Luna

Nebudete se mnou všichni souhlasit, ale nemohu si pomoci. Je to báječné. 1) Jako poznáte jamon serrano od obyčejné šunky na první přivonění, tak i po několika záběrech filmu je jasné, že sledujete jemnou ruku opravdového mistra. Tento film není jenom řemeslo, je to umění. V době, kdy většinu filmové produkce tvoří neschopní (menšinu schopní) řemeslníci, je sledování díla 39letého Bernarda Bertolucciho vpravdě uměleckým svátkem._____ 2) Film se dotýká vztahu mezi matkou a synem s lehkým incestním nádechem moderně a citlivě. Italští censoři po přečtení scénáře zakázali režisérovi natočit film v Itálii, pokud by hlavní postavy byli Italové, a tak jsou to Američané. V italské televizi začátkem osmdesátých let byl však snímek doporučován divákům od 14 (!) let._____ 2) Bertolucci zaměstnal na filmu svou rodinu. Sám se podílel na scénáři spolu se svou druhou ženou (vzali se před rokem) 37letou Angličankou Clare Peploeovou, s bratrem divadelním režisérem a dramatikem 32letým Giuseppem a dalšími. Bratr byl rovněž druhý asistent režiséra. 39letý synovec Giovanni film produkoval._____ 3) Uvěřitelné přirozené herectví 35leté Jill Clayburghové a zejména 17letého Matthewa Barryho až bere za srdce. Barry se kromě herectví (vede i oblíbené herecké kursy) věnuje především castingu jako casting director._____ 4) 20letý přitažlivý Alžířan Mustapha Barat (usměvavý drogový dealer Mustafa) fungoval rovněž jako učeň u kamery a postupně se stal kameramanem dokumentárních filmů. (13.01.2014)

Na obrazovej stránke tohto dramatického titulu, si dal jeho hlavný kameraman; teda aby som bol predsa trochu viacej v tejto danej veci špecifickejším, tak predovšetkým na exteriérových záberoch; reč je mimochodom o talianskom kameramanovi Vittoriovi Storarovi; mimoriadne extra záležať, až tým povedzme úplne odsunul príbehovú líniu na okraj vedľajšieho záujmu? • Síce nemožno vôbec poprieť zrovna ani to, že najmä jeho bravúrna kompozícia obrazu bola v  neustálom popredí, ale zase, čo sa trebárs konkrétne týkalo → nasledovnej línii udalostí z celkovo, a v tomto prípade sprostredkovaného zväčša len z talianskeho prostredia, tak si tiež rovnako myslím, že i scenáru zo strany B. Bertolucciho a spol; bola venovaná podobná starostlivosť, nakoľko som našiel minimálne 2 postavy, ktoré spoľahlivo utiahli celý tento titul na svojich pleciach. • Totižto ma zaujala už otváracia sekvencia s jednak ústrednými postavami, či dokonca som taktiež postrehol i to, že počas úvodných cca 7 minút → nielenže nezaznel žiadny, súvislejší dialóg, kedy si režisér medzitým pomerne dosť často vypomáhal: magickými obrazmi a hudbou, či zvukovými ruchmi. • Strih. O zhruba 15-16 rokov neskôr. Nový York. CHARAKTERY. Operná speváčka: Caterina Silveriová. Adolescentný synátor: Joe a ďalší. Teraz sa zastaví SMR(Š)Ť. Rýchla výmena amerického pobytu za to talianske... • Z Joea sa už medzičasom stal "junkie" na plný úväzok, zatiaľ čo jeho mama spieva na plné hrdlo operné árie. A čo vlastne prichádza do úvahy ďalej? • Áno, bude to ešte hodne zaujímavé, pokým teda pristúpite na "režisérovu hru", spočívajúcu asi v tom, že tento autor v žiadnom prípade netvorí "romantické komédie", a tak tým pádom môže divák od neho očakávať asi čokoľvek, a vedzte tomu, že je to práve tak. Skrátka; dýchala na mňa akási škandalóznejšia atmosféra, obalená v umeleckom kabáte, a k tomu navrch i s dvomi nadštandardnými, hereckými prejavmi v podaní Jill Clayburghovej a Matthewa Barryho, pripomínajúci mi vzťah matky a syna z Pasoliniho počinu: Mamma Roma, no ten až tak nezachádzal do krajného extrému, ako aktuálna La Luna, ktorá napríklad v tých časoch totálne znechutila i takého Andreja Tarkovskijho, čiže tentoraz platí zlaté porekadlo: že film nie je určený pre každého filmového konzumenta, vrátane snáď i umelecky založených jedincov? (13.09.2023)

Tento film nabízí zvláštní, komplikovaný a „poněkud“ nezdravý vztah mezi matkou a synem, několik kontroverzních scén (v paměti vám pravděpodobně zůstane jedna z nich), vtipný odkaz na Poslední tango v Paříži, ale stejně tak nesympatické postavy, u kterých vám postupně začne být srdečně jedno, co se s nimi stane, dále nudu a podivný, do prázdna vyznívající konec. V konečném součtu mi to vychází na mírné zklamání a průměr. (20.06.2013)

Ačkoli je to zdánlivě absurdní, vybavil jsem si v souvislosti s Lunou před chvílí Promethea Ridleyho Scotta. Oba filmy se samozřejmě pohybují v úplně jiném žánru, režiséři používají odlišné postupy a chtějí oslovovat jiné publikum, výsledek je ale tak nějak v porovnání s potenciálem, s rozpočtem a jménem režiséra stejně ubohý. A podobná je i reakce nemalé části filmových fanoušků, kteří v tom filmu hledají a nacházejí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Bernardo Bertolucci je pochopitelně příliš dobrý filmař na to, aby se v jeho snímku neobjevil žádný zajímavý obraz nebo scéna, ale v porovnání s tím, co mu skýtaly exteriéry a herci, které měl k dispozici, je to až bolestný neúspěch. Hlavním problémem ale zůstává mizerná motivace a psychologie postav, nevěrohodná zápletka, idiotské chování (anti)hrdinů a celkově scénář. Tohle psychologické drama tak nějak zapadá do atmosféry 70. let a do škatulky filmů pro klubové publikum. Kontroverze sexuálního vztahu matky a syna už podle mého vyčpěla, ale o to víc vyplynuly na povrch nedostatky scénáře. Celkový dojem: 25 %. (26.04.2014)

Bertolucci je výsostný estetik, vždycky je na co se dívat, ale většinou se nad tím nesmí moc přemýšlet. Komplikované vztahy v rodinách jsou vděčným námětem, ale tady se spíš než po realistické kritice jde po efektních scénách a šokujících situacích. Hapruje tu psychologie v motivacích jednání jednotlivých postav (hlavně matky a syna). Sice se za bláznění, znuděnost, pomatenost či abstinenční příznaky dá schovat mnoho, ale v tom případě to shazuje málem idylický závěr - rodinka se nám zase šťastně setkala, dokonce vzal otec výchovu hned od počátku pevně do svých rukou ... Kéž by se několikaleté křivdy daly smazat jednou fackou! (19.02.2014)