Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy SteinerObsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 212)
Po druhém zhlédnutí jsem si uvědomila, jak vše, co je Ztraceno v překladu, působí nenápadně a lehce a přitom dokáže vyzařovat něco silného a nepopsatelného. Scarlett Johansson je fascinující žena a výjimečná herecká osobnost a pohled na její herecký um mi přišel jako pohled na zářící klenot. Tak nějak na mě působí její osobnost. Jeden režisér o ní napsal: "Sledovat ji je jako hypnóza..." Dokonalost, jemnost a krásu celého filmu završil nádherný konec. ()
Muž a žena. Oba dva jsou v cizí zemi, jejíž kultuře ani jazyku nerozumí. Oba dva se cítí osamělí, dokud se jednoho dne nepotkají v baru. Jestli vám to připomíná další romantický film, věřte, že Ztraceno v překladu jím není. Vypráví totiž o úplně něčem jiném. Přátelství a porozumění, díky němuž oba dva zase začínají nacházet víru v sebe sama. Melancholický, krásně lidský film, na který člověk vzpomíná ještě dlouho poté, co ho poprvé viděl. ()
Som veľmi vďačný tomu, že sa gény po rodičoch dedia, a že Sofii sa preniesli práve tie otcove, hlavne čo sa týka režisérskeho umenia. Veľmi príjemný filmík, citlivosť, akou je nahradená vtipná scéna s neopísateľným humorom scénami ponorených do úplnej melanchólie je nevídaná. Pomalé plynutie a iluzionická hudba síce dodávali svoje čaro, no nie vždy mi tam pasovali. Mám aj trošku slabosť na Ribisiho a to, že nedostal viac priestoru sa mi nepáčilo. No všetko mi to vynahradil superpohodový Murray. 80%. ()
Tak tohle je dost osobní. S každým dalším zhlédnutím mám film radši a na konci jsem pořád stejně dojatý (ne-li víc než při předchozím promítání). Potencionální divák by se měl připravit nato, že snímek nikam neutíká, vše v něm má svůj čas. Není to žádné ukecané komorní drama, hodně toho Sofia říká obrazy, hudbou, ale i tichem ve správné chvíli. Každopádně role Boba i Charlotte jsou napsány jejich představitelům přímo na tělo, zvláště Billovi. Jinak je tenhle film hodně o pocitech, ale nechybí zde ani decentní humor. Podstatnou část tvoří také závěr, který mě osobně, jak už jsem poznamenal, neustále dojímá (ikdyž je takřka bezeslov, každý divák docela přesně vycítí, co si ti 2 "říkají"). Nebudu moc originální, ale označení "milý film" snímek velice dobře vystihuje a mně nezbývá než ho všem vřele doporučit. ()
Strašně milý a nenucený film o platonickém zamilování se, který by snad ani nešlo napsat a zrežírovat, nemít podobnou zkušenost zažitou. Harmonicky plynulý, bez jediného klišé romantického žánru, s netypickou a přesto příjemně sehranou dvojicí, úpřimnými dialogy a minimalistickým uzavřením se silnějším emocionálním dopadem než nabízí velké romantické klasiky. “The more you know who you are and what you want, the less you let things upset you”. ()
Galerie (46)
Photo © 2003 Focus Features
Zajímavosti (45)
- Bob (Bill Murray) a Charlotte (Scarlett Johansson) se nikdy vzájemně nepředstaví. (don corleone)
- Hlas Bobovy (Bill Murray) ženy patří ve skutečnosti kostymérce Nancy Steiner. (don corleone)
- Výhled na Tokio byl natáčen ze druhého patra hotelu Starbucks. (HellFire)
Reklama