Ztraceno v překladu

Dlho som otáľal so vzhliadnutím tohto filmu, lebo som si (neviem prečo) z názvu myslel, že sa jedná o nejaký príbeh z prostredia tlmočníctva :) Až keď som jedno leto odišiel na Aljašku a objavil tento film vo filmotéke nášho amerického spolubývajúceho, dostal som práve vtedy chuť pozrieť si film, ktorý by poukazoval i na dôležitosť presného prekladu významu niektorých slov či fráz do iného jazyka. A napriek tomu, že Lost in Translation bolo “trošku o niečom inom“, zasiahol ma v tej dobe s takou neuveriteľnou presnosťou a aktuálnosťou, že som si ho vo vzdialenom Fairbanks postupne púšťal druhý, tretí, štvrtý, ... raz. Stal sa pre mňa jedným zo symbolom tohto obdobia a jeho pozitívnych prínosov bolo hneď niekoľko – napr. som sa začal viac tešiť domov a súčasne si ešte viac užívať aljašskú izoláciu, zaujímať sa o Japonsko, trochu zdokonalil angličtinu, obľúbil si Sofiu Coppola, Billa Murraya, Scarlett Johansson i Suntory Whisky a v podstate mi tento snímok celkovo dodal obrovskú chuť a radosť do ďalšieho života. Plnohodnotný film! (15.07.2011)

Civilní a křehký film, se kterým jsem si rozuměl asi jako Bob s Charlotte. Moc jsme si toho nepověděli, shodli jsme se na uhozenosti japonské kultury, bavit jsme se začali protože jsme nemohli spát a poměrně nečekaně mezi námi něco vzniklo. Láska z tohto sice nebyla, spíš jenom potřeba zaplnění jisté prázdné mezery, ale jakmile zmizela, usínalo se nádherně. (24.09.2011)

Nehnevajte sa na mňa prosím, ale sám nechápem že to so mnou ani nepohlo pritom romantiku mám rád. Ale nenudil som sa a vďaka Scarlett Johansson bolo celý čas na čo pozerať :) (05.01.2012)

Bob Haris v podání Billa Murrayho je typem okouzlujícího muže, který nemá právě v tento moment ve svém životě tak docela jasno. Na pozvání japonských agentů přijíždí do exotické země natočit reklamu na whisky Santori. Jeho posmutnělá, avšak oduševnělá tvář zaujme dívku Charlotte, jež doprovází svého manžela, při jeho zaměstnání fotografa. V tu samou dobu a s podobným duševním rozpoložením – tedy jakýmsi steskem po životě se oba nachází ve stejném hotelu... Jaké je to být sám uprostřed země tolik zaplněné lidmi? Oproti zaběhlému žánrovému stereotypu komedie se snímek autorky S. Coppoly vyznačuje inteligentním humorem, který neurazí a s lehkostí prozařuje celý příběh. K humorným situacím dochází následkem odlišnosti kultur, jež pociťují nejen Bob a Charlotte, ale s nimi také divák. Vtip se rodí prostřednictvím komunikačních nedorozumění. Mnohem více humoru nalezneme skrze jemnocit a originalitu. Svým způsobem se dílo uchází o status intelektuální komedie. Dějová linie není vystavěna způsobem, aby odhalila svou podstatu, nejsme si tedy jisti, jak se příběh bude odvíjet a již vůbec tu nefunguje tradiční happyend. Snímek neoslňuje diváka prostřednictvím dějové zápletky či složitých stylistických konstruktů, které můžeme najít v soudobé produkci. Nejen zajímavostí, rovněž i kladem je jeho pozvolná kontinuita obohacená o aspekty lidských emocí, jakými jsou smutek, nuda (záběry sedícího B. Murrayho v hotelovém pokoji) ... (05.05.2012)

Přiznávám, že když jsem film viděla poprvé, byla jsem ve špatném rozpoložení a tak mě to nijak zvlášť neuchvátilo. Ale jak už to tak bývá, uplynula řada let a o víkendu ho dávali v tv, tak jsem se znovu podívala. A ano, tentokrát se mi líbil! Střet a vzájemné nepochopení východní a západní kultury bylo výstižné, herci výborní. (08.05.2012)

Tak ako som nepotreboval zdĺhavé dialógy k precíteniu postáv a atmosféry, takisto neviem slovami vyjadriť čo sa vo mne odohráva po pozretí. No viem jedno, cítim sa radostne. Úsmev Charlotte na konci vo mne zanechal blažený pocit aj keď som z počiatku mal zmiešané pocity. Vyvinulo sa to najlepšie ako sa dalo. Pre mňa nekompromisne zaslúžených 100%. (29.05.2012)

Tento film nepotrebuje komentár, hodnotenie 5 hviezdičiek a miesto medzi mojimi najobľúbenejšími filmami to hovorí jasne. Bill Murray je skvelý herec, Scarlett Johansson je v tomto filme prekrásna a atmosféra a celkovo mesto Tokio je nádherné. (28.07.2012)

Velice zdařile natočený film, který mám velice rád. Dle mého je natočený mimo jiné tak, jak vidíme život v této zemi našima očima. Jelikož jsem měl možnost tuto zemi navštívit, pocity jsem měl velice podobné a v některých chvílích úplně stejné. I když se mi dostalo informací, že Japonci vnímají tento film jako urážející. No prostě, ne každému se dá zavděčit. (21.10.2012)

Filmík plný symbolov, ktorých odkaz bol ale pre amerického diváka "pre istotu" pretavený z filmovej reči aj do bohapustej reči ľudskej (niekde v druhej polovici). Toho je veľká škoda, no pokiaľ ide o samotné jadro - kedy môžeme hovoriť o psychologickej analýze poňatej veľmi prístupným spôsobom, mnohým z nás blízkym - tak ide asi všetko bokom a vyššie spomínané sa dá ospravedlniť akousi snahou o to byť "popular-friendly". Na strane jednej tu máme Murrayho, ktorého postava už má svoje hviezdne roky za sebou, no v cudzích vodách sa cíti byť ako na inej planéte. Keď ho jeden vidí, až by si povedal, že v mladšom veku by to malo byť lepšie - túto stranu mince tu predstavuje Johansson. Jej Charlotte je síce mladá a pekná, no vlastne paradoxne rieši rovnaké problémy ako Bob. Ba čo je horšie, nerozumie vlastnej spoločnosti a hľadá útočisko na opačnej pologuli. Keď sa tieto dve entity stretnú, samozrejme, že nemôžete očakávať nič explozívne - veď celé je to iba (či skôr "iba") jedna krehká mozaika(: Na záver dávam 4*, aj to iba pre to, že režisérka nemala dosť odvahy na to, aby neskĺzla z tak pekne rozbehnutej filmárčiny do surovej priamej reči. PS: Svojím exploračným štýlom mi pripomínali zábery Fish Tank, ktorý tiež rieši (ak to veľmi zjednodušíme) "bytie" - což je v oboch prípadoch veľmi fajn(: (12.11.2012)

U tohodle fakt záleželo na rozpoložení. Poprvé jsem viděl a nic mi to neřeklo. Podruhé jsem jednou vnoci nemoh spat (byl jsem ztracenej) pustil jsem si ho jak u té nudy rychle zaberu a z úžasem a pochopením hrdinů na obrazovce jsem neusnul. (24.11.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Je v něm vše, co ve filmu má být. Zajímavé prostředí, dobří herci, humor, romantika, tajemství na závěr, uměleckost, žádné klišé, výstižný název. No prostě nádhera. (19.12.2012)

Překrásný film, na který se zas a znova rád podívám. Příběh dívky, hledající sebe sama a muže v krizi středního věku, který chápe, že už je na spoustu věcí pozdě..., chvílemi mám pocit, že všichni herci hrají opravdu sami sebe a to včetně nihondžinů. Posmutnělý konec však vyšeptnutím do ucha čehosi dává divákovi naději, že všechno ještě není úplně ztracené. Když k tomu přidám skvělou hudbu - zejména Air - klidně bych uvítal nějaké nenásilné pokračování. (14.03.2013)

Zatiaľ asi jediný film, kde mi bola Scarlet sympatická. Príjemné.. jednoducho jemne a nevtieravo prirodzene natočené. Ambietná atmosféra Tokia to len umocňuje. (21.05.2013)

Film, který se drží v tichu. Film na téma ticho. Ticho - nejlepší věc na světě, která zní stále stejně dobře. Takže si to shrňme - kdybych nebyl nadržený na tvorbu této osobní kritiky a zůstal bych sám sebou, zůstal bych v tichu též. Ale pár pochvalných slov si tento film stejně zaslouží písemně. Bill Murray je jeden z nejzvláštnějších herců dneška - jeho originální přístup a práce jsou nepopsatelné - jeho výraz tváře je nedoceněná kuriozita, která představuje smutného muže - smutného člověka a jeho drobnými mikroskopickými gesty, o kterých člověk někdy ani prostě vůbec netuší se děj každé scény vyplní z ticha do hřmotu - účel hereckého kontrastu je splněn, aniž by někdo mávl rukou. Otázka je, jestli není film částečně vyobrazením jeho života samotného, ale rozhodně se takto každý někdy cítil. Já se tak cítím každý večer. Film, pojednávající o tom, co si představuji pod pojmem život - tedy smysl života. Film, který řeší všechny či většinu životních situací. Film, který se zabývá osamocením a tím nevýslovným "ničím", co nás napadá každý den. Sofia Coppola tentokrát zabodovala na 100% a kdyby v takovém tempu a s takovým tvůrčím nadšením pokračovala dál - stala by se jedním z nejvýznamnějších tvůrců dnešní doby. Každým filmem chce něco říct, jen to někdy prostě nevyjde a z filmu se stane blábol. Ovšem ne tentokrát. Tentokrát stvořila tak hrozně moc plnohodnotný film, který překračuje hodnotu některých vážených filmových klasik a stává se tak tím nejlepším, co nám film jako takový může nabídnout. A není to Schindlerův seznam nebo Vykoupení z věznice Shawshank či Zelená míle. Je to vlastně kupodivu hypnotické Lost in Translation, které jsem si navždy zamiloval jako ten nejlepší a můj nejoblíbenější film. Soukromý film, který opravdu hodně pochopí jen málokdo. Filmový klenot. (27.08.2013)

Tak prostý děj a přitom tak silný film, neuvěřitelné. (17.09.2013)

Krapet dilema, já od toho nečekal nic a zas tak moc jsem nedostal. Rozhodně ne 5* to nemůžete myslet vážně, mě se zdá i 4 moc, ale je to váš názor, je to příjemný film to jo, ale že bych toužil jej vidět opět, ani ne. (27.09.2013)

Bylo to hezké. Kdo někdy zažil pocit samoty a snažil se najít spřízněnou duši, ten ví. Navíc Scarlett byla okouzlující. Byl jsem také potěšen závěrem, že se to nezvrhlo v nějaký milostný románek, ale zůstalo to v té rovině "spřízněných duší". (12.10.2013)

Pre mňa veľmi priemerný film. Sem-tam celkom vtipný, no chýbala mi tam hlbšia pointa. Inak veľmi krásne znázornené rozdiely medzi Američanmi a Japoncami. (29.10.2013)

I když jsem to viděl raději dvakrát během týdne, abych si byl jist hodnocením, mě to prostě neoslovilo. Přestože herecky je to nadprůměrné (Murray, Johansson, Ribisi), přestože je výborně zachycen kontrast znuděných frustrovaných Američanů a pozitivně naladěných a občas trochu vlezle pozitivně naladěných Japonců, přestože film příjemně plyne a i se na něj docela dobře kouká. Vlastně ani nevím, co bych tomu přesně vytknul, ale prostě to jako celek nějak nefunguje. Odcházet od filmu s pocitem "o čem to jako bylo?" pozitivní hodnocení moc neusnadňuje. A Oscara za scénář prostě nechápu. (17.01.2014)

V nude spoznáš priateľa. :) (17.01.2014)