Na západní frontě klid

Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %. (31.08.2017)

Projevil se zub času nebo neprojevil? Na myšlence ani celkové pointě ne, ta přetrvává s nesmrtelnou knihou a pořád bude. A na filmu? No, zub času jako takový určitě ne, stále je dneska co obdivovat, protože když si uvědomíme, že je to z roku 1930, nemůžeme dělat nic jinýho, než otevřít pusu a sledovat. Avšak co na to řekne obyčejný divák? Že je to stará nudná hloupost. Za sebe říkám, že z objektivního hlediska je to první velkofilm, co byl kdy natočen a na 1930 je to nadčasové dílo o několik desítek let, jenže... Pokud u filmu střikrát usnete a už nemáte ani chuť dokoukávat, je něco špatně. (08.03.2009)

Klasický materiál vynikající v tom, kolik aspektů této války, ještě navíc z pohledu němců, v sobě zvládá hladce pojmout. Ukazuje jak nesmyslnost z pohledu obyčejnýho živáčka, dopad na jeho psychiku, mylné glorifikace, tak pak vojnu ve světle radostí, parťáctví a později návratu domů k něčemu, co mezitím neexistuje ("been in this for too long"). Tj. vhled na rozpadající se válečné Německo nejen do zákopů, ale i zákulisí nebohých matek, dědků rozumbradů, verbujících autorit, umírajících nepřátel... Skvostné jsou bitevní sekvence, ty rozhodně utkví (kulometná sypačka, utržený ruce, epičnost i na dnešní poměry) a vyzní správně jako útok-protiútok mlýnek na maso. Ta pacifistická agitka na mě sice sem tam až příliš sentimentální prvoplán (vůbec se ale nedivím), součtem však povedená adaptace a nadčasově kvalitní vojnovina ještě z doby, kdy brali první světovou za konflikt ke skončení všech válek. Přičemž divácky "lehčí" podívaná než často spolu-zmiňovaný WESTFRONT 1918 (x). (29.11.2018)

Ano, já vím, že musím brát v potaz rok vzniku tohoto filmu. Uřvaná němčina mi ale trhala uši, herci se chovali naprosto nepřirozeně a hlavní hrdina mi k srdci nepřirostl (to ani nemluvím o představiteli Katczy, kterého jsem si při čtení knihy oblíbila nejvíce). Budu doufat, že další plánovaná adaptace dopadne lépe. (08.06.2012)

Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 30 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl. (08.05.2009)