Rytíři

Je to podpriemerný akčný postapokalyptický film. Má slabý príbeh o svete budúcnosti, v ktorom už civilizácia neexistuje, zvyšky ľudstva žijú prevažne kočovným životom a ohrozuje ich nová rasa, cyborgovia, ktorá pre život potrebuje ľudskú krv a má v pláne rozrásť sa a ovládnuť svet. A celé je to sledované cez postavu mladej ženy, ktorá v detstve kvôli cyborgom prišla o rodičov a teraz sa snaží v prvom rade prežiť. Tento príbeh mi teda vôbec nesadol, pôsobí až príliš brakovo. Nepomáha tomu ani jeho spracovanie, ktoré aj napriek krátkej dĺžke príliš dlho nudí. Ešte úvod nie je najhorší, ale potom sa začne dlhá nuda, ktorá sa týka celej prvej polovice, ale v druhej sa to už o niečo vylepší, film už celkom získa spád a udrží sa celú časť na hranici priemeru. Akcie je tu dosť, ale spokojný s ňou nie som. Platí o nej prakticky to, čo aj o príbehu a tvoria ju iba súboje. V prvej polovici pôsobia príliš amatérsky, majú nudnú choreografiu a žiadny lepší moment. Ale v druhej polovici sa už hlavná hrdinka naučí bojovať, súboje už získajú nejakú úroveň a už sa na ne bez problémov pozerá. Réžia sa mi tu vôbec nepáči, od Pyuna som až tak moc filmov nevidel, ale skutočne je to zlý režisér. Postavy cyborgov sú úplne brakové. Herecké obsadenie je celkom slušné, ale s ich výkonmi teda určite nie som spokojný. Jedine Kathy Long v úlohe hlavnej hrdinky nesklamala, proti nej nič nemám. Lance Henriksen ako hlavný záporák je tragický, Kriss Krisstoferson ako dobrý cyborg síce nehrá úplne zle, ale práve jeho postava spôsobí úpadok filmu do najväčšej nudy. A Gary Daniels, jediný dôvod, prečo som si tento film pozrel má len málo priestoru a ani v ňom nezaujme. Ale tento film má aspoň jednu silnú stránku, hudbu, tá je veľmi pekná. Od tohto filmu som moc nečakal, ako som povedal, chcel som ho vidieť iba kvôli Danielsovi, ale aj tak som toho moc nedostal. Objektívna kvalita filmu- 35%, film sa páči mne na 40%. (01.08.2010)

No videl som to asi desať rokov po vzniku... a prišlo mi to hrozné. Navyše som bol presvedčený, že to dopozerám, a ono to vlastne nekončí. Preseknutý android Kristfferson hraný liliputánom v ruksaku ma strašil ešte niekoľko nocí... Keby to vznikolo v sedemdesiatych rokoch, dal by som tomu nekaú tú nostalgickú hviezdu navyše, ale takto... (06.12.2009)

Pyun vzal kameru, pár levných komparzistů a vyrazil do Grand Canyon. Zde asi na třech místech natočil zcela neakční sci-fi, kde souboje buď nevidíme, nebo jsou tak okatě markýrované, až by jeden brečel, s hereckými výkony kohokoliv z ulice. Příběh kopíruje Conana, ale v ženském podání, navíc logicky cyborgové ve světě bez technologií by se buď hned rozpadli, nebo zrezivěli. Zvlášť po jakékoliv tekutině. Postavy mi lezly na nervy, střihač měl dovolenou, kameraman občas nevěděl, kde se zrovna něco děje, kurnik, za co bych tady dal byť jen jednu hvězdu? Celé to působilo spíš jako parodie, zvlášť robotické "kalhoty" odseknuté a připevněné v jedné ze závěrečných scén, (16.07.2012)

Levná variace na steampunk (alternativní historie, technologický protipól k středověké životnosti ve formě zmíněného Města kyborgů), která měla ambice rozlétnout se do šíře epické ságy (jak napovídá otevřený závěr), leč nepodařilo se. O důvodech se můžeme dohadovat, ale buď na pokračování Pyun nenašel sílu (literární i režijní) nebo nesehnal prachy (to spíš). Samotní RYTÍŘI (považte ten vznešený titul) nejdražší položku svého inventáře obsahují ve jménech Lance Henriksena (slušná role do karmínu oděného kybernetického démona s masivním hákem místo pravé ruky) a Chrise Kristoffersona. Dále už je jen těženo z přírodní scenérie státu Utah (skutečně impozantní a velmi dobře volená), nevelkého komparzu, sporadické výpravy (několik pestrobarevných látkových stanů a kostýmy kyborgů, odkojené arabským folklórem) a zábavných, béčkově rukodělných zvláštních efektům (nějaký ten nůž do čela, ukopnutá hlava, snaha o výměnu očního implantátu). Je třeba s podivem, že se Pyunovi daří snímat Kathy Longovou tak, aby v boji nevypadala jako ženská, která pouze dělá, že se pere, na druhou stranu je její vypořádání se prakticky se všemi kyborgi z logiky filmu trochu postavené na hlavu (banda kovových těl pod pláštíkem lidských parametrů, věčně lačnící po čerstvé krvi, je vyvedená jako nezničitelná armáda - přesto drtivá většina z nich padne rukou ženy s jednoměsíčním bojovým výcvikem). Logika, dialogy tady skutečně stojí za hovno. Pyun má ale také dost zmatek v návaznosti záběrů, ve špatném střihu a nesouladu hudby s probíhajícím dějem. Ten je sám o sobě řídký jako punčochy přetažené šlapky a několikrát zmíněné město Taos s desetitisíci obyvateli nebo Město kyborgů slouží vlastně jen jako chiméra - nedojde na ně... Dalo by se říct, že skrze všechny tyto výtky, nemohu mít k filmu jiný vztah, než přísně kritický. Nakonec mám ale pocit, že přes veškeré nedostatky mne RYTÍŘI bavili - svou nekomplikovaností, roztomilou filmovou naivitou i schopností z ničeho uplácat životaschopné něco. Malou roli si ve filmu střihl i Pyunův oblíbenec a charismatický záporák z KYBORGA, Vincent Klyn. 60% (18.10.2010)

Kdybych to viděl před 10-15ti lety, tak by to asi bylo dneska mezi mýma oblíbenýma béčkama, ale teď už to na mě přece jenom nepůsobilo jako nějakej béčkovej kult, kterej bych měl uctívat dalších 10 let. Ale musí se nechat, že když, po úvodních celkem rozpačitých akčních scénách, kde se hlavně snažil prosadit Kris Kristofferson, to převzala do svých rukou Kathy Long a kupodivu tam ty cyborgy, včetně uslitanýho Lance Henriksena, začala řezat v docela slušným tempu a v koukatelných netrapných soubojích, tak to nebylo vůbec špatný, i když neni pochyb, že nebýt to ve scénáři, tak by neměla šanci, ale koukalo se na to dobře. A jinak i já se musim přidat, že dvojku by to rozhodně sneslo, už jen kvůli neuzavřenýmu konci, kterej nalákával na pokračování (03.07.2009)