněním dnes tak přirozených a přesto kritizovaných prvků jako je inkluze nebo LGBT+ a drsný fat-shaming s roztomilých pojetím seriálu. UN jako United nations či spíše Unfuckable nerds je zlaté, pokousání kojotem super a narativ vedený zdánlivě náhodným sportovcem či jinou veřejně známou hvězdou je k nezaplacení. Kromě toho je cholerická hlavní postava hraná sympatickou Indkou, jejíž jméno nevykouzlím ani po pěti plasťáčcích babiččina punče, byla prostě skvělá a za její mírně přinasralý adolescentní pohled by se mělo platit zlatem (či aspoň dvěma kravama). I druhá série je pekelně dobrá, děj s nepopulární šprtkou brouzdající se výsluním se zde pohybuje na tvrdé hraně a vznětlivá hlavní hrdinka je mi stále tvrdě sympatická. Bohužel se obávám, že se možné další série budou více klonit k žánru těžké soap opery, což by mně imponující školácké srandě mohlo ubrat. Ostatně i The Big Bang Theory začínalo s nešukatelnými nerdy a končilo svatbami. A já nechci svatbu, já se chci bavit. (08.11.2021)