Prisoners of the Ghostland

Když se šeptá o tom, že by měli Prisoners of the Ghostland být nejšílenějším filmem v kariéře Nicolas Cage, divák by měl okamžitě zbystřit. Herecká ikona si totiž více než dekádu v podstatě buduje kariéru tím, že chodí do víceméně bizarních filmů. Na vině jsou nejspíše dluhy na daních i samotné Cageovo vyjádření, že ho klasický blockbusterový Hollywood omrzel. Tak či onak je již aktuálně vydobytá pověst Prisoners of the Ghostland oprávněna. Z fleku totiž dost možná bude Prisoners of the Ghostland skutečně patřit mezi největší šílenosti, které kdy Cage poctil svou tváří. Znamená to ovšem automaticky negativní záležitost?   Prisoners of the Ghostland jsou americkým debutem japonského tvůrce Šiona Sona. Nízkorozpočtový post-apokalyptický film, který je tak trochu říznutý westernem a tak trochu samurajskými filmy vlastně tak trochu připomene Útěk z New Yorku Johna Carpentera, nejzábavnější je ovšem v tom, že se vůbec nebere vážně. Sono se očividně nikdy nesnaží dodat seriózní záležitost a při přistoupení na pravidla hry diváka čeká vlastně opravdu zábavná divočina, která z fleku bude patřit mezi nejvýraznější Cageoviny posledních 10 let. Sono si očividně hraje se žánry, předhazují se různé šílené nápady a Sonova pověst filmařského podivína je v tom filmu vlastně celkem dost cítit.   Scénář dvojice Aaron Hendry- Reza Sixo Safai pochopitelně není žádná hitparáda. Prisoners of the Ghostland jsou béčko, rozhodně si to ovšem uvědomují. Ten film je v součtu neskutečný bordel, vizuálními nápady a bizardním způsobem vyprávění to ovšem vyrovnává. Forma v tomto případě zcela jasně válcuje obsah, té formě se ovšem nedá upřít strašné kouzlo.   Cage si tuhle polohu herecky očividně užívá, ani v tomhle případě po něm vlastně žádná přehnaná herecká aktivita požadovaná není. Takový Bill Moseley jako hlavní záporák přehrává přesně tím adekvátním způsobem, aby divák zcela jasně očividně poznal, že je to přehrávání tak trochu úmyslné. V jistých momentech herecké kreace v Prisoners of the Ghostland působí zcela teatrálně, přitom všem to ovšem působí, že je to jasný úmysl a Sono má skutečně zvrhlý styl.   Scénář je hloupoučký, spousta věcí v podstatě nemá smysl a chvílemi Prisoners of Ghostland působí takovým tím způsobem, že neví jestli chtějí být spíše vyloženou parodií nebo rýpavou satirou. Přeskakování mezi styly je někdy skutečně přehnané a spousta scén v podstatě nemá ve filmu reálné opodstatnění. Vypnutí mozku u tohoto filmu zřejmě zaručí ještě stravitelnější zážitek, kdy bude všem jedno, že to co se děje na plátně je prostě hovadina. Je to bizardní záležitost, která ovšem dokáže ohromit vizuálem, Cagem v pro něj ideální herecké póze a vlastně celkem zajímavou výpravou, která v jistých momentech připomene feudální Japonsko. Je to pořád levný film a především (více než) tak trochu tupé béčko, jde ovšem přesně o takový typ filmu, který by dost možná v 80. letech vyprodával videopůjčovny.   Kvalitami je vlastně letošní třetí Cage někde mezi Willy´s Wonderland a Pig. Je to pořád neskutečně hloupý, absurdní a šílený, vizuálními nápady, očividně přiznanými pravidly hry a Cagem v poloze, která mu svědčí ovšem bez problémů dokáže obstát. Je to minimálně záležitost, která se jen tak nevidí a při správném naladění diváka čeká hodně speciální zážitek. Prisoners of the Ghostland nenapraví Cageovi reputaci, v rámci všech těch jeho blbých filmů za poslední roky ovšem bude tenhle blbý film stát velmi vysoko...... (20.09.2021) (méně) (více)