Dvojnásobný zločin (S02E06)

Standardně dobrý Poirot, ve kterém autorka předlohy opět rošťácky porušila jedno ze základních pravidel detektivky, totiž to, které říká, že "nic menšího než vražda není v detektivním románu hodno zpracování". Opět zde nalezneme velkou dávku anglického humoru, například v úvodní scéně v parku nebo při Jappově přednášce. Také Hastings se svými vyšetřovacími metodami a úsudkem je zde mimořádně roztomilý, přičemž mu zdatně sekunduje dvojice venkovských policistů (závěrečná scéna v restauraci je z tohoto hlediska naprosto k zulíbání). Mile starosvětská je i ta "dramatická" honička v autech, na hony vzdálená všemu, co můžeme vidět ve filmech ze současnosti. Ostatně, i "soukromé pátrání" "miss Lemon" po ztracených klíčích je velmi vtipné. Celkový dojem: 80% (15.01.2011)

Asi mě trochu mrzelo, že to bylo takové trochu jednodušší a pointu jsem odhalil celkem brzy, ale to rozhodně neznamená, že by tenhle díl nebavil. Naopak, je zde skvělý moment mezi Poirotem a Jappem, o kterém ten druhý ani neví. Tohle se hodně povedlo, stejně jako Poirotova netečnost. I v pozadí je dokonalý. (18.01.2015)

A aj, Hercule zase jednou chce zatáhnout oponu. Břímě vyšetřování tak dopadá na našeho roztomile pitomoučkého Hastingse, jehož šedé buňky se sice rozpalují doběla, ale co naplat... Japp a jeho přednáška "s dobrým koncem" je takový ten sladký moment, jako když zachrání štěňátko z hořícího domu, nebo tak něco, a vy u toho řeknete takové ho roztomile dojaté "Áóó". Díl pozvedá právě tahle vtipná kaše okolo, neboť případ samotný je skutečně téměř pod Herculovu úroveň. (21.11.2016)

Nějak se mi nechtělo uvěřit, že by tento věhlasný detektiv chtěl odejít do důchodu. Proto mě velmi zajímalo, co za tím vším vlastně vězí. Byla to obyčejná mužská ješitnost. On si samozřejmě může dovolit být ješitný. Přitom všem jsem ještě stihla vyřešit záhadu s medailonky. Souběžně se vyřešilo i pátrání po ztracených klíčích miss Lemonové. Je vidět, že má Poirotovu školu. (20.02.2012)

V Dvojnásobném zločinu se do vyšetřování případu netradičně pouští kapitán Hastings, zatímco Poirot se tváří, že už je v důchodu, k čemuž má svoje (poněkud postranní) důvody - nicméně i tak si šedé buňky mozkové neodpočinou, o čemž by mohla povídat i slečna Lemonová, pátrající po svých ztracených klíčích. A vlastně vůbec nevadí, že v tomto díle nedojde k žádné vraždě, protože i taková obyčejná loupež může být stejně atraktivní a dobře vykonstruovaná. (10.09.2016)