Tokyo Vice - Season 1

Tohle není pouze retro konce 90.let, ale perfektně propracovaná kriminálka zobrazující společnost a zločineckou scénu japonska pohledem gaidžina z USA. Všichni herci odvedli velice dobrý výkon v tomto realistickém temném krimi, které je je velmi pohlcující. Musíte dát seriálu šanci, akceptovat pomalejší tempo vyprávění. Spletenec vztahů, kulturní odlišnosti, vše krásně vykresleno. Navíc ta retroatmosféra není vůbec jalová, perfektní pulzující mozaika doby. Již se těším na druhou sezónu. (Viděno v roce 2022). (28.01.2024)

„Pokud nemáš očitého svědka, na vraždu rovnou zapomeň.“ Snaha proniknout do tokijského podsvětí 90. let, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. První sérii odstartoval legendární Michael Mann (bohužel zůstalo jen u jediné epizody), který ostré hochy vyměnil za podrobný diskurz do práce japonské policie, která je proslulá svou kontrolou nad informacemi, a do způsobu, jakým úřady spolupracují s novináři. A to vše s nezbytnou společenskou rovnováhou se zakořeněným organizovaným zločinem. Aneb jak první zahraniční kriminální reportér Jake Adelstein v největších japonských novinách k prvním případům přišel… „Prchl“ od rodiny k nalezení nezávislosti, snaží se zapadnout a ctít systém plný rituálů a kodexů chování. Jenže docela brzy podřadíme. Kořeny Yakuzy jsou předlouhé, tudíž se policie alespoň snaží mezi klany udržet mír. Brzy se Ansel Elgort (Jake) od detektiva Kena Watanabeho dozvídá pár dílků skládačky. Poznává společnici Samanthu, kterou drží sen o vlastním byznysu, vzniká i pouto s členem klanu Satem, které je tu vlastně jen díky společné lásce k americké popkultuře. Celkově Jake překvapivě snadno (a podivně) získává důležité kontakty i důvěru řady lidí. Hlavně mi ale nesedělo, že by předtím nevěděl, jak to v praxi chodí. Šel až do morku kostí, od jazyka přes kulturu až ke složitým přijímacím zkouškám, aby se dozvěděl, že investigativní novinařina a „skutečné“ zpravodajství vypadá krapet jinak. Právě proto to úplně není o příběhu horlivého novináře, ale o samotném Tokiu ve všech jeho odstínech. Ale když už jsme u „cizáckého“ žurnalisty, jeho zatvrzelost a umíněnost se u něj postupně překlápí spíš do otravnosti. A to zamrzí. Myslím, že Ansel Elgort mohl najít zajímavější způsob, jak postavu uchopit. (10.06.2022)

Jedinečná příležitost získat práci v prestižních japonských novinách Meičo, to potká jen hrstku vyvolených. Přesto se pokouší příležitosti chopit mladý začínající americký novinář Jake Adelstein, naučil se plynně japonsky a je připraven udělat za dosavadním životem tlustou čáru, splnit si svůj sen a stát se v Zemi vycházejícího slunce novinářskou legendou. Jenže co dělat, když chcete psát o zločinech jakuzy a nikdo se s vámi nebude bavit, protože jste gaidžin.. Musíte něco nabídnout, musíte si vybudovat vztahy s policií a otevřít se světu pohybujícímu se na hraně zákona.. A třeba kápnete na něco opravdu velkého... 85% (04.04.2024)

Rozjezd první sezóny nebyl z nejrychlejších a nemohl jsem se zbavit pocitu, že by epizodám slušelo vyšší tempo. Od třetího dílu má spokojenost zvolna narůstala; z toho, co jsem viděl, jsem usuzoval, že si tvůrci pro diváky chystají pořádně výživný závěr, a nakonec jsem jen tupě civěl, jako chlapeček, kterému větší kluci sebrali na pískovišti kyblíček. Dostavilo se u mě tedy zklamání, které nebylo způsobeno ani tak průběhem řady jako jejím zakončením- nezakončením. / Poučení: Pokud jde feministkám skutečně o práva žen, měly by za ně začít bojovat v Japonsku nebo Íránu. (29.10.2022)

Mierny nadpriemer, hoci obcas naivny, zo sveta jakuzy, policie a tokijskej prominentnej redakcie a luxusnych "spolocnicok".  Mlady gaijin - Jake ako horlivy a japonsky plynulo hovoriaci reporter, hoci american v japonskej redakcii sa prihodne zaplieta do vsetkych spomenutych sfer a ich vzajomnych vztahov. Priznavam, ze to ma svoju atraktivitu, na ktoru tvorcovia stavili, obcas je to vsak prilis naivne. Najviac ma bavila asi redakcna linia a i zivot spolocnicok. Ta prva prevazuje len v prvych dieloch, neskor je to uz len mafianska zalezitost. Polhviezdie urcite pridavam za vynikajuci soundtrack od panov menom Danny Bensi & Saunder Jurriaans. Takmer vzdy je to pri zaverecnych scenach a kreditnych songoch genialne namiesane. Zaver ma moc nepotesil, na strane druhej ani neprekvapil, kedze sa az tam vynorili niektore uplne zrejme otazky, o ktorych sa dovtedy okato mlcalo. Totiz, paky medzi policajtami a mafiou.  I tak odporucam. Celkom vitane osviezenie. 70% (16.06.2022)