Štamgast

Charles Bukowski alias Henry Chinaski alias Mickey Rourke. Hrdina tohoto filmu je zlepencom týchto troch postáv a je to alkoholik a zatratenec ako sa patrí. Jediný film ku ktorému Bukowski napísal scenár ale bohužiaľ je na tomto filme vidno ako skvostne by sa vynímal na papieri a nie na filmovom plátne. Nie je vyslovene zlý len priveľmi uťahaný a priveľmi hluchý, čo je vec ktorú budete v Bukowského knihách hľadať podľa môjho názoru márne. Celkovo mi prišlo Factotum poetickejšie. Aj čo sa týka postavy Henryho Chinaskiho a aj v základnej myšlienke. V Barfly sa dostaneme do najväčšieho svinstva Los Angeles. Zo všadiaľ cítiť stiesnenosť, beznádej a drsný humor. V pozadí vám znie Mozart a vy sedíte na špinavej pohovke v spodkoch a ponožkách a držíte fľašu whisky. Schroeder sa s látkou vysporiadal tak ako sa patrí a naozaj s filmu cítiť atmosféru ako ju popisoval Bukowski, čo považujem plus. A tak tiež Rourke s ťahavým akcentom a nejakými tými frázami a Dunawayová v úlohe stroskotanca. Celkovo som im ale ten vzťah neveril. Opäť sme ukrátený o u Bukowského tak obľubovanú nahotu ktorá by tomuto filmu dodala reálnosť. Celkovo sú tu ale scény na ktorých som sa nasmial a tiež scény kedy som sa vyslovene nudil. Vzhľadom na to, že Bukowski je môj obľúbený autor a umelec dávam filmu 4* aj keď si objektívne zaslúži 3*. Spracovanie totiž ďaleko zaostáva za obsahom. (02.10.2008)

"Aké je to na druhej strane?" - "Pokiaľ je čo piť, na strane nezáleží." Rourke predviedol nový stupeň šialenstva (ožralstva) a hraje si svoj koncert. Na počudovanie Chinaski je tu vykreslený skôr ako stratený egocentrický imbecil, než ako charizmatický šovinista nenávidiaci sám seba ešte viac než druhých. Jeho písanie ide úplne stranou a divím sa, že také neskoršie Faktótum bolo omnoho výstižnejšie než tento film, na ktorý dohliadal sám Bukowski. No bez prihliadnutia na túto skutočnosť ide o skvelý náhľad do života alkoholika, ktorý pláve životom a luxus je pre neho klietkou. Čo by to bol za život bez šialenstva. (28.06.2016)

Mickey Rourke se vrací od svého agenta (mezitím absolvuje několik neplánovaných zastávek v místních barech - někdy se začít musí) A když konečně dorazí domů… Rozhlídne se; s trochu provinilým výrazem. … Je na něm patrná zřetelná únava. A pak… se zamlženým pohledem a nejistou chůzí… přivrávorá před zrcadlo .. kriticky na sebe zazírá .. a řekne.. "To dáš"! A dal to. (30.11.2012)

Bukowského poetiku mám rád, povalečský styl života je mi sympatický a tak mám pro Barfly téměř samá slova chvály. Herečtí představitelé společenské spodiny jsou dobře vybráni, a tak podle mého názoru jedinou slabinou je ten, který měl být největším trumfem - nemůžu si pomoct, ale Mickey Rourka dost přehrává. Přesto jeho postavu barového zpiťana, jenž svému povalečství vtiskává až téměř vznešené, aristokratické prvky, musíte mít rádi. Ovšem Faye Dunaway - veliké překvapení, ta nemá prostě chybu. Nejenom že je dobrá herečka, ale bez těch kil make-upu tak nějak prokoukne a člověk vidí, že i přes svůj věk je pořád pěkná ženská. A víte co? Vykašlete se na tyhle bláboly a pojďte radši někam zakalit. (24.08.2003)

ke zhlédnutí filmu mě inspirovala kniha rozhovorů s Ch. Bukowskim Tvrdí hoši píšou básně, která byla mým prvním (a zatím i posledním) setkáním s jeho tvorbou (i když ne tak úplně, protože, jak jsem již zmínil, jde o "pouhou" kolekci tří rozhovorů s tímto kontroverzním chlapíkem).. jeho pragmatické uvažování i styl života se mi libí (do určité míry), jenže přetavit to do postavy Henryho Chinaskiho se tak úplně nepovedlo, poněvadž, třebaže to Mickey Rourke zahrál fajn, tak jeho postava je hold jen zhýralý nesympatický polohoumlesák, kterému nemáte moc důvodů fandit, a tak člověk ve finále jen fascinovaně, ale zároveň bez zájmu sleduje, jak se Henry spolu s notoričkou Wendy vyrovnávají se svou existencí prostřednictvím chlastu, což je samozřejmě moc zajímavé řešení.. a celá ta epizodka s bohatou paninkou je příliš přitažená za vlasy... "Some people never go crazy. What truly horrible lives they must live." (22.03.2014)