Two Words as the Key
Dve slová ako kľúč
Režie:
Dan SvátekScénář:
Dan SvátekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Norbi KovácsHrají:
David Švehlík, Ivan Franěk, Diana Dulínková, Daniel Olbrychski, Pierre Richard, Gen Seto, Jana Nagyová Pulm, Jaroslav Dušek, Marika Šoposká, Jiří Šimek (více)Obsahy(2)
Na několika kontinentech se odehrávají příběhy o vztahu rodičů a dětí, o osudu a o neznámých silách, které řídí naše kroky. Japonský byznysman se chce smířit s dcerou, kterou jako malou opustil, a vydává se s ní na cestu do Himalájí. Stejně jako on, i svobodná matka v Česku dostane záhadný dopis se zásadní zprávou. Malíř a vyléčený alkoholik potkává krásnou ženu a s ní i nečekanou možnost rodinného života. Spisovatel bere svého kamaráda a jejich vnitřní démony na výpravu do indonéské džungle. Kněz v New Yorku se musí vypořádat se zvláštními sny a na samotě kdesi na břehu Baltského moře čeká starý muž na návštěvu syna. Každý z hrdinů stojí před zásadní změnou ve svém životě a jejich kroky mohou ovlivnit příběh toho druhého. Jejich samostatné cesty se začnou prolínat, a nakonec se spojí do jednoho velkého příběhu života. (Bontonfilm)
(více)Recenze (96)
Věechno vzniká a všechno zaniká. Tahle prázdná floskule vystihuje film dobře. Vznikl a zanikne. Jednu hvězdičku jen za artovou dokumentární kameru. ()
Tak jednou to vidět jde. Takové dost polopatické až narativní. Byl by z toho pěkný cestopis... víc se mi líbil předchozí díl, tady není šance nové postavy poznat jakkoliv blíž, jejich pohnutky apod. Je to takové "rychlokvašené". Ale zase na českou produkci bezduchých komedií je to prima. ()
Od první do poslední minuty bezduchá pseudo "laskavá" slátanina, kterou snad vypravěč Švehlík už ani nemohl odvzdychat trapnějším výrazem. A ten cirkus okolo s povrchními vztahy a přearanžovanými postavami nebo s rádoby metaforami nezachrání ani letem světem záběry na Himálaje. Škoda času, ještěže ne v kině. ()
Tak jsme zase jednou dostali dokonale nasnímané a dobře zahrané instantní duchovno. Že se neobešlo bez Indie, Tibetu a kdovíjakých jihoamerických (?) domorodců, je nabíledni. I Balt si zahrál. Fajn, aspoň se na to dobře koukalo! ()
Chválím tvůrce za natáčení v různých krásných lokacích po celém světě i za snahu o mezinárodní obsazení (Richard, Olbrychski). Ale mě tyhle filmy, zdlouhavě filozofující o nesmrtelnosti brouka, prostě nebaví. Je to nuda, protkávaná trapnými "moudrostmi" jako z nějaké knihy citátů. ()
Nádherný film. Jeho tématika je trochu nekonvenční ale je nesmírně působivá. Každá postava je krásně rozvinutá, jejich dialogy jsou mistrovsky napsané a všechno je to dovršeno úžasnými hereckými výkony. Prezentace byla skvělá, film vypadá nádherně a hudba by svým melancholickým tónem člověka snadno dohnala k slzám. Ve filmu je bohužel pár maličkostí, kvůli kterým ho nemohu nazvat perfektním, ale je to bez pochyby skvělý film který si zaslouží aspoň jedno shlédnutí. 9/10 ()
Ano... odsledovala jsem se zájmem, ale...po pár hodinách vyprchalo ještě kousek kouzla a z pěti hvězdiček jsem skončila na čtyřech. Pak vyprchalo ještě něco, sama nevím co, a je to na tři hvězdy. Vadila mi neskutečná hlučnost Indie, to rvalo uši... muž, který si přesně na minuty vypočítá svou smrt na vrcholku hor a žádné sblížení mezi ním a dcerou neproběhne... to bylo spíš úsměvné. Malý prostor pro kněze, který uletí na balóncích aniž bych věděla proč. Kraťoučké vysvětlení jeho daru, bylo opravdu minimalistické. Nechtělo se mi domýšlet pohnutky hrdinů, protože byly tak nějak letem světem. P.S. Olbrychski a Dušek... byli skvělí :-) ()
Příště budu raději sledovat televizní šum. ()
Na mňa až príliš zbytočne filozofická zmeska viacerých príbehov, ktoré sa akými spôsobom prepletú. Nemyslím si, že je to až taká katastrofa, ako sa to tu prezentuje, ale je pravdou, že to nemá drive, nemá to správnu atmosféru a aj herci mohli byť výraznejší hádam s výnimkou Richarda. Každopádne ako jednohubka to môže na isté publikum zafungovať. 55 % ()
Na české poměry překvapivě výpravná záležitost, ve které se mi chvílemi díky skokům mezi jednotlivými dějovými linkami obtížně orientovalo, ale jako celek to na mě zafungovalo. Přimlouval bych se, podobně jako tu čtu v několika dalších recenzích, za o něco delší stopáž a tím větší prostor pro rozvinutí všech příběhů, přesto příjemné překvapení a snímek, který si podle mě hodnocení okolo 60 % rozhodně nezaslouží... ()
Film překračuje hranice České republiky i Evropy. Film, na který se dívá jako na audioknihu. Autorům se povedlo dostat diváka do rozpoložení, kdy ho nezajímá vlastní obraz a téměř nijaký děj, ale jehož myšlenky se začnou ubírat vlastním směrem a obraz a zvuky bere jen jako kulisu a průvodce v usměrňování toku myšlenek. A to je důkaz dobrého převedení filozofického námětu do filmové podoby. Až tak, že jsem z toho nemohl ani usnout a musel se dál probírat smyslem svého života. Nicméně podruhé už bych se na film asi nepodíval, tyto věci se stanou jen poprvé a opakovaně to už nefunguje, to už vím. Takže asi tak dobrý ten film nebude. Navíc je určen jen úzkému okruhu diváků, ostatní z něj budou jen zbytečně vyděšení. Takže děkuji za příjemný večer sám se sebou. ()
Má to mouchy, ale zase to nejsou takové masařky, aby si to zasloužilo jen 50%. Nelze srovnávat s Úsměvy smutných mužu, protože to je úplně jiný druh filmu. Mě se to celkem líbilo, na českou tvorbu je to netradiční a zajímavé, byť je to už také multi kulti. ()
Něco na tom filmu je , to jo . A zpracování rovněž zajímavé . Ovšem zajímavý počin to je . Díky Dane a Josefe . Spíše zatím ** a půl . ()
Jedním slovem - prázdno. Hezká hudba, vizuál, ale to je vše. ()
Četl jsem kdysi Formánkova Prsatého muže a moc se mi líbil. Těšil jsem se na tento film. Pustil jsem si v rámci přípravy na Netflixu Příběhy smutných mužů, o kterých jsem si pamatoval, že jsem byl kdysi nadšený, ale vlastně jsem teď z toho neměl moc dobrý pocit. Nicméně proti této slátanině je to superfilm. Dvě slova jsou vše to co je napsáno tady dole pode mnou. Jednu hvězdu jsem dal jen za konec s Richardem, což najednou z toho zmaru vyskočilo, protože on je prostě pan herec a ten jeho příběh je vlastně docela fajn. Je to škoda a je mi to líto, ale logiku filmu nejlépe vystihuje scéna, kdy sestra jedné z hrdinek vede jí a jejího přítele k pomníčku jejího syna a manžela, kterého ona sama zabila při autonehodě a ukazuje jí to jako nečekaný objev. Oba přivedení se upřímně diví!!!herecký výkon řidičky Diany Dulínkové je na úrovni představení základní školy...vůbec to místy nedává smysl, strašně se to vleče, klišé střídá klišé a je to strašně neuvěřitelné a vykonstruované...řeči pana Dejčmara, že toto je sám život myslím dokazují, že to s tou žábou přehnal:) ()
Tohle se mi poněkud těžko hodnotí. Za prvé Úsměvy se mi hodně líbily, takže na volné pokračování jsem byl poměrně zvědavý. Na jednu stranu jde určitě kritizovat jistou patetičnost a předvídatelnost filmu a životních mouder, na druhou stranu se mi to vlastně celkem líbilo i díky zajímavým lokacím a záběrům na ně, stejně jako třeba účast pana Richarda. ()
pro mne velmi silně emotivní film. Hudba, kamera, scénář - klobouček dolů ++++ ()
Netuším čo mi tento film chcel povedať. Respektíve viem, ale robil to tak násilne, že som už ani nemala chut sa nad tým zamyslieť. Dlhé zábery hovoriace nič, nezmyselne skákanie z príbehu na príbeh….no veľmi zle strávený čas. Neodporúčam! ()
Někdy nevidíme jednoduché pravdy, protože se zabýváme vlastní bolestí, touhou, strachem... a pak tu jednoduchou pravdu pochopíme, až když je složitě nebo bolestivě podaná. Mnoho ve filmu nebylo řečeno nahlas. Já to dobře slyšela a někdo třeba vůbec. Film předpokládá divákovu aktivitu více, nežli jsme v současnosti zvyklí. Nikomu zde neunikne krása přírody, ale krásu lidí na první pohled asi každý nezahlédne. Vadily i záběry z Indie, jenže takové to tam prostě je. SPOILER Balónkový odchod kněze mě nadchl. Být laskavý zdaleka není tak snadné a banální, jak se asi mnoha divákům zdá. ()
Ukoptěná snůška nejbanálnějších pravd a prázdného tlachání/mlčení schovávající se do mlhy mystična. Tváří se to bůhvíjak hluboce filosoficky a přitom to neumí říct ani "Dobrý den!" tak, abyste neměli pocit, že je to jen póza. Navíc mizerné (toporné) výkony obou hlavních mužských postav (zejména Švehlík působí rozpačitým dojmem) - nejviditelnější je to na postavě spisovatele, který "musí" jet hledat až kamsi do Indonésie, ale přitom je ve vlastní rodině naprosto chladným=cizím elementem před i po... ()