Byt ve třetím patře (S01E05)

Neuvěřitelně slabá toť zápletka! Dosti nepovedený video film o tom, kterak majstrovi nestačila jedna panička, a tak se uchýlil k vraždě. Osobně zdejší dedukci Hercule nemůžu uznat. Žádné indície, žádné stopy, tak to Hercule hodil na prvního chalána, jež potkal na chodbě! Ale v tomto díle taktéž uvidíte, jak je pro Hastingse hrozné být bez ženy (absentující ženu si zjevně vsugeroval pod kapotu své mašiny). 63% (02.02.2013)

Zatím nejlepší díl.  Poirota jsem už jako dítě miloval a byl jsem vyloženě nadšený, když jsem to našel ke sledování. Už jako malý jsem to občas sledoval v televizi na ČT, když pro mě televize, ještě existovala a z nějakého důvodu to na mě zanechalo nějakou tu hezkou vzpomínku a důvod proč tak miluji detektivky a různé detektivy, až už by jsme se bavili o Hercule Poirotovi nebo klidně o Sherlocku Holmesovi. Jednoduše řečeno krása. 8/10 (01.12.2022)

Troufám si tvrdit, že po zhlédnutí první série bych se hravě dorozuměl ve Francii. Díl celkem zajímavý, ale opět vinou střihu celkem snadno průhledný. Když se nám na scéně objeví pár postav, tak opravdu není těžké s naprostou jistotou určit vraha. Tak alespoň to tentokrát nebylo průhledné od úvodních minut. Celkem mě pobavilo i to, že nedostatek práce způsobil Herculovi rýmičku. Skoro jsem se v tom našel. Slabší 3 hvězdy. (11.08.2017)

Největším problémem Bytu ve třetím patře je skutečnost, že divák nemá prakticky téměř šanci se spolupodílet na hledání pachatele, jelikož Poirotovi se ho podaří odhalit během pár minut a takřka polovinu stopáže pak tvoří honička mezi policií a zločincem na útěku, což je sice v rámci této série neobvyklé, nicméně já preferuji případy, u kterých jsem držen v napětí až do závěrečných minut. (07.09.2016)

Tento díl je dost svižný, na můj vkus až příliš, než může divák začít přemýšlet o motivu, Poirot v půlce prozradí pachatele. Zbytek je akční honička. Nejsem si moc jistý, jakým způsobem tentokrát Poirot přišel na řešení, prostě jen prohlásí, že to bylo jasné. Pravděpodobně je tento díl myšlen jako parodie, scéna s návštěvou detektivního divadlelního představení se do Agathiných zápletek strefuje neomylně. Tady je opět motiv obehraný a řešení postaveno na divákům zatajovaných vztazích mezi postavami, o kterých však - bůh ví odkud - ví HP. Mimochodem, výše uvedený oficiální text distributora nabízí otázku, jestli to distributor vůbec viděl. (18.10.2011)