Od soumraku do úsvitu

Jednou jsem si takhle pustil televizi a zpozorněl, že za pět minut začne Od soumraku do úsvitu. Tak dlouho jsem se ho bránil, až jsem si říkal, že se mu jednou podvolit prostě musím. Řadí se mezi jednu z klasik devadesátých let a tak by byla škoda dál vykládat, že jsem jí nikdy neviděl. Obrnil jsem se, připravil flašku Bocmana a mezitím už se rozjížděly úvodní titulky. Na to, že scénář vymyslel Tarantino, tak v prvních minutách film nebyl ani moc ukecanej. Za to si tu Tarantino střihnul jednu z hlavních rolí. Úchyláčka epesního. To mi ale vůbec nevadilo. Naopak. Rozjížděl tu s Clooneyem docela slušnou gangsterku, která měla hlavu, patu a hlavně bavila. A začala bavit ještě víc, když se na scéně objevil kazatel Harvey Keitel. Následuje přesun do Mexika a do té doby všechno pořád dává jakž takž smysl. V Mexiku se ale stane něco, co jsem nikdy v životě v žádném jiném filmu neviděl. Celý magický realismus filmu se přehoupsne do absolutní šílenosti, která nemá hranic. Tarantino se asi při psaní scénáře ožral tekutým dusíkem, protože to co pokračuje, na to nemám slov. Nechci spoilerovat. Moc si o filmu nečtěte, prostě si ho pusťte a uvidíte jestli z toho budete vyřízeni stejně jako já. Výsledek je takovej, že první půlka bavila a druhá půlka bavila. Čtyři hvězdy jak z partesu za něco, co vůbec nedává smysl. To je prostě Tarantino…jinej holt nebude. (11.04.2018)

"Byli to upíři. Cvoci nevybuchnou, když na ně svítí sluníčko, ať jsou sebecvokatější." Těžko se mi vysvětluje, proč jsem kdysi tak často navštěvoval bar Titty Twister, když mám raději česnek než upíry. Možná jsem jenom čekal na "sympaťáky" bratry Geckovi, možná jsem chtěl vidět v akci kříž složený z brokovnice a baseballové pálky a možná jsem si jen užíval taneček slečny Santanico Pandemonium. Asi to bylo od všeho kousek, ale dobře si pamatuju, že než se z toho stala standardní upírská kousačka, trhačka a vysávačka, tak mě to bavilo o ustřelenou hlavu a ukousnutého pinďoura víc. (05.02.2017)

Vydal jsem se vstříc gangsterskému dobrodružství ála Gauneři nebo v případě Rodrigueze Desperado a tak trošku jsem nepochytil, že se jedná o horor a hlavně parodii na Armádu temnot (což je celkem irelevantní, jelikož Armáda temnot je sama o sobě parodie). Nicméně výborný božský George, slabší, i když přesvědčivě labilní Quentin a samozřejmě nesmí chybět tehdy ještě vráskami a ovislou kůží neposkrvněný Danny Trejo. Lehký nadprůměr...6/10 (05.03.2016)

Mix akční gangsterky a brutálního hororu, většinu času překvapivě svižný a vcelku zábavný i v potocích krve a hromadách mrtvol. V hlavní roli vcelku sympatický gangster Clooney a pošuk Tarantino v rolích bratrů prchajících do Mexika po loupeži v bance. Tarantino napsal i scénář, režii má Robert Rodriguez (též např. Desperado), takže není divu, že akce je občas dost drsná a násilím se nešetří. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=9E5iV_VoBSg (26.04.2009)

Pořádný ranec fantazie převedl na plátno stále dětinsky nevybouřený Robert Rodriguez. Salma Hayek zde zpečetila pověst jeho hvězdy, George Clooney naopak nastartoval úspěšnou filmovou kariéru a Quentin Tarantino si vedle vtipného scénáře střihnul i roli psychopatického úchyla. Osobně mě více nadchla první polovina snímku (80%), které temperamentní Rodriguez vtiskl svůj svižný režijní rukopis a s gustem se vyžívá ve vypilovaných dialozích (a Tarantino je zde hodně cítit), zatímco v té druhé (50%) se důraz klade zejména na nekonečně krvavé efekty. Nejsou to nikterak zářivé čtyři hvězdičky, ale pořád jsou!! „Kam nás to vezete?“ – „Do Mexika!!“ – „Co je v Mexiku?“ – „Mexičani!!“ (04.06.2007)