25 let neviny

Je to natočené naozaj verne, film pojednáva o strašlivom životnom príbehu. No ani filmom o holokauste nedávame automaticky plné hodnotenie a prihliadame aj na remeselné kvality. S výnimkou predstaviteľa hlavnej postavy sa tu nestretávame s ktovie akým svetovým herectvom. Neodpustíme si ani niektoré klišé, napríklad hrdina sa čuduje, že telefón vďaka GPS rozpráva (aby sa demonštrovalo ako dlho je už zavretý - pritom v base smartfón určite nevidel, že jo). Nemožno sa vyhnúť inému filmu s takmer totožnou problematikou, ktorý som videl pred pár mesiacmi a ktorý bol nakrútený dokonale - Présumé coupable. (05.04.2022)

Velmi silná a emotivní záležitost a výstavní kousek evropského filmu. Nikdy jsem neměl pocit, že se dívám na film nebo na herce, snažící se ztvárnit roli. Byl jsem doslova pohlcený dějem, i když jsem si po půl hodině říkal, kam to všechno vlastně směřuje, protože za 30 minut se toho stane dost. Nakonec to uběhlo jako voda a já zůstal v úžasu. Hodně pomohlo, že jsem dopředu o filmu vůbec nic nevěděl. Režisér Jan Holoubek je zdá se zjevení z čistého nebe. (12.01.2023)

Hovorí sa, že tie najlepšie príbehy píše sám život. Pravda jest. 13 mega zlotých ako odškodné, ale muselo byť malým zadosťučinením pre Tomeka Komedu za nespravodlivých 18 natvrdo, no myslím že by tým nebolo ani 130. To, čo si v base užil, to čo podlomilo naveky jeho psychiku, je nezaplatiteľný preplatok, ktorý mu ´´spravodlivosť´´ uštedrila. (22.12.2022)

Opět další film poukazující na chybu v celém systému přes policii až po soudy, jenže narozdíl od jiných filmů je 25 Let Nevinnosti až krajně naturalistický, sakra nepříjemný a s možná nejvíc uvěřitelnými výkony všech dob. Zajímavý a atmosfericky dusný případ, u kterého se budou slabší povahy chytat za hlavu, je natočen s citem a grácií, doplněn o přesvědčivé výkony a realistické zobrazení skutečností a výsledek nemohl dopadnout jinak než výborně. Na plnou palbu mi něco trochu chybělo, ale tohle radím neodkládat a jít do toho. Polsko ukazuje, že jejich tvorba ja narozdíl od americké daleko víc přesvědčivější a přibližující se skutečnosti a pocity, které dokáže vyvolat, jsou nepopsatelné. (22.05.2021)

Nepříjemné, znepokojující, řemeslně skvěle zvládnuté a přesvědčivě zahrané drama z kategorie "justiční potrat". Ačkoli filmů na toto téma vzniklo už nepočítaně (namátkou: od srdcervoucího Sacco a Vanzetti až po nedávnou Polanskeho x-tou variaci na dreyfusiádu), život a institucionalizovaná spravedlnost přinášejí stále nové a nové náměty, které mohou dát vzniknout skvělému filmu, pokud se ho chopí zruční tvůrci. 25 lat niewinności vypráví příběh Tomka Komendy, obyčejného dobráckého maminčáka (přívlastek "prostoduchý" ve zdejším obsahu filmu je prostoduchý), který byl odsouzen za vraždu spáchanou někým jiným. Film se až fyzicky důsledně soustřeďuje na Tomkovu osobu. Především průběh věznění je podán velmi syrově a s ohromnou intenzitou. Přesto film po celou dobu neztrácí ze zřetele hlavní oběť celého případu - zavražděnou dívku. Poněkud do pozadí je však zatlačen průběh vyšetřování a falšování důkazního materiálu (k tomu se film dopracuje poněkud toporně až v samém závěru). Podobně je velmi upozaděna role vyšetřovatelů, prokurátorů a obecně celého justičního aparátu - což je na jednu stranu pochopitelné (film by to zřejmě rozmělnilo a snížilo by se tak napětí pramenící bezprostředně z Tomkovy dějové linky), avšak na druhou stranu to vytrhává celý příběh z komplikovaného společensko-politického kontextu post-komunistického Polska. Přesto se zdá, že autorský záměr soustředit se pouze na oběti (ať už justice či skutečného vraha) byla dobrá volba. Těch pár nepovedených scén mimo Tomkovu dějovou linku (interakce prokurátorů se soudci nejvyššího soudu, interakce matky s neschopným advokátem, role médií aj.) naznačuje, že tvůrci odhadli svoje schopnosti dobře... (02.07.2021)