Reklama

Reklama

Mary Steenburgenová jako spisovatelka hledající literární inspiraci na Floridě... Rok 1928. Dvaatřicetiletá newyorská novinářka Marjorie K. Rawlingsová nepříliš úspěšně píše povídky situované do středověku. Jednoho dne se rozhodne, že zcela změní svůj život. Proto zakoupí pomerančový sad na Floridě, aby měla klid na práci. Její představy a plány se sice poněkud rozchází se skutečností, zato tu nachází prostředí, jemuž dobře rozumí. Právě povídky, které zde Rawlingsová napíše – začnou noviny otiskovat... Životopisný příběh natočený známým hollywoodským tvůrcem Martinem Rittem zaujme prostředím krásné floridské přírody. (Česká televize)

(více)

Recenze (19)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Mírně nudně zpracovaný životopis mně neznámé autorky jsem už kdysi viděla a uvědomila si to až v polovině filmu. Tak zhruba takový dojem na mně snímek zanechal. Postava autorky mi byla nesympatická, taková sobecká vzdorovitá otrava, i když jí neupírám, že pro svůj cíl stát se spisovatelkou byla ochotná dost zabojovat. Souhlasila bych ve všem s jejím nakladatelem, který odmítal její gotické romány a kývnul jí až na reálné příběhy lidí, kteří jí obklopovali v divočině, kam se přestěhovala. S tím rozdílem, že já bych chtěla, aby je napsal někdo jiný. Protože v komentáři využité citace z jejího díla byly zoufale sentimentální. SHRNUTÍ: Kterak grafomanská alkoholička našla inspiraci v džungli. ()

jaanyna odpad!

všechny recenze uživatele

No co zase tohle bylo za slátaninu? Spisovatelka (???) utekla od manžela z New Yorku (!!!) do chatrče na břehu bažiny plné aligátorů, kteří tu pomatenou ženštinu bohužel nesežrali, i když tomu šla několikrát naproti. Ale není to film o aligátorech, je to o kolouškovi nebo srncovi nebo co to bylo a o divných lidech. Sama spisovatelka byla tak nehezká, že si mohla dovolit bejt protivná a proto se do ní okamžitě zamiloval první chlap, o kterého na té Floridě zakopla. Ona ho nechtěla-chtěla-nachtěla-chtěla atakdále. Pak se tam asi sedmdesát pětkrát zopakuje, že by měla psát o těch lidech tam a ona nakonec o těch lidech píše. A pak je konec filmu. ()

Reklama

peproch 

všechny recenze uživatele

Ono je to vlastně nevhodné označit tento film jako drama, protože tu o drama vůbec nejde. Dramata možná prožívají vedlejší postavy příběhu, daleko vhodnější je představit tento snímek jako idylu. Protože právě o to jde, drama Marjorie zažila již v rámci expozice, odešla od manžela, z městského prostředí, z nesvobody. Nalezla venkov, nové, idylické vztahy, bytostná přátelství, její ženská emancipace je i autorskou emancipací, role přírody, role venkova.... však to z české literatury znáte. Kdo tedy čeká jakékoliv byť jen náznaky napětí, bude zklamán. Takže hodnotit lze jen to, jak se tvůrci a protagonisté zhostili tématu a rolí. A český dabing hooodně kazí lyrismus i autentický dojem. Je to film, na který se dívejte se svou osmdesátiletou mamkou nebo tchyní v nedělní podvečer. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Rittovi to mimo mesto, na americkom vidieku, vždy išlo. Išlo mu to najmä s Paulom Newmanom, ale ako dokazuje Cross Creek, vedel nakrútiť aj film "ženský" a dokázal skvelo viesť aj ženskú hviezdu v hlavnej úlohe. Atmosféra tak nemá chybu, o tom som vôbec nepochyboval. Ide o mierny dejovo vyprázdnený experiment, na ktorom sa dá skvelo vysledovať vývoj emancipácie v kinematografii. Dnes by už podobný film o ženskej snahe vymaniť sa z okov spoločnosti nemusel skončiť tak konvenčne. Na druhú stranu tu ale muži nie sú spisovateľkinými nepriateľmi, milostná linka bola povinnosťou. Príjemné nostalgické spomienky na prvé pozretie pred vyše 30 rokmi. 70% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo, jo, zenske filmy mal uz Vincente Minnelli, a to konkretne The Cobweb 1955 a Soma Came Running 1958, tu na zas zensky film natocil aj Martin Ritt /Edge of the City, Parizske Blues/. A je to nuda, nic sa tam nedeje, ona je neuspesna spisovatelka a isla do akehosi mesta X hladat klud k svojej praci. Toto je zas nieco, pri com sa bude laik -nedouk xmrti nudit a myslim si, ze toto je o5 nieco pre vystudovane filmove teoretiky -elitari : 20 % ()

Galerie (28)

Reklama

Reklama