Režie:
Robert RodriguezScénář:
Robert RodriguezKamera:
Guillermo NavarroHudba:
Los LobosHrají:
Antonio Banderas, Salma Hayek, Joaquim de Almeida, Cheech Marin, Steve Buscemi, Carlos Gómez, Quentin Tarantino, Tito Larriva, Danny Trejo, Carlos Gallardo (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V pokračování osudů osamělého hudebníka (El Mariachi z roku 1992) se tentokrát mariachi (Antonio Banderas) vrhne po hlavě do temného podsvětí, aby se oděný v černém hávu a s kytarou přes rameno vydal po stopě posledního z neslavných mexických drogových magnátů Bucha (Joaquim de Almeida). Ten mu v předchozím snímku zabil milenku a do ruky zavrtal kulku, aby nemohl hrát na kytaru. Za pomoci přítele a svůdné majitelky knihkupectví Caroliny (Salma Hayeková) Bucha sleduje, pronásledován gangem jeho nemilosrdných zabijáků. Film vrcholí divokou přestřelkou, ve které už nejde o čest, ale o život. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (678)
V tom filmu jsou pouze dva pětihvězdičkové momenty, a oba se odehrávají na baru: tím prvním je scéna, v níž Steve Buscemi vypráví o záhadném chlapíkovi, který vystřílel celý bar, a tím druhým je vynikající scéna, v níž Quentin Tarantino vypráví vtip o pochcaným barmanovi. Výborný je ještě nástup Dannyho Treja na scénu - herecký prostor zde sice neměl velký, ale jeho postava je strašně zábavná a celý film skvěle oživuje. Zbytek filmu je kvalitativně nevyrovnané béčko (šukací scéna je naprostý trapas), které nedokáže vyprávět ani tak pitomoučký příběh, jaký je zde obsažen, a které místy až otravuje svým puncem amatéřiny (notně podpořeným dvojicí Banderas & Hayek, jejichž herectví a španělský přízvuk působí až bezděčně komicky - osobně mám Banderase mnohem raději ve filmech, kde namísto angličtiny mluví rodnou španělštinou). Filmu by asi šel vyčítat i početný výskyt žánrových klišé, na druhou stranu to ale asi není úplně fér, protože to hlavní na tomto filmu je především zábava a přiznaná pocta béčkové filmařině, takže těžko vyčítat filmu něco, co bylo tvůrčím záměrem. Mnohem spíše mi na něm vadí děravost scénáře, v němž některé situace prostě nedávají smysl (kde se třeba ke konci vezmou ti dva chlápci, kteří v - mimochodem naprosto idiotské - střílečce stojí po Banderasově boku?) a v němž se film posouvá ke konci způsobem, který jsem shledal nesnesitelně statickým. Nemám za sebe problém přiznávat tomuto filmu kultovní status a pobavit se u mnoha jeho dobrých fórů, ale prostě si myslím, že svůj tvůrčí vrchol měl Rodriguez v té době teprve před sebou. ()
Desperada předcházela skvělá pověst zámořského Limonádového Joea, ale otevřeně řečeno, jeho odkazu zůstal mnohé dlužen. Oč méně je desperado vtipný, o to více je akční. Já ale nejsem příznivcem akčních filmů, navíc scénář mi přišel jen průměrný a především nevyrovnaný. Silné momenty se - především v druhé půli střídají s vatou vyplněnou samoúčelným násilím. K tomu, abych Desperáda akceptoval, potřeboval ještě kousek nadhledu a vtipu navíc.Celkový dojem 55 %. ()
Prvy komentar = najvacsia srdcovka. Skvely akcny narez od Rodrigueza ma dokonalo odrovnal. Aj ked Desperado sledujem poX-ty krat vzdy ma atmosfera spinaveho Mexika a barov plnych chlapikov ktorych by ste sa ani neodvazili oslovit, uplne pohlti. Banderasov El mariachi je pre mna jeden z najposobivejsich filmovych hrdinov s najposobivejsim nastupom na scenu, ktory komentuje Buscemi (the Biggest mexikan I'v ever seen :)), akcne sceny sa daju porovnavat azda len s krvakmi Johna Woo a to je naozaj velka pocta. Opisovanim skvelych momentov, skvelej hudby dokonale zladenej s akciou, vypeceneho humoru (Tarrantinov vtip) a mnoho ineho by som mohol sediet az do rana. Jednoducho klenot zanru, ktory u mna uz nic neprekona. 10/10 ()
Luxusní uvedení Roberta Rodrigueze do světa velkého filmu. Desperado vnesl do akčního žánru po dlouhé době zase jednou svěží vánek a z Antonia Banderase udělal hereckou extratřídu. Akce je hodně dobrá, ze špinavých Mexikánců se stává ideální potrava pro pistole a kulomety a i když by toho střílení mohlo být i trochu víc a hluchých míst zase míň, oddělání Tarantina za to přece stojí, ne? ()
Tenhle tequilla western si vždycky užívám. Užívám si minivystoupení Quentina Tarantina i jeho gloriózní konec, jako vždy výtečného Steva Buscemiho, horkorevnou hudbu a mexikánsky divokou akci. Rodriguez podává na režisérské sesli dost možná nejlepší výkon kariéry a El Mariachi v podání Antonia Banderase má grácii velkých hrdinů-mstitelů. Desperado není vlastně ničím víc než klišovitou střílečkou se zápletkou tradičních westernů. Fórek je v tom, že si to dobře uvědomuje a v mnohých citacích je až kousavě parodický. Na jednu stranu švanda, na druhou stranu brilantní a napínavý akční film o kytaristovi, který své fláky provozuje v komorních aranžích pro dvě brokovnice... To můžu! ()
Galerie (108)
Zajímavosti (44)
- Natáčení bylo pro Quentina Tarantina (Posel) jednodenní záležitostí. V té době totiž právě zahajoval propagační turné k Pulp Fiction: Historkám z podsvětí (1994) a proto musel všechny své záběry stihnout během jednoho dne, což se skutečně podařilo: ráno odtočil a večer už odlétal. (Šéfik)
- Robert Rodriguez a Danny Trejo (Navajas) až během natáčejí zjistili, že jsou příbuzní. (NIRO)
- Antonio Banderas (El Mariachi) později vzpomínal, jak bylo nízkorozpočtové natáčení se štábem, složeným většinou z nefilmařů, nebezpečné. Například ze slavného záběru, v němž se Salmou Hayek (Carolina) jdou vstříc kameře s masivním výbuchem za zády, si pamatuje "pach spálených vlasů. Mých vlasů, Salminých vlasů, vlasů půlky členů štábu..." (NIRO)
Reklama