Obnažené město (festivalový název)
-
Naked City, The
Krimi / Film-Noir / Mysteriózní
USA, 1948, 96 min
Režie:
Jules DassinHudba:
Miklós RózsaObsah
-
Z filmového hlediska je duchovním otcem Obnaženého města producent Mark Hellinger, představitel „drsné" novinářské školy gangsterských 20. a 30. let se smyslem pro plnokrevnou povídkářskou fikci, budovanou na dokumentární autentičnosti. Od roku 1932 se jeho jméno začíná objevovat u filmu, zejména v souvislosti s produkcí titulů jako Walshova Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) či Vysoko v horách (High Sierra, 1941), Siodmakovi The Killers (Zabijáci, 1946) či Dassinova Brute Force (Hrubá síla, 1947). Už jen z tohoto výčtu je patrný Hellingerův přínos vývoji gangsterky směrem k filmu noir, zároveň je ale zřejmé, že kořeny černého filmu sahají hlouběji než jen do 40. let minulého století.
Z hlediska vizuální formy a koncepce pak autorství připadá snad nejvýznamnějšímu fotografovi New Yorku Arthurovi Felligovi, známějšímu pod přezdívkou Weegee, jehož černobílá, realisticky režná fotožurnalistická svědectví z míst nehod, požárů či zločinu jsou dodnes šokující...
Titul Obnažené město vychází z Weegeeho publikace a krátkého dokumentu, na něž Hellinger odkoupil práva (Felligův film se posléze jmenoval Weegee's New York). Na základě scénáře Malvina Walda a Alberta Maltze režisér Jules Dassin s kameramanem Williamem Danielsem rozehrávají vcelku obvyklé schéma kriminální zápletky (dvojice detektivů vyšetřuje vraždu bezvýznamné modelky). Jejich cílem je však především zachytit atmosféru a puls, stejně jako chlad i žár velkoměsta. Scény z ulic, barů, policejních stanic, činžáků či luxusních čtvrtí jsou proto vykresleny v semidokumentárním stylu. Často za použití skryté kamery se natáčelo především v exteriérech a autentických interiérech, přítomnost profesionálních hollywoodských herců byla omezena na minimum a mnozí aktéři jsou neherci. Exponovány byly desítky tisíc metrů materiálu.
Vedle o něco pozdějšího britského Night and the City (Noc a město, 1950) je Obnažené město Dassinovým největším přínosem černému stylu. (Letní filmová škola)
Z filmového hlediska je duchovním otcem Obnaženého města producent Mark Hellinger, představitel „drsné" novinářské školy gangsterských 20. a 30. let se smyslem pro plnokrevnou povídkářskou fikci, budovanou na dokumentární autentičnosti. Od roku 1932 se jeho jméno začíná objevovat u filmu, zejména v souvislosti s produkcí titulů jako Walshova Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) či Vysoko v horách (High Sierra, 1941), Siodmakovi The Killers (Zabijáci, 1946) či Dassinova Brute Force (Hrubá síla, 1947). Už jen z tohoto výčtu je patrný Hellingerův přínos vývoji gangsterky směrem k filmu noir, zároveň je ale zřejmé, že kořeny černého filmu sahají hlouběji než jen do 40. let minulého století.Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Houdini
NFR 2007, Oscar 2 : Kamera ČB, Střih + 1 nominace: Námět(11.5.2004)
-
Gimli
The Naked City je jedna velká reklama na policii. Přehrávající herci jsou srandovní, např. představitel role Franka Nilese mi dokonce připoměl Britney Spears v Crossroads. V podstatě se jedná o něco podobného, jako jsou některé průměrné české detektivky z dob bolševika. Za pozornost stojí snad jakási reflexe doby a zejména hudba Miklóse Rózsy.(17.4.2004)
-
Rogue
Od strašného voiceoveru k ještě horší agitce. Dassinova režie však drží film nad hranicí koukatelnosti.(23.9.2009)
-
M.E.J.L.A.
http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/08/obnazene-mesto-1948.html(4.8.2010)
-
anais
Bude to znít jako klišé, ale hlavním hrdinou filmu nejsou lidé, ale samotné město. New York. Všechno ostatní je vedlejší. Některé záběry by se dali takřka tesat do kamene. Do velkolepých kulis města je zasazen příběh takřka tuctový, bez většího vývoje postav, bez snahy o vypilované dialogy ala film noir, bez jasnějšího stylu. Plochost v charakterech ale filmu neubírá na zvláštním kouzlu. A snad je to proto, že tenhle příběh možná neměl být ničím zvláštní. Řečeno s vypravěčem, je to jen jeden příběh z 8 miliónů příběhů, které se v NY odehrají každý den. Proč by tedy právě tento jeden měl být něčím víc než příběhem obyčejných lidí? Lidí, kteří se potýkají s problémy svého všedního dne jako každý jiný obyvatel NY. Zmlsanému divákovi 21.století nemusí na první pohled nic nabídnout. Na pohled druhý se odkrývá docela zajímavé svědectví o velkém městě a jeho obyvatelích. (nakolik to ale byl záměr autorů a nakolik je to moje fantazie, si tvrdit netroufnu)(14.6.2008)
-
Terminus
Nedílná součást americké popkultury - závěr filmu a promluva o "osmi milionech příbězích v obnaženém městě" stály na začátku dlouhého televizního seriálu. Film samotný je veskrze banální kriminálkou, kterou však nad hladinu průměru povznáší práce s lokacemi. New York je jedním z protagonistů, "je z filmu cítit". Z tohoto aspektu se jedná o mimořádné dílo.(2.5.2005)
-
liquido26
V žádném případě se nepovažuji za "zarytého odpůrce krimifilmů", jak nazval jeden z uživatelů ty, kteří hodnotili nízko, ale tato detektivka mě prostě nebavila. Příběh je příšerně průměrný a nudný, voiceover na zabití, herci i jejich postavy nezajímavé a všechno to tedy zachraňují krásné obrázky "obnaženého města". Možná že tvůrci měli radši vybrat jiný z těch "osmi milionů příběhů".(1.10.2010)
-
Vampireman
LFŠ 2010 | Až se divím, že Dassin byl schopen natočit svoje úžasné Rififi. ... Už v úvodu se film chlubí, že ho točili "naživo" v pravym New Yorku - to bych možná ještě byl schopen zkousnout, jenomže voicover popisující (podle mě lamerské) vyšetřování policie skrz celý film je na zabití. Do toho ještě hlásí, co kde v NY je a na konci odporně nadržuje padouchovi. Překvapující je taky fakt, že prvky filmu noir, to málo, co jich tu je, jsou tak nevýrazný, že se divím uvedení filmu v rámci série noirů. Jistě, je hodně dobře, že se točilo v exteriérech, nicméně se z 3/4 jedná o děsivej kýč a líbit se mi film začínal až tak deset minut před koncem, kdy se přeneseme do "příjemnějších" částí NY. Jinak prokoukat se sem skrze ošklivě vykonstruované hloupé dialogy a laciné fóry je skutečně umění.(1.8.2010)
-
senor
Poměrně zbytečná polodokumentární rekonstrukce jednoho policejního případu. Postavy jsou nefilmově nelíbivé a trapně vtipkují, město není zachyceno s žádnou atmosférou. Rozhodně to není film noir. Dassin natočil lepší filmy.(15.4.2009)
-
glamgirl
New York zachytený v celej svojej nádhere rokov štyridsiatych, ale čo sa príbehu týka, ide o pomerne nudné lineárne vyšetrovanie, v ktorom výraznejšie zvraty a aké-také napätie prichádzajú až ku koncu. Inak mi film pripadal ako nekonečné pochôdzky policajta Hallorana. Je pravda, že realisticky zobrazuje rutinnú prácu polície, no podľa toho, čo som videla, by som usudzovala na malomesto - policajti sa niekoľko dní v hojnom počte zaoberali jediným prípadom. Priemerné herecké výkony kompenzuje rozprávač, ktorý komentuje počínanie postáv, no v konečnom dôsledku na mňa najviac zapôsobili zábery mesta a tak trochu som sa spotila, keď som sledovala hlavné postavy behať v tom teple kompletne navlečené v oblekoch a klobúkoch.(28.8.2009)
-
Mr.Ocek
http://www.youtube.com/watch?v=QE2e6FYjCQg(27.12.2011)
-
worm14
Tenhle film museli asi hodnotit jenom zarytí odpůrci "krimifilmů," nenapadá mě jiný důvod pro tak nízké hodnocení. Přitom jde o nekonvenční film, na svou dobu bezpochyby výjjimečný. Řeknu vám proč : 1 - zobrazuje realisticky a bez příkras práci policistů, 2 - nádherné exteriéry - film se nenatáčel v ateliérech, ale pouze v ulicích New Yorku a ve skutečných budovách , 3 - New York, o kterém je tento film v neposlední řadě, 4 - zisk dvou oskarů (kamera, střih) ikdyž to pro někoho nemusí být stěžejní, 5 - vynikající atmosféra, silně připomínající filmy typu Francouzská spojka apod. 6 - gradující děj, vrcholící strhující finální honičkou Pokud vám tohle nestačí, tak opravdu nevím. Abych řekl pravdu, těžko se to popisuje. Navíc tohle není jen o těch policistech, ale i o obyčejných lidech té doby a o městě NY, jak prozrazuje i název. Filmem navíc provází vypravěč, což rozhodně není na škodu. Pokud tady někdo píše, že jde o glorifikaci policie, tak já s tím zásadně nesouhlasím. Policii glorifikují filmy jako Policejní akademie nebo Byl jednou jeden polda, rozhodně ne tento film. Abych jenom nechválil, musím podotknout, že rozjezd se může zdá dnešnímu divákovi možná trochu pomalejší. A ještě herci ve vedlejších rolích občas přehrávali..., ale podívejte se na rok výroby...(29.6.2009)
