Bílý pes

„Teda já už viděl něco průserů, ale ti namouduši podělali, co mohli.“ Neuvěřitelně naivní podívaná s topornými dialogy, ještě topornějšími herci a vůbec nejtopornějším zpracování problematiky rasismu, jaké jsem kdy viděl. Nejhorší je, že to někdo opravdu myslel vážně. To už je snad lepší, rozuměj méně povrchní, i Kult hákového kříže, a to je co říct. (31.05.2020)

Celý film si pro sebe ukradl R2D2, o jehož plakát jedna z postav věčně tupí šipky. V prvním plánu naráží Fuller na téma rasismus, které se stalo jakýmsi leitmotivem jeho snímků a nutno podotknout, že ačkoliv bylo promítáno z velice špatné kopie, pohled na bílou bestii cenící tesáky pořád dokáže mrazit a vzbuzovat patřičný respekt. (07.07.2011)

Co se týče kritiky rasismu, tak ta symbolika je sice jasná, ale mě to přišlo strašně laciné. Ostatně psi se dají vycvičit tak, že reagují útokem na jakýkoliv impuls, takže kdyby na místě černochů byli třeba blonďáci, nebo kravaťáci, vyšlo by to nastejno, protože postup při odnaučování by byl úplně stejný. Nejzajímavější tak byl až samotný konec. Plusem jsou solidní herci, R2D2 a samozřejmě hlavní hvězda filmu, kterou byl jednoznačně hafan, ale čekal jsem podstatně víc. 50% (15.01.2016)

Veľmi originálny námet, film s takouto témou som ešte nevidel. Ale aj napriek tomu, že filmy o rasizme na mňa zvyknú väčšinou silno zapôsobiť a som milovník psov, tak tento film mi nesadol, celý mi prišiel taký neprirodzený. Určite verím, že psov možno vycvičiť na napádanie ľudí podľa farby pokožky, ale správanie sa toho psa mi prišlo zvláštne. Keď už si toho toľko vytrpel pri cvičení a stal sa z neho zabijak, tak na môj vkus si až príliš ľahko navykol na novú paničku bez jediného problému. Postav Kristy McNichol je tiež trochu zvláštna, po útoku na jej kámošku sa psa zastáva a nechce ho dať utratiť, aj keď si asi ťažko mohla za tých pár dní k nemu vytvoriť až taký vzťah, aby po tomto incidente nemala z neho strach. Čo sa týka samotných útokov, nie sú príliš dobre filmársky zvládnuté. Pes sa zahryzne do nohavice alebo bundy, ale nevyzerá pri tom príliš krvilačne, skôr hravo. Potom ho ošpliechajú ružovou farbou a už je z neho zabijak. Aby pôsobil naozaj desivo, mali ho natočiť v spomalenom zábere (ktorých tu je požehnane), ako mu z papule kvapká krv a trčia kúsky mäsa. Proste cítiť z každého záberu takú tú B-čkovosť. Pre mňa priemer. (30.03.2021)

Sofistikovanější než by jeden z čistě béčkového prvoplánově kontroverzního nástřelu „Goro bílý pes makabrózně morduje Afroamíky“ čekal. Fullerovo velké vítězství je, že to funguje v obou zamýšlených rovinách. V první žánrové polovině z „jejího pohledu“ jde o tradičně vystavěný znepokojivý thriller staromilského střihu, který je v mnoha aspektech lepší adaptací Kingova Cuja než filmové Cujo samotné a plně si vystačí s pozvolně budovanou atmosférou, táhlými záběry, tu a tam obnaženou mordou, mrazivým zavrčením a geniálně posmutnělým Morriconeho podkresem. Ve druhé metaforické polovině „z jeho pohledu“ pak jde o mnohovrstevnatou alegorii na rasismus a xenofobii, která je komplexnější, znepokojivější a působivější než leckteré „jakože serióznější“ snímky na totéž téma. Třešničkou na dortu je pak relativizující závěr, který se v dušičce usadí a ne a ne z ní ven. (12.09.2017)