Seveřan

Podle ukazek jsem cekal nejakou drsnou reznicinu a pomste ala Conan, i kdyz mi bylo jasny, ze tohle bude i trochu artovka, ale vysledek je solidni blitka. Film se snazi vypadat syrove, ale pusobi to spis lacine, herci nemaj v podstate co hrat a tak na sebe bud jen vrci nebo se tvari nasrane, dej se pomalu sune dopredu, misty to je sice krapet napinavy, ale vetsinou jen divny az nudny, cemuz ani nepomaha tezce prepalena stopaz. Je sice fajn, ze tu je par necekanejch zvratu, ale co z toho, kdyz jsou vam postavy naprosto ukradeny. A nakonec ani nedojde k zadnejm poradnejm bitkam. Aspon, ze kamera a hudba jsou docela uchazejici. Par svetlejch momentu tu je, ale to je tak vsechno, dalsi Eggersovo filmy si dukladne rozmyslim. (06.08.2023)

Směs vikingské řezničiny a mytologické symboliky dopadla ve prospěch toho prvního – bohužel pro mě. Eggersova předchozí díla Maják a Čarodějnice byla rozhodně nadupanější co se týče významů, nedořečenosti a nároků na diváka a v této konkurenci je nový Seveřan rozhodně jeho nejpřístupnějším a nejpřímočařejším snímkem. Animální nabušenost Alexandera Skarsgårda má dostatek prostoru k vyniknutí, stejně jako křehkost slovanské víly Anyi Taylor-Joy. Bitevní scény jsou dostatečně brutální (přestože ještě trochu přitlačit šlo) a podle očekávání i krásně nasnímané. Nádherně vypadá i provádění pohanských rituálů, s nimiž Eggers sice nešetřil, ovšem přehršel mytologické omáčky se spíše snaží zakrýt banalitu ústředního příběhu. Ten vychází ze skandinávské legendy o Amlethovi, kterou později využil Shakespeare jako klíčovou inspiraci pro Hamleta. Čitelnou příběhovou kostru však Eggers obohacuje jedním zásadním zvratem, jenž je sice trochu předvídatelný, zároveň však správně osudový a krutý. Seveřan je tak hlavně o pomstě, o nemožnosti (či neschopnosti?) vymanit se z předurčenosti. Dohromady to není málo, ale od jednoho z nejtalentovanějších nezávislých tvůrců bych uvítal přece jen trochu odvážnější podívanou. (18.04.2022)

Čarodějku i Maják jsem viděl, takže jsem si docela dokázal spočítat co mne čeká, obzvláště když místní hodnocení pomalu ale jistě leze stále nahoru. A těšil jsem se , to jo ! Deváté století, Island... Místo, kde by jste nechtěli žít ani v době kdy vám zrovna vesnici nenapadli zfetovaní berserkři se sekerami a kyji. Možností jak v těch časech zajít přirozenou cestou bylo nespočet i tak... Zdá se a už to tu padlo, že si scénáristé tu kus vypůjčili od Sofoklése a i kus od Shakespeara. Jenže ani třeba u Shakespeara se neví zda vše psal skutečně sám, navíc to vypadá, že v některých případech brakoval arabskou Tisíc a jednu noc, kdy Romeo a Julie se až nápadně podobá jedné z ,,pohádek''. A nebo to holt někteří tehdejší zamilovaní měli těžké ať už žili v Arábii nebo v Evropě... .-). Tenhle film pochopitelně o Romeovi s Juliíí není ! Seveřan je dost brutální jízda plná násilí, jenže ta doba prostě byla taková. Když jste dostali flákanec kyjem přes hlavu, neřekli jste au. Prostě to mlasklo a vaše hlava připomínala přejetý meloun. Proto by ti jimž krev vadí asi tento snímek měli vynechat. Sice udělají obrovskou chybu, ale pořád je lepší pustit si film doma v klidu a vychutnat si ho než například od útlocitné manželky neustále poslouchat jak je to brutální. Ono to zase tak hrozné není, ale těžko vyprávět ságu o pomstě otcovraždy bez násilí že? To zkrátka jaksi nejde. A jelikož je Amleth Viking a né křesťan, nebem je pro něj Valhalla. Místo pro udatného válečníka. Takže aniž bych tu spoileroval, lehce naznačím, že o nějakém odpuštění v tomto filmu nemůže být řeči. Celé je to skvěle severské, pohanské, mrazivé, plné skvělých snových obrazů. Dafoe se evidentně na majáku Eggersovi osvědčil a tak z něj tady udělal rovnou šamana. A jak mu ta role sedla panečku. Jako bych hrál zase Far Cry Primal a vlezl sám do chýše k šamanovi, který mi z vlčí lebky dal usrknout trochu té krve s houbičkami abych se stal sněžnou sovou či mamutem... Skvělá byla i Nicole, ale už nám stárne holka. No a Alexander Skarsgård byl prostě excelentní! Dávám za 4 havraní pera. * * * * (31.05.2022)

Třetí film mého miláčka Roberta Eggerse dopadl podle očekávání, zatím nejlepší film roku. Oproti jeho předchozím filmům se jedná o přístupnější a přímočařejší snímek, pojednávající o pomstě, vykreslující drsný a ujetý vikingský svět, takový jaký pravděpodobně byl, bez zbytečné romantizace a pozlátka. Ovšem pod tím, co na první pohled může vypadat jako typický přímočarý příběh o pomstě se skrývá více a i tento příběh je odvyprávěn nejlépe a nejzajímavěji, jak je to možné. Nutno ale říct, že od toho nečekejte Gladiátora pro vikingy, pořád si to drží svůj odstup a nesnáší se vás to dojmout. Zároveň to není film plný epických bitev a soubojů, ovšem když na něco z toho dojde, tak to opravdu stojí za to. Spíše bych to přirovnal k vikingskému Macbethovi. Eggers ukázal, že i velký rozpočet umí zvládnout mistrovsky a neutopí se pod jeho tíhou. Každý souboj je lahoda pro oči. Zatím každý film tohoto režiséra byl zasazen do minulosti a už od Čarodejnice je jasné, že ví jak diváka naprosto a kompletně přenést do doby, ve které se film odehrává. Je to mistr atmosféry, což je i zde nejsilnější stránka jeho filmu. Každý záběr je malbou a jedná se o jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Vizuál ještě dokresluje dokonalá hudba. Všechny postavy jsou bravůrně prokreslené a ještě lépe zahrané a každý herec z tohoto ansámblu má moment, kdy může opravdu zazářit. Chtěl bych vypíchnout Nicole Kidman, která má minimum prostoru, ale ve své scéně ze sebe vydala všechno. Nakonec jen zmínit, že se nejedná čistě o historický film, ale je tu hromada prvků mytologie, které jsou zakomponované, ale nejlepším možným způsobem. Divák, který má radši čistě realistické příběhy si to může interpretovat, tak že zde nic mytologického není a jen si to náš hrdina, vymytý touto vírou, to tak vnímá. Je to i přímo naznačeno. Eggersova režie je až nadpozemská na začinájícího tvůrce, je tak dobrá, že vás naprosto pohltí a přestanete ji analyzovat, protože splyne s filmem, ale jeho dlouhé a promyšlené záběry jsou jak z jiného světa. Film ale není jen depresivní a těžkopádnou prohlídkou umění. Film je místy odlehčený, přijemný, srdcervoucí, romantický. To mě na tomto tvůrci baví nejvíce, těžko se dá na jeho film narvat jedna žánrová nálepka, který jeho film vystihne. Je to zajímává skládačka tvořící krásný obraz. Nutno přiznat, že místy se to ale lehce táhne a emoce nefungují úplně 100% a osobně mi sedí více filmy jako Maják a Čarodejnice, ale tady se jedná čistě o osobní preferenci. 9-10/10 ještě si nejsem jistý a počkám až ve mě film uzraje. Přesto je to podívaná, kterou si fanoušek filmů nemůže nechat ujít a ani běžného diváka neunudí a neurazí, ale bude to pro ně hůře stravitelný pokrm. (14.04.2022)

Je nad slunce jasné, že se vůbec nejedná o špatný film. Ten již na první pohled disponuje všemožnými kvalitami, jako jsou například propracované bojové scény, líbivý vizuál, dobře zvolené hlavní postavy a vcelku zajímavý příběh. Všechny tyto klady však zneváží jediný výrazný zápor. Nikdy jsem totiž nepřišel na chuť jak panu režisérovi, tak jeho pomalému způsobu vyprávění plného snů a halucinací. To pro mne dokázalo toto vcelku zajímavé dílo znehodnotit na pouhopouhý průměr. Vložky jako je například vytí, štěkání a prdění u ohně jsem prozíval a stejně tak jsem si příliš neužil snové části, kterých je ve stopáži mnohem víc, než je zdrávo. Proto jsem také valnou část sledování spíše protrpěl a užíval si vždy jen chvilková rozptýlení. Film tak pro mě končí obrovským zklamáním podobně jako tomu bylo nedávno třeba u Posledního Souboje (míra zklamaní sedí, ten však pro mne ztroskotal z jiného důvodu). 62% (15.05.2022)