Stůj při mně

Velmi nenapadny, ale neuveritelne silny, autenticky a vtipny film. Knihu som necitala, ale bohate mi staci aj tato adaptacia, ktora je nielen o chlapcoch a nielen pre chlapcov... Vyborni mladi herci, vyborna stopaz, vyborna kamera. Naozaj skvely maly-velky snimok. Ako mam uvedene vo svojom profile, River je naozaj jeden z najvacsich zmarenych talentov. Skoda ho. (17.08.2009)

Malý nenápadný filmový šperk, ktorý je v rámci príbehu tak skromný, jednoduchý a mierne emocionálny, že si ma - krásnymi hereckými výkonmi a rôznorodými povahovými črtami dospievajúcich chalanov, ktoré sa postupne odkrývajú v lese, kde sú odkázaní sami na seba - úplne získal. Stand by me je nabitý hodnotnými myšlienkami, ktoré sa dotýkajú poškodenej rodinnej štruktúry s ďalekosiahlymi následkami na ďalší život. Veľmi pekný film + nádherná príroda a typické kingovské aj keď jemné mysteriózne prvky spojené s vraždou. (04.01.2011)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle příběh o klukovském dobrodružství, kdy čtyři dvanáctiletí parchanti se přes víkend stanou dospělými, a to aniž by viděli ženskou, na mne moc nezabral. Herecké výkony velmi slušné, ale to je tak vše. Příběh je zcela předvídatelný a vlastně vůbec nic než hlavní téma se nestane. Takže zklamání, víc než 65% to nebude. (22.11.2008)

Zvláštně příjemná adaptace knihy od Stephena Kinga podepřená krásnou hudbou (titulkovou skladbu miluju) a hlavně skvělými hereckými výkony jistých dvou mladých herců jménem Kiefer Sutherland a River Phoenix, který, nebýt své předčasné smrti, mohl dnes patřit mezi nejlepší herce mladé americké generace. Sečteno, podtrženo výborný film, jenže já si při vyřčení slov "příběh čtyř kluků o přátelství" stejně vždy spíš vybavím Spáče. (22.11.2008)

Fakt, že seriálový hit Stranger Things (2016), který recykluje a intenzifikuje styl a prvky osmdesátkových hororů pro děti, teenagery i dospělé, vzdává na mnoha úrovních hold Stephenu Kingovi, není pouhým projevem náklonnosti jeho tvůrců vůči tomuto spisovateli. King, coby tehdy hojně čtený a nejvíce adaptovaný autor, představoval do jisté míry emblém dobové hororové popkultury. V jeho příbězích často vystupují děti či teenageři, ale ne tolik v rolích obětí, jako spíše coby hrdinové nebo monstra, mnohdy vládnoucí nadpřirozenými schopnostmi. Fantaskní motivy ale King využíval k tomu, aby tematizoval dospívání s jeho úzkostmi a temnými stránkami, vázanými nikoli na iracionální strachy, nýbrž na šikanu či domácí násilí. To je případ jeho ikonických románů Carrie (1974), Osvícení (The Shining, 1977) a To (It, 1986), ale také nehororových, a o to mrazivějších příběhů Rage (Hněv, 1977) a Tělo (1982). Poslední jmenovaná povídka se stala předlohou filmu Stůj při mě, jenž bývá Kingovými příznivci, ale i jím řazen mezi nejzdařilejší adaptace. Vedle dokonalého hereckého obsazení měl na melancholicky jímavý výsledek vliv fakt, že režisér Rob Reiner – mimo jiné Kingův vrstevník – do filmu projektoval své zážitky a pocity z dospívání. Kvůli svému zasazení do 50. let bývá film řazen do početné skupiny osmdesátkových snímků, které se s nostalgií či retro přístupem vracejí k této dekádě. Nicméně svými ponurými tóny a vážnými motivy, ale i situováním většiny děje do exteriérů venkovské krajiny má Stůj při mě pramálo společného s campově rozvernými retro snímky jako Hairspray či Návrat do budoucnosti (Back to the Future, 1985). Pro Reinera, ale ostatně také Kinaga se jednalo o mnohem osobnější vyprávění, které nevzpomínalo toliko na konkrétní historickou dobu, jako spíše na určité období v dospívání, spojené s koncem dětské nevinnosti i ideály přátelství. [psáno pro LFŠ 2018] (03.07.2022)